Zemědělce na veřejnosti zastupují nevládní organizace. Měly by tedy vyjadřovat jejich názory, třeba i v sektoru zemědělského pojištění. Na druhé straně řeky stojí pojišťovny, které jim nabízejí své produkty. Jak se pojistitelé dívají na systém zemědělského pojištění a jeho podporu ve srovnání s nevládními organizacemi? A jak se liší názory mezi jednotlivými pojišťovnami? Ať už mají stejný předmět činnosti či nikoli, nemusí si vždy spolu jen notovat.
Ale to není na překážku, o to je svět barevnější.
Ke srovnávání názorů mohou posloužit odpovědi na stejné otázky. Ty byly položeny zástupcům zemědělců – nevládním organizacím v článku Slovo dostávají profesní organizace na str. 10, a níže v tomto příspěvku jednotlivým pojišťovnám, které zemědělcům své produkty prodávají.
Pojišťovny odpovídají
1. Domníváte se, že současný systém zemědělského pojištění je vyhovující?
2. Je státní podpora zemědělského pojištění až do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění speciálních plodin, až do 35 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin a 20 % na pojištění nákazy a hromadných onemocnění hospodářských zvířat pro rok 2007 dostatečná? Považujete rozdělení státní podpory do tří skupin za správné?
3. Riziku jsou vystaveny také lesní porosty. Na ně se ale dosud nevztahuje státní podpora. Měl by je stát také podporovat?
4. Zaujal vás v zahraničí některý model zemědělského pojištění?
5. Je pojištění zemědělských plodin, hospodářských zvířat i lesů pro zemědělce či lesníky dobrou finanční investicí?
Agra pojišťovna
organizační složka pro ČR
odpovídá: Mgr. Michael Zetter, ředitel
1. Rostoucí počet evropských zemí přechází na systém, v němž stát příspěvkem na pojistné pobízí zemědělské podniky k vyšší zodpovědnosti. Česká republika drží s tímto trendem krok. Výhoda tohoto řešení je pro pojistníka – zemědělce zjevná, při škodní události má právní nárok na pojistné plnění pojišťovny. To v případě náhrady škod ze státního rozpočtu neplatí, předem není známa ani její výše, ani zda opravdu bude poskytnuta.
Pojistné je pro zemědělce kalkulovatelný náklad, jednorázová státní podpora se naopak nedá předvídat. Díky současnému systému komerčního pojištění se státním příspěvkem na pokrytí jeho nákladů stoupá jistota zemědělských subjektů. Většinu možných škod si mohou ošetřit pojištěním, které se díky stabilizované výši státní podpory stává dostupnějším.
K situaci na trhu lze obecně říci, že i v tomto ohledu je vývoj v České republice podobný jako jinde v Evropě – snižuje se počet pojistitelů, kteří zemědělské pojištění nabízí. Je to určitě dáno i tím, že je z pojistně-technického hlediska velmi specifické, vyžaduje vysoký stupeň odbornosti, už jen samotná likvidace škod je založena na rozsáhlém know-how. Z těchto důvodů je pochopitelné i to, že v některých zemích celé toto odvětví spravuje jeden specializovaný pojistitel. Mnozí namítnou: monopol, tak to už jsme tu měli. Proč to však nemusí být pro zemědělce nevýhodné? Každá pojišťovna má vlastní techniku, obchodní oddělení, oddělení likvidace škod a tak dále. To jsou nemalé náklady. A všechny tyto náklady jsou zakalkulované do ceny pojištění. Pokud se tyto náklady vynaloží jen jednou, pojištění se zlevní, a to je argument pro. Argumenty proti – chybí zdravé konkurenční prostředí, pestrost nabídky, možnost volby. Český trh všechny tyto atributy má. Kam se bude ubírat další vývoj, ukáže čas.
