Jaký byl letošní rok z pohledu včelařů?
Letošní rok lze z hlediska produkce medu v České republice charakterizovat jako lepší průměr. Produkce se bude pohybovat kolem osmi tisíc tun medu, přičemž šest tisíc tun se u nás spotřebuje a zbytek půjde na export. Faktem je že letos výrazně poklesly výkupní ceny medu, které se u těch světlých, květových medů dostaly téměř na úroveň ceny cukru, takže ten rozdíl, mezi cenou cukru a medu, který by měl včelaři přinášet určitý zisk, vlastně zmizel. Očekávali jsme, že na to chovatelé zareagují prudkým snížením počtu včelstev, zatím to tak ale nevypadá. Podle průběžných údajů se zřejmě počet zazimovaných včelstev bude pohybovat přes půl milionu, bude tedy přibližně stejný jako vloni, kdy včelaři nahlásili 550 tisíc včelstev. Pravděpodobně však půjde o časovanou bombu. Reakce na nízké ceny byla takové, že včelaři med zatím uskladnili s tím, že jej prodají přímo ze dvora v průběhu zimy. To je pro včelaře vlastně nejjednodušší a ekonomicky zřejmě nejvýhodnější alternativa. Současně je to ale výhodné i pro zákazníka, z hlediska původu medu, protože přesně ví jaký med a odkud kupuje. Jde totiž nejen o chemickou čistotu medu, ale také o chuť, která právě vzniká z rostlin, ze kterých med pochází, proto dovážené medy mnohdy spotřebitele, zvyklé na chuť a vůni českého medu nemile překvapí. Cena přímo u prvovýrobce se pohybuje kolem 70 u světlých a 90 korun u tmavým medů za kilogram, zatímco maloobchodní ceny drží úroveň kolem 100 až 120 Kč/kg, i přesto, že výkupní ceny klesly. Pokud se ale nepodaří včelařům přes zimu med slušně prodat, reakce na nízké výkupní ceny přijde příští rok, protože chovatel bude chovat pouze tolik včelstev, kolik medu udá.
Proč vlastně klesla tak rapidně výkupní cena medu?
To je spíš otázka pro obchodníky, ale domnívám se, že prvním důvodem je fakt, že vyvážíme med jako surovinu a nikoli již ve spotřebitelském balení, což samozřejmě samo o sobě cenu sráží. Tím druhým důvodem je zřejmě monopolní postavení obchodníků. U nás je tak do deseti obchodníků zaměřených na med, z toho dvě největší obchodní firmy se spojily v jednu, která oficiálně udává, že realizuje 80 procent českého exportu medu. V takovém případě neplatí zákon nabídky a poptávky ale platí úplně jiné zákony. Máme za to, že zde došlo k určité dohodě o výkupních cenách. Dokud totiž do loňského července fungovala na trhu Včela Předboj, cena byla pro včelaře přijatelná. v okamžiku, kdy se Včela přijala úsporná opatření a trh de facto ovládla zmíněná společnost, cena do týdne rapidně klesla. Přitom průměrná exportní cena se od počátku letošního roku do července pohybuje na úrovni 58 korun za kilogram. Zneužívání monopolního postavení obchodníků na trhu bylo také hlavním důvodem, proč jsme dali Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podnět k šetření
Mohou včelaři očekávat nějakou pomoc od státu?
Náš svaz sice usiloval o intervenční nákup medu prostřednictvím SZIF ale není pravděpodobné, že by k němu došlo i když to nikdo nezamítl. V současné době jsou však dva zdroje podpory včelařství. Zaprvé existuje dotační titul MZe, kde se dotace pohybuje do 150 korun na jedno včelstvo. Druhým zdrojem, který se otevřel letos, jsou prostředky Evropské unie. Podmínkou k čerpání této podpory byl již vypracovaný plán rozvoje včelařství u nás, který Brusel schválil, a na jeho základě připravila vláda nařízení, které umožňuje podporu včelařství v pěti oblastech. Jde o technickou pomoc, která zahrnuje jak vybavení zpracoven medu, tak i vzdělávání včelařů, druhou oblastí je podpora výchovy včelích matek, třetí je podpora kočování, včetně příspěvku na dopravní zařízení pro včelstva, čtvrtou je léčení, a tlumení varoázy, a pátou oblastí je pro naše včelaře velmi důležitá podpora rozborů medu. Jeden rozbor totiž přijde až na 1100 korun, přitom dotace činí 800 korun na vzorek a včelař může žádat s podporou o čtyři rozbory ročně.
Letos na tuto podporu včelařství u nás unie uvolnila asi 15 milionů korun a stejnou částku na ni vyčlenila i České republika, celkově tedy bylo možné čerpat zhruba 30 milionů korun. Nejde však o plošnou podporu, ale o cíleně zaměřené dotace. Bohužel zmíněné nařízení vyšlo až 26. května, žádosti musely být podány do konce června, a samotná investice musela být proinvestována do konce srpna, takže řada včelařů to prostě uprostřed sezóny nestihla.
Žádosti se pohybovaly v celkové výši kolem 28 milionů korun, ale uznaná výše podpory činila nakonec 12,5 milionu korun, takže kvóta nebyla vyčerpána ani z poloviny.
