O valné hromadě Asociace soukromého zemědělství jsme hovořili s předsedou této organizace Josefem Stehlíkem.
Minulý týden se konala valná hromada ASZ, čím se hlavně zabývala?
Valná hromada se z velké části zabývala dojednáváním podmínek nové společné zemědělské politiky, která by měla začít platit od roku 2015 a jíž bylo již věnováno skutečně mnoho času a energie. V některých otázkách, například nastavení rozumných požadavků na zatížení velkou dobytčí jednotkou na trvalých travních porostech, plnění greeningu, udržení investičních podpor pro faremní zpracovávání našich výrobků, nebo další činnosti Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství jsme byli a snad nadále budeme úspěšní ve vyjednávání. Na druhou stranu se však zatím nepodařilo prosadit redistributivní platbu (platbu na první hektary), o níž chceme dále jednat. Naopak je pro nás nepřijatelné zavádění plateb wellfare v podobě, v jaké jsou v posledním návrhu Programu rozvoje venkova.
Stále se nedaří prosadit zcela zřetelný program na podporu projektů určených rodinným farmám. Vítám proto ujištění ministra Mariana Jurečky, že se o uvedení do života takového typu dotačního programu osobně zasadí. Chceme rovněž pokračovat ve zjednodušování greeningu a preferovat malé projekty do pěti milionů korun.
A co se týká často diskutovaných dotací na přežvýkavce?
Co se týká těchto podpor, požadujeme rozpočítání dotací na každou velkou dobytčí jednotku, ať jde o jakýkoliv druh přežvýkavce nebo koně. U znevýhodněných oblastí - LFA trváme na nastavení co nejnižší podmínky zatížení velkou dobytčí jednotkou na hektar (VDJ/ha), a to ve výši 0,2 VDJ/ha zemědělské půdy, u agroenvironmentálních opatření vstupní podmínku maximálně 0,3 VDJ/ha trvalého travního porostu a stejnou vstupní podmínku i pro ekologické zemědělství.
Dotkli jste se také pozemkových úprav?
Ano. Chceme rovněž prosazovat co nejvyšší financování pozemkových úprav s využitím finančních prostředků z jiných operačních programů, než je Program rozvoje venkova.
Požadujeme rovněž to, aby vlastník mohl být příjemcem investiční podpory na realizaci některých typů společných zařízení v krajině po uskutečněné komplexní pozemkové úpravě jako vhodné alternativy současného stavu s cílem posílit vlastnickou odpovědnost k pozitivním změnám v krajině, především v oblasti vody a environmentálních opatření.
Chtěl bych také připomenout, že jsme odsouhlasili vstup Asociace soukromého zemědělství ČR do Evropského svazu vlastníků půdy.
Asociace se také často zasazovala o řešení škod způsobených zvěří?
Stále trváme na všech legislativních změnách okolo mysliveckého zákona a vyhlášky o dobách lovu. Je nutné znovu zahájit snahu na řešení odložených změn po pádu vlády a rozpuštění sněmovny v létě loňského roku. Ať jde o zmíněné opatření v myslivosti ke snížení škod na zemědělských kulturách, tak opatření, která povedou ke snižování administrativní náročnosti kladené na sedláky.
Hovořili jste i o spolupráci s církvemi?
Určitě jsme v loňském roce pokročili ve spolupráci a vzájemné podpoře s církvemi, reprezentované především pak kardinálem Dominikem Dukou, kdy velmi vhodným společným tématem vedle ryze materialistického jednání nad církevními restitucemi, byla příprava OSN vyhlášeného roku rodinných farem v roce 2014 a souběžně probíhajícího církevního roku rodiny. Při té příležitosti jsme v září loňského roku uskutečnili velice zdařilé společné shromáždění římskokatolické církve, pražského magistrátu a dnes již také našeho člena, Selské jízdy, pod sochou svatého Václava k příležitosti Svatováclavských svátků. Pan kardinál navštívil i naše Dožínkové slavnosti, pořádané u rodiny Jankových ve Vysoké Libyni na Plzni-severu.*
