S Michalem Kovaříkem, tajemníkem Svazu pěstitelů chmele ČR, jsem hovořili o výsledcích loňské sezóny.
Jak byste zhodnotil minulý rok?
Sklizňový rok 2014 byl pro české producenty výnosově příznivější. Čeští pěstitelé podle ÚKZÚZ sklidili celkem 6 202 tun chmele s celkovým průměrným výnosem 1,39 tuny z hektaru. Vzhledem k celkovému objemu výroby chmele za posledních deset let lze hodnotit loňský ročník jako průměrný a tudíž je nutností vedle investic nadále pokračovat ve výsadbě a obnově chmelnic v ČR. Loňská produkce navzdory deštivému počasí před a během sklizně dosáhla dobrého zdravotního stavu. Meziročně nedošlo z hlediska obsahu alfy k výraznému rozdílu, avšak z dlouhodobého pohledu se jedná o nižší hodnoty.
Minulý rok přitom nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý. Po krátké zimě bez sněhové pokrývky nastalo poměrně rychle jaro, které však bylo zejména na Rakovnicku a na Moravě velmi suché. Letní měsíce byly doprovázeny četnými srážkami, a to i v průběhu samotné sklizně. Srážky si vyžádaly vysokou pozornost při ochraně zdravého stavu chmele a značně komplikovaly sklizňové práce. Během letních lokálních bouřek padlo přibližně 20 hektarů chmelnic. Po výnosově podprůměrném roce 2012 a průměrném roce 2013 tak rok 2014 představoval pro producenty příznivější sezónu. Tradičně nejvíce českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti.
Jsou problémy v odbytu?
Pro obchod s českým chmelem je charakteristické, že veškerá produkce roku je prodána v rámci dlouhodobých smluv s odběrateli, tudíž se do ceny chmele aktuálního roku bezprostředně nepromítá ani situace na trhu chmele a ani situace v jednotlivých nákladových položkách. Úspěšný pěstitelský rok se tak plně neodrazí v ekonomice každého pěstitele.
Český chmel se vyváží každoročně do několika desítek zemí světa. Mezi odběratele českého chmele, vedle těch tuzemských, patří všechny přední světové pivovarské skupiny, zejména japonské pivovary, a také i menší pivovarníci. Chmel podporuje českou ekonomiku, přispívá ke zlepšení obchodní bilance zemědělského zahraničního obchodu a svoji povahou zvyšuje zaměstnanost.
Celé znění rozhovoru najdete v týdeníku Zemědělec.