Od roku 1990 poklesla v Ruské federaci produkce vajec o 30 % a drůbežího masa dokonce o 55 %. Produkce vajec klesla ze 47,5 mld. kusů na 33,6 mld. kusů, masa drůbeže ze 2,5 mil. tun na pouhých 1,1 mil. tun. Dovoz krmiv, který představoval ročně až 13 mld. USD, se snížil zhruba na 7,5 mld. USD.
I v drůbežnictví však konečně dochází k řadě pozitivních změn: během desetiletí se zvýšila průměrná snáška slepic z 236 na 253 vajec za rok při poklesu spotřeby krmiva z 1,91 kg na 1,75 kg na 10 vajec. Průměrné denní hmotnostní přírůstky drůbežích brojlerů vzrostly ve stejném období z 21 na 27 g při snížení spotřeby krmiva ze 3,44 kg na současných 2,80 kg na 1 kg přírůstku hmotnosti.
Nicméně změny probíhají pomalu a s různými peripetiemi. V provozu je nyní asi 670 farem produkujících vejce, z nichž však pouze 17 % pracuje na plnou kapacitu, asi 300 farem „jede“ na poloviční kapacitu. Mnohé z nich vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. To by umožnilo zvýšit produkci na 50 – 55 mld. vajec a exportovat asi 5 mld. vajec ročně.
V provozu je asi 150 velkokapacitních výkrmen brojlerů. V tomto případě je situace ještě mnohem horší nežli u farem zaměřených na produkci vajec. Bez rozsáhlých investic nebudou tyto farmy schopny konkurovat svojí produkcí a zejména náklady stupňujícím se dovozům drůbeže.
V průběhu destruktivní agrární reformy byly přednostně snahy odborníků zaměřeny na úchovu plemenného materiálu, což se do značné míry podařilo ve spolupráci s přeživšími vědecko-výzkumnými institucemi. Méně úspěšný je však přechod na zproduktivnění celého drůbežnictví, neboť schází potřebný kapitál na získání technologických systémů, orientovaných především na šetření energiemi, přispívajícími ke zvýšení hygieny chovů a dosažení nutné úspory práce.
Jistých úspěchů se již dosáhlo v plemenářské práci, vycházející z využití domácích genetických zdrojů. Byli patentováni snáškoví hybridi Smena-2, Konkurent, Rus, Baros, Sibirjak a Kubáň. Očekává se, že šlechtění může být konkurenceschopné, zvláště když se podaří překonat dříve opomíjenou orientaci na získání drůbeže odolnější vůči stresům, chorobám a lépe využívající krmiva.
S jistými úspěchy se daří snižovat spotřebu krmiv a energie v rozmnožovacích chovech masné drůbeže (restrikce krmení, ale i napájení drůbeže oproti krmení ad libitum do stáří 20 týdnů). U nosné drůbeže je na pořadu dne zavádění nových světelných režimů a systémů ohřevu, usměrňování pelichání, dalšího zpracování vajec a konečně zužitkování vyřazených nosnic. Budoucnost se spatřuje v úzce specializovaných chovech, proto se podporuje např. orientace na odchovny kuřic atd.
Modernizace ruského drůbežnictví nicméně již nastala a zdá se, že bude nabírat na tempu s narůstající schopností Ruska přecházet od výměny zboží za zboží na normální obchodní vztahy. Znatelně rychlejší postup modernizace nabrala produkce drůbežích vajec oproti výkrmu brojlerů. Za zmínku stojí např. pokrok, jehož dosáhla drůbeží farma Sinjavinská, ležící poblíž Petrohradu. Produkce vajec se zde zvýšila ze 372,2 mil. kusů v roce 1991 na 600 mil. vajec roku 2000 především novým vybavením devítipodlažních snáškových hal modernějšími klecemi, využitím snáškového hybrida Hisex firmy Euribrid, zlepšením veterinární péče a krmení. Zmíněný drůbežnický kombinát byl uveden do provozu roku 1982. Nynější komplex zaměstnává 2200 pracovníků a skládá se z objektů pro ustájení rodičovského materiálu, rozmnožovacích chovů, líhní, výrobny krmných směsí, odchovem kuřic, snáškových hal, třídírny drůbežího trusu a výrobny organického hnojiva kombinací trusu s místní rašelinou, veterinárního zařízení a kontrolních laboratoří. Nyní dosahuje průměrné roční snášky 295 vajec na nosnici při dosažení stáří nosnice 500 dní. Přežití zastájených nosnic je velmi vysoké, 95 – 98 %.
Samozřejmě že i tento neustále se modernizující kombinát zápasí s obrovskými ekonomickými problémy: např. během posledních dvou – tří roků se ceny krmiva ztrojnásobily, zatímco ceny vajec stagnují. Proto se kolem 10 % vajec zpracovává především na práškovité produkty. Špičkových výsledků dosáhl kombinát v jatečném zpracování vyřazené drůbeže a další tržby plynou z prodeje kvalitních organických hnojiv.
