S Petrem Baranykem, poradcem Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, jsme mimo jiné hovořili o projektu na propagaci řepkového oleje.
Tříletý projekt na propagaci řepkového oleje je zhruba v polovině. Jak ho hodnotíte?
Reakce na tento projekt jsou veskrze pozitivní, jak od pěstitelů, tak od běžných konzumentů. Mohu-li to hodnotit ze strany svých známých a příbuzných, tak informace o tomto projektu jsou v médiích, zejména pro ženskou část populace, poměrně frekventované. Situace se tak mění ve prospěch pozitivních názorů na řepkový olej.
Velkou přítěží je však pro nás byrokracie s tím spojená, protože jde o projekt podporovaný Evropskou unií a zprávy se podávají prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Náročnost na odbornost, na vytvoření potřebných informací, je zhruba stejná jako potřeba času ke zdokumentování veškerých činností, zdůvodnění finančních toků a podobně.
Jakou částkou přispívá Evropská unie?
Padesát procent nákladů hradí Evropská unie a zbytek se dělí mezi ministerstvo zemědělství (30 procent) a Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (20 procent).
Mohl byste přiblížit stav ploch řepky v letošním roce?
Řepka zatím přezimovala velmi dobře. Problém je trochu s tím, jestli zima skončila nebo ne. Nám se všem zdá, že už je tu jaro, ale ze zkušenosti mnoha minulých let jasně víme, že koncem března či začátkem dubna se může ještě vrátit zimní počasí. Kdyby šlo jen o sníh, tak by to asi problém nebyl, pokud přijdou nějaké výraznější mrazy, mohou nastat potíže, protože v současném počasí řepka rychle ztrácí otužení. Zatímco během vrcholné zimy vydrží až kolem minus dvaceti stupňů Celsia, nyní i minus deset stupňů by jí mohlo hodně ublížit. Zatím to vypadá všechno velmi dobře, máme zhruba necelých 400 tisíc hektarů řepky, což představuje proti předchozímu roku pětiprocentní pokles. Plochy to jsou ale solidní a dostatečně veliké jak pro řepku pro potravinářské využití, tak pro bionaftu, takže problém bych v tom neviděl.
Projevuje se na porostech sucho?
Zatím se to na nich neprojevuje, ale to se uvidí teprve tehdy, až řepka přejde do prodlužovacího růstu, rozkvete a bude zrát. Pak je možné, že k nějakým disproporcím dojde. Třeba i v souvislosti s velkým podílem minimalizace, tedy redukovaného zpracování půdy. Obvykle totiž platí, že řepka na zorané půdě má kořeny hlubší, než pokud byla vyseta na pozemcích, kde byla aplikována minimalizace. Na těchto plochách bývají s vysokou pravděpodobností kořeny méně hluboké, což se může projevit při nějaké periodě sucha, která nás třeba čeká.
Jak to vidíte s odbytem?
Odbyt české řepky byl a bude bezproblémový, protože výrazným způsobem stoupla schopnost zpracovat řepku v tuzemsku. Kromě toho lze tuto komoditu i dobře exportovat, tradičně do Německa nebo do Rakouska. Po české řepce je velká poptávka, takže nějaká nadprodukce tady nehrozí.
Cena se ale o něco snížila?
Ano. Cenově je to o něco horší než v předchozí sezóně, ale historicky vzato, jsou to pořád jedny z nejlepších cen. Trendem v posledních týdnech je nárůst ceny, takže si myslím, že perspektivy jsou dobré.
