s Janem Velebou prezidentem Agrární komory
Jakou výchozí pozici pro naše zemědělství v roce 2010 nastavil uplynulý rok?
Podle mého názoru je to nehorší možná pozice za posledních patnáct let, respektive od doby transformace českého zemědělství. Až se minulý rok dopočítá, tak zjistíme, že se propadly tržby ze zemědělské výroby o více jak 20 mld. Kč oproti předchozímu roku 2008. To pokládám za příliš mnoho a je skutečně otázka, jak se s tím mnohé hospodařící subjekty vyrovnají. Rozhodne o tom úroveň cen hlavních tržních komodit v prvním letošním pololetí, nic jiného.
V čem vidíte hlavní priority komory pro příští rok?
Je jich několik. Za prvé to je dokončení prací na letošním rozpočtu. Zvýšením zemědělské kapitoly rozpočtu o 1,5 mld. Kč, o kterém rozhodlo 106 hlasů poslanců 9. prosince minulého roku je jenom prvním, i když nezbytným krokem. Teď musí následovat krok druhý, což je přeskupení zdrojů uvnitř resortu ve prospěch naplnění plateb top-up na 30 %. Pokud se to nepodaří, pak bude následovat třetí krok, a tím by byl náš opětovný tlak před parlamentními volbami. Chci zdůraznit, že naše pozice je jasná a neměnná – požadujeme na tento rok plný rozpočet. Odmítáme například nápady řešit top-up tak, že zrušíme národní dotace a přesuneme tyto zdroje do top-up. Za druhé se musíme věnovat cenám komodit, které, jak už jsem uvedl rozhodnou o vývoji, chcete-li přežití do žní. Nemám už strach o mléko. Už je a zejména bude na trhu výrazná poptávka a cena půjde nahoru. Po dlouhé době nastane situace, že ta mlékárna, která bude chtít surovinu se bude muset k farmářům podle toho chovat. Mnohé před rokem překročily v tlaku na snížení ceny určité meze a ty budou mít problémy, respektive nedostatek mléka.
Odpovídající bude i cena řepky. Velký otazník je ale hlavní tržní komodita, kterou je obilí. Zvláště to platí u nás v situaci velké strukturální nerovnováhy, tedy malé živočišné produkce a z ní pramenící nízké spoteřby obilí. Třetí naší prioritou je rychlé zpracování koncepce českého zemědělství. Vítáme snahu pana ministra Šebesty, který založil tým, který má tuto záležitost zpracovat. Budeme na tom aktivně spolupracovat a je ještě třeba do týmu zařadit odborníky z řad akademické obce. Hlavní je ale rychlost práce, z čehož mám určité obavy.
Samozřejmě budeme pokračovat v práci na rozvoji nepotravinářské produkce, kde se nám například ve vytváření podmínek pro bioplynové stanice daří.
Další v portfoliu našich priorit je práce na vyrovnání podmínek se starými zeměmi po roce 2013.
Dále bych uvedl rozběh marketingového výboru, který jsme při AK založili. Jeho cílem je podávat pro občany naší země skutečný obrázek českého zemědělství a pomáhat ohroženým komoditám. A konečně nesmíme zapomenout na tristní stav na poli byrokracie a chtivých státních úředníků řídících se směrem k zemědělcům touhou „já jim to ukážu“ (to je ale na samostatný článek).
Jaké hlavní úkoly čekají komoru na poli agrární diplomacie?
Jednoznačně to bude pokus o sjednocení hlavních nevládních agrárních organizací nových zemí EU s cílem jednotného postupu k vyrovnání podmínek po roce 2013. Naše komora byla pověřena agrárními komorami Polska, Slovenska a Maďarska svoláním a organizací summitu nových zemí. Stane se tak v květnu v Brně. Letos začíná v rámci EU oficiální diskuse o Společné zemědělské politice po roce 2013 a v příštím roce budou vysloveny první závěry. Toto téma pokládám za klíčové a je třeba se připravit na velkou diskusi. Je mnoho západních zemí, které by si rády svoje historické výhody ponechaly a které mají v hlavách nové přechodné období. To je pro nás samozřejmě nepřijatelné.
Druhý úkol na tomto poli vidím v práci s domácími politiky. Je třeba navázat na úspěch, kterého jsme dosáhli při schvalování rozpočtu a s podobným nasazením pracovat s politiky dál. Pokládám za klíčové dostat je na naši stranu a dosáhnout jejich trvalé podpory. Ne jednorázové, vždy při určitých příležitostech, jak tomu bylo doposud. Právě v této těžké době to potřebujeme a vzor si mohou vzít od svých kolegů ze starých zemí.
Co mohou v roce 2010 zemědělci v ČR očekávat a jak by měli na situaci v resortu reagovat?
Jak už jsem řekl, jdeme do tohoto roku s nejhorší možnou základnou, jakou si lze představit. Pro mnoho subjektů to může být rok, kdy se bude skutečně lámat chleba. Z komodit se cenově posune mléko. To se ovšem bude týkat jenom menší části hospodařících subjektů, kterých je 2359 (na počátku jich bylo 3600). Dobře na tom bude zřejmě i řepka. Pojistkou by mělo být schválení novely zákona o ovzduší, který je nyní v poslanecké sněmovně. Je v něm navýšení povinného přimíchávání řepkového metylesteru z 4,5 na 6,3 procenta, což se rovná potřebě dalších 180 tis. tun řepky. Pokud se týká obilí, které zajímá skoro každého, tak tam zatím podobnou prognózu dělat nelze. Příznivá situace (podpora v rámci PRV a dobrá cena za kilowathodinu) bude v oblasti podpory bioplynových stanic. Kdo ji má, respektive kdo ji postaví, ten má trvalý základ provozování ziskového odvětví a má také méně ekonomických problémů. Pokud se týká otázky jak reagovat, tak si myslím, že většina farmářů už reagovala, snížila náklady, zredukovala část ztrátové výroby a snížila pracovní síly. Řekl bych, že už není kam uhnout a že to je otázka reakce Agrární komory jako celku. V tomto smyslu mohu ubezpečit, že nebudeme v případě pokračujícího nepříznivého vývoje čekat se založenýma rukama.
