Bohumírem Dufkem, předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR nejen o převodu prostředků mezi pilíři v rámci aplikace společné zemědělské politiky Evropské unie do podmínek České republiky.
Minulý týden jste se sešel s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, o čem jste spolu jednali?
Schůzku s panem ministrem jsme domluvili již při minulém zasedání tripartity, které probíralo možnosti české ekonomiky a v této souvislosti i otázku zemědělství a dotací v rámci České republiky. Já jsem vyjádřil absolutní nespokojenost s tím, jakým způsobem se připravuje přesun prostředků z prvního pilíře do druhého. Tam se v současné době počítá s přesunem asi 500 milionů korun. My si myslíme, že sice není potřeba přesouvat celých patnáct procent, jak to umožňuje EU, ale je třeba přesouvanou částku vzhledem k živočišné výrobě zvýšit minimálně o 400 milionů korun. Celkově přesunuté prostředky by se tak měly pohybovat kolem jedné miliardy.
Pokud zůstane Česká republika u současného návrhu, bude toto rozhodnutí ovlivňovat naše zemědělství až do roku 2020 a já si nedovedou představit, jak se bude každoročně shánět zmíněných 400 milionů korun. To rozhodně lidem na venkově neprospěje a osobně si nemyslím na rozdíl od pana ministra, že zaměstnanost na venkově zvýší budování vodních děl.
Od roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, neustále rostou dotace na hektar a na druhé straně výrazně klesla živočišná výroba, což z velké části ovlivňuje i deficit našeho agrárního zahraničního obchodu. Mnoha lidem se dnes vyplácí sáhnout si na peníze přes rostlinnou výrobu, ale my jsme toho názoru, že by se měla posílit zaměstnanost ve venkovském prostoru v této souvislosti i živočišná výroba. Domníváme se, že ministr tohle zatím neudělal a že podlehl obilnářské lobby. Mne velice mrzí, že na ministerstvu vládne stále stejný duch jako za dob minulých ministrů ODS, kteří o zemědělství jako takovém nic nevěděli.
Co bylo výsledkem vašeho jednání; přesvědčil jste ministra?
Na našem setkání mě pan ministr ubezpečoval, že nastavení společné zemědělské politiky pro podmínky České republiky je správné, stejně jako výše prostředků přesouvaných z prvního do druhého pilíře. Takže v této věci jsme se neshodli. Nám vadí, že dotace do rostlinné výroby rostou, a právě díky tomu v rostlinné výrobě u nás vznikla kasta zemědělských baronů, kteří nevědí co s penězi, a na druhé straně klesá na venkově zaměstnanost a živočišná výroba. Ale zemědělství tvoři nejen rostlinná, ale také živočišná výroba.
S ministrem jsme se však shodli na tom, že se ještě sejdeme a budeme jednat. Současně jsem ho informoval, že jsem požádal o schůzku pana premiéra, s nímž bych chtěl tyto záležitosti projednat.
Jaké budou další kroky, pokud premiér vaše argumenty nevyslyší?
Již 2. června máme jednání tripartity, na kterém chci za přítomnosti premiéra tato témata otevřít a budu požadovat minimořádné jednání tripartity k přípravě státního rozpočtu. To by mělo podle našeho názoru proběhnout do poloviny června.
V průběhu dvou následujících týdnů budu jednat s prezidentem Agrární komory ČR o případné podpoře našich požadavků. My požadujeme jednoznačnou a jasně zákonem deklarovanou záruku podpory živočišné výroby a zaměstnanosti na venkově. Pokud se nám takových záruk nedostane, máme připraveny nátlakové akce a zemědělci budou zřejmě muset znovu vyjít do ulic a použijeme všech prostředků od demonstrací, blokád až po blokádu ministerstva či vlády.*