2. Každá finanční úleva má bezprostřední vliv na připravenost zemědělců k uzavření pojištění. Je tedy velmi důležité, aby výše státní podpory zůstala přinejmenším zachována. Jen tak můžeme dosáhnout toho, aby se zodpovědný přístup zemědělců stal samozřejmostí. Pozitivní vliv státní podpory mohu doložit příkladem z Rakouska, kde stát přebírá 50 % nákladů na pojištění proti krupobití. Propojištěnost u polních plodin se díky tomu zvedla na 80 procent.
Pravidla pro poskytování státní podpory by měla být srozumitelná, jednoduchost systému působí spolehlivě a vyvolává větší důvěru u žadatelů. Dalším rozdělováním do podskupin by se pravidla zbytečně zkomplikovala, současné řešení s třemi sazbami náhrad je dostačující. Diskutovat by se však mohlo o tom, zda by se některé plodiny, například řepka, neměly přesunout z ostatních plodin mezi plodiny speciální.
3. Součástí naší nabídky je pojištění lesních školek, které se vztahuje na škody způsobené krupobitím, mrazem, zaplavením, vichřicí a tíhou sněhu. Produkční plochy lesních školek jsou vystaveny stejným rizikům jako například běžné polní plodiny. Lesní školkaři jsou však z dotačního systému vyloučeni, což považujeme za nespravedlivé, podpora pojištění by se měla vztahovat i na ně. Například do rakouského systému podpory jsou lesní školky zahrnuty a stát přebírá 50 procent z nákladů na pojištění proti krupobití a mrazu.
4. Zmíním rakouský model pojištění. Po druhé světové válce se tehdejší pojišťovny shodly, že provozovat zemědělské pojištění každá na svůj účet by bylo velmi ztrátové a tím neudržitelné, nebo by vysoké pojistné bylo pro zemědělce naprosto nepřijatelné. Založily proto specializovanou krupobitní pojišťovnu – Österreichische Hagelversicherung, se statutem vzájemnostního pojišťovacího spolku. Náklady na správu tohoto pojištění se tím logicky mnohonásobně snížily. Tento systém nemusí tvořit zisk, protože spolek nemá akcionáře, nýbrž členy. Jejich členským příspěvkem je pojistné. To musí pokrýt náklady, z nichž nejvyšší položku tvoří plnění za škody. Správní náklady se naopak daří držet velmi nízko.
Nyní budu hovořit o jiném systému poskytování dotací na pojištění, opět o rakouském modelu. Od českého se liší ve třech bodech. Za prvé – vyřízení poskytnutí státní podpory přebírá v Rakousku za zákazníky pojišťovna. Podpora se promítá přímo do předepsaného pojistného, stanovené pojistné je o ni rovnou sníženo. Jak je známo, v České republice musí zemědělec nejprve zaplatit plnou výši pojistného, a pak v průběhu září a října zažádat o její částečnou refundaci. To je nezbytně spojeno s velkými administrativními náklady jak pro poskytovatele, tak pro žadatele. Za druhé – v České republice byly až dosud každým rokem nově stanovovány zásady pro poskytování finanční podpory pojištění. Ty se včetně roku 2007 neustále obměňovaly, ať už co se týká výše podpory, tak kdo na ni má nárok. Navíc byly vesměs definitivně vyhlášeny až v pokročilém období. V Rakousku je již několik let fungující zákon – garantovaná státní podpora. Zemědělci se tak mohou spolehnout na to, že v průběhu pojistného období nedojde ke změně pravidel. Za třetí – výše státní podpory pojištění proti krupobití je pevně stanovena na všechny plodiny, a to padesát procent. Rozdělení na speciální a ostatní plodiny neexistuje. Toto opět zjednodušuje administraci. Tento jednoduchý systém je umožněn i tím, že veškeré zemědělské pojistné smlouvy administruje jeden subjekt – Österreichische Hagelversicherung. Ten ručí státu za to, že nedochází k vícenásobnému pojištění a systém není zneužíván ani v jiném ohledu. Stát na to dohlíží a prověřuje to namátkovými kontrolami. Myslím si však, že s dnešními možnostmi výpočetní techniky by tato cesta byla možná i na trhu s více pojistiteli.
