s Jaroslavem Staňou, ředitelem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Váš ústav sleduje stav zemědělské půdy po záplavách. Co jste zatím zjistili?
Nesporná je plošná mikrobiální kontaminace produkce a povrchu půdy, který se dostal do kontaktu se znečištěnými vodami. Platí proto nekompromisní zákaz použití zaplavených produktů pro lidskou výživu, krmení zvířat i další zpracování. Jakmile však skončí hnilobné procesy a rozložené organické zbytky budou zapraveny do orničního profilu, bohaté populace půdních organismů zlikvidují možné patogeny i jejich metabolity a produkce dalších vegetačních sezón už bude nezávadná. Kontaminace půdy rizikovými prvky a především rizikovými organickými látkami je podstatně závažnější problém. Zda k ní došlo, můžeme však potvrdit až po analýzách půdních vzorků a povodňových sedimentů.
Kdo rozhodne, jaké pozemky se budou kontrolovat?
Regionální zemědělské agentury ministerstva zemědělství, odbory životního prostředí okresních úřadů, krajské úřady a inspekce životního prostředí vytipují pozemky, které se budou vzorkovat přednostně. Hlavními kritérii bude, zda leží v blízkosti potenciálních zdrojů kontaminace, dlouhodobě se využívají k intenzivní zemědělské produkci, především k pěstování zeleniny, nebo byly dlouhodobě zaplaveny bez volného průtoku vody. Vzorky budeme odebírat také z oblasti okolo Spolany.
Čemu budete při analýzách věnovat pozornost?
Ve vzorcích stanovíme základní živiny, nejvýznamnější rizikové prvky, nepolární organické látky, tj. ropné produkty, adsorbované organické chlorované látky, PCB, rezidua stabilních chlorovaných pesticidů a těžké kovy. Dioxiny se stanovovat nebudou, nicméně v případě potřeby lze odebrané vzorky na tyto látky analyzovat. Vzorkování i analýzy provede ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení půd podle zákona č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, což v podstatě znamená, že za ně zemědělci nebudou platit. Podle potřeby můžeme analýzy doplnit, popřípadě rozšířit okruh výběru vzorkovaných ploch.
Co ukazují první výsledky?
Ihned po povodni jsme odebrali vzorky ornice a povodňového sedimentu na pozemcích společnosti Agrokomplex Ohře na Litoměřicku. Ukázalo se, že se záplavy neprojevily kontaminací půdy, obsah všech stanovovaných parametrů se významně neliší od situace před povodní. Rizikové prvky byly všechny podlimitní s výjimkou chrómu, což je dáno geologií místa. Také organická rezidua byla vysoce podlimitní s výjimkou chlorovaných pesticidních látek. Ty byly zvýšené, ovšem na úrovni všech intenzivně využívaných zemědělských půd v oblasti. Vzorek sedimentu, který zůstal po záplavách, měl obsahy všech látek výrazně nižší. Tyto závěry odpovídají výsledkům šetření, prováděných v roce 1997 v oblasti Moravy.
