Josefem Svobodou, výkonným ředitelem Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Jak se v posledních měsících vyvíjely ceny obilovin a co tento vývoj ovlivňuje?
Ceny komodit, zejména pšenice krmné a pšenice potravinářské v A kvalitě do poloviny letošního ledna mírně rostly na úroveň exportních cen - u pšenice krmné 4350 Kč/t FCA a u pšenice potravinářské A na 5000 Kč/t FCA . Za čtvrtý a pátý týden roku 2015 se úroveň cen snížila o více než dvě procenta. Současný pokles cen, který je zaznamenáván u obchodů na burze Euronext (MATIF), někteří analytici hodnotí jako přechodný s očekávaným mírným nárůstem do dvou procent v průběhu února. Přesto je nutné vnímat komplex vlivů na cenový vývoj, který je ovlivňován geopolitickou situací, změnami v kurzu dolaru vůči euru, ale i franku. Exporty jsou ovlivněny i zavedením exportních cel v Rusku od února 2015, takže vyšší podíl exportu z Ruska do třetích zemí je směrován do konce ledna. Obecně lze konstatovat, že Evropská unie (EU 28) má ceny základních obilovin nižší oproti například Spojeným státům, přesto jsou exporty z rozhodujících destinací EU stále nižší oproti potřebám. Dobrá úroveň sklizně obilovin v EU vytváří vyšší potřebu exportovat i přes očekávanou vyšší spotřebu na unijním trhu, která by měla pro potravinářské účely vzrůst o 3,5 procenta, tj. 167 mil. tun, pro krmné účely je pak předpoklad zvýšení spotřeby o půl procenta na 63,5 mil. tun. Pro porovnání, v roce 2013, kdy byla sklizeň zrnin v EU asi 300 mil. tun, činil export 44,3 mil. tun a v roce 2014, kdy se předpokládá sklizeň zrnin v EU kolem 321 mil. tun, očekáváme export ve výši 42,5 mil. tun. Ceny v České republice jsou samozřejmě ovlivněny možnými exportními cenami komodit a stagnují. Například u pšenice krmné na úrovni 4000 až 4100 Kč/t, u potravinářských pšenic 4600 až 4700 Kč/t. Vývoj cen u nás je a bude ovlivňován vývojem cen na MATIF. Současná tuzemská nabídka je daná i vyšší sklizní a jakostními parametry. U pšenice je vyšší nabídka v jakostech potravinářské pšenice B a C, nižší jsou nabídky krmných pšenic. To bude zřejmě znamenat nižší rozdíl v cenách mezi pšenicí krmnou a potravinářskou v kvalitě B. Trvale vyšší poptávka je po potravinářských pšenicích s obsahem dusíkatých látek 13, 14 a více procent, kde se dá očekávat cena o 250 až 300 Kč/t vyšší. Vliv na budoucí vývoj cen bude mít i stav porostů ozimých obilnin, který lze relevantně hodnotit až v měsících březnu a dubnu. Celkově lze očekávat v cenách stagnaci s mírným poklesem na současné úrovni v krátkém a středním horizontu.
Promítne se cenový vývoj také do cen mouky a pečiva?
Cena obilovin se promítá do cen mouky a pečiva, avšak podle mého názoru se zpožděním. Je to z důvodu dlouhodobých kontraktů zpracovatelů s konečnými odběrateli. Významnější dopad do cen bude mít jakost sklizně, kdy vyšší procento je v kvalitě u potravinářských pšenic B a vysokoproteinové pšenice nad 13 procent dusíkatých látek budou cenově podstatně vyšší. Odhaduji tak o 15 eur, tedy minimálně o 400 Kč za tunu.
Kolik obilí je v současné době již z ČR vyvezeno a v jaké druhové skladbě?
Současný export obilovin je za období červenec 2014 až listopad 2014, tedy za pět měsíců marketingového roku 2014/2015 ve výši 1,322 mil. tun. Při předpokladu zachování dynamiky exportu by činil vývoz celkem asi 3,2 mil. tun obilovin celkem. Rozhodující komoditou pro vývoz je pšenice, která činí 81 procent veškerého exportu současného i prognózovaného. Při celkové loňské sklizni 8,7 mil. tun obilovin, vstupních zásobách 1,496 mil. tun, dovozu 165 tis. tun a při domácí spotřebě 5,153 mil. tun a exportu 3,2 mil. tun budou k 1. červenci letošního roku na zásobách dva miliony tun, což je více než 38 procent domácí spotřeby. Ve srovnání s obdobím roku 2013/2014 je to víc o téměř deset procent. Potřeba exportu je tedy podle našeho názoru vyšší o 500 tis. tun, což by znamenalo konečné zásoby zhruba na úrovni roku předchozího. V jednotlivých komoditách je zřejmé, že možnost exportu zůstává nejvyšší u pšenice, kdy u stávající dynamiky vývozu by zůstala konečná zásoba 832 tis. tun, což není významný problém. U ječmenů je ale dost nereálné podstatně zvýšit vývozy, a tak při stávajících prognózách exportu budou jeho konečné zásoby kolem 600 tis. tun, přičemž v minulém období to bylo jen 280 tis. tun. Podle našeho názoru je třeba zvýšit současnou úroveň vývozů o sto tisíc tun pšenice, sto tisíc tun kukuřice a o 300 tis. tun ječmenů. Samozřejmě, že kartami může zamíchat i vývoj stavu porostů, kdy při méně příznivých prognózách může být část zásob obilovin přeskladněna.
Jaký podíl na trhu mají dnes mají členové vašeho sdružení?
Pokud jde o nákupy obilí, odhadem se členové ČMSOZZN podílejí na celkovém množství asi ze 70 procent, což při sklizni roku 2014 představuje asi šest milionů tun. Zbylé množství tvoří vlastní spotřeba pro výrobu krmiv a obchod mimo členské organizace. Ve výrobě krmných směsí došlo u členů sdružení k nárůstu oproti loňskému roku z 1,411 mil. tun asi na 1,5 mil. tun. Na tom se podílí jednak nárůst členské základny z řad producentů krmiv a jednak prostý nárůst výroby téměř u všech členů. Statistika výroby krmiv za rok 2014 v ČR bude k dispozici až koncem ledna, ale vycházíme-li z obvykle precizního odhadu Alltechu, mělo by se vyrobit 2,48 mil. tun krmiv, což by představovalo šedesátiprocentní podíl členů sdružení na celostátní výrobě.*