5. Tvrdím, že jde o stále lepší investici. Klimatické změny, ať už je jejich příčinou cokoliv, jsou potvrzeným faktem. Teplotní extrémy a živelní pohromy nabývají na četnosti i rozsahu. Význam pojištění v tomto smyslu tedy stoupá, protože vynaložené náklady zemědělci nikdo nevrátí, i když přijde o úrodu. A k tomu může někdy dojít během několika málo minut. O daňovém dopadu jsem již hovořil, o finanční stabilitě rovněž. Určitě není náhodou, že instituce poskytující úvěry zemědělskému klientovi mnohdy požadují doklad o tom, že má pojištěnou úrodu.
Česká pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění
1. O správnosti i stabilitě systému zemědělského pojištění v České republice nemůže být žádných pochyb – stejný či obdobný model funguje a osvědčuje se v celém vyspělém světě. Vzhledem k tomu, že v zemědělské prvovýrobě mohou mít klimatické projevy nepředvídatelné následky, je nutné uvést co možná nejrychleji do provozu systém eliminace rizik v zemědělském podnikání, tedy systém spolupráce mezi zemědělci, státem a pojistiteli. Cíl modelu je jednoznačný: podnikatelé v zemědělství budou mít vždy „krytá záda“, pojistitelé ponesou přiměřeně velké riziko tak, aby byli vždy schopni dostát svým závazkům a na straně státu bude předem daný rozměr jeho účasti na podpoře zemědělců i na fungování systému. Navíc bude eliminována potřeba každou mimořádnou událost řešit žádostí o ad hoc státní pomoc. Pravidla fungování systému musí být předem definovaná, jednoduchá, jednoznačná a platná pro všechny. Za velmi důležité považuji to, že systém je budován zcela napříč politickým spektrem. Obdobné systémy, jako je budován v ČR, fungují dlouhodobě nejen v často zmiňovaném Španělsku, ale například i v USA či Kanadě. Dvanáct zemí Evropské unie má také navíc zaveden „fond kalamit“. Význam takového systému se dostává stále více do popředí i v souvislosti s měnícím se klimatem. V současné době probíhá diskuse o možnosti sjednocování systému řízení rizik a krizí i na celoevropské úrovni. Vzhledem k níže uvedeným důvodům se však domnívám, že bude velmi komplikované dosáhnout dohody všech členských zemí unie. Velkou roli budou hrát značné regionální, klimatické i geografické rozdíly. Krupobití či sucho trápí zejména země jižní Evropy, zatímco Skandinávie se z důvodu stabilnějších klimatických podmínek zejména obává rizika vichřice v lesních porostech. Česká republika se nachází uprostřed Evropy a někdy mívám pocit, že se u nás všechny živly vyskytující se v Evropě potkávají.
2. Je nezpochybnitelným faktem, že stabilita institutu poskytování podpory zemědělského pojištění prostřednictvím PGRLF již začala nést své ovoce. Její pozitivní efekt se projevil také zvýšením propojištěnosti (tj. poměrem mezi pojištěným a nepojištěným) o celá čtyři procenta. To je opravdu velmi významná a pozitivní hodnota, i když ještě ani zdaleka nedosahuje hodnot běžných ve vyspělých zemích EU. Legislativa Evropské unie umožňuje poskytovat podporu až do výše 50 % z pojistného, a toho velká část zemí unie zcela logicky využívá, takže i z tohoto pohledu je pro další navýšení prostor.
Ke škodě věci a nespravedlivé je to, že legislativa Evropské unie v roce 2007 nedovolila poskytnout tuto podporu velkým podnikům. Věřím však, že se i tuto záležitost podaří posunout. Vždyť podniky v ČR jsou silné a konkurenceschopné právě proto, že výroba v nich je koncentrována a dosahuje efektivity, jakou nám zcela nepochybně závidí velká část Evropy. Potvrdila to i loňská podzimní konference pořádaná Agrární komorou ČR na téma Zemědělství v Americe a EU, kde bylo zřetelně vidět, že ke koncentraci výroby míří nejen vyspělé země EU a Ameriky, ale například i Mexiko. Podnikatelské prostředí v zemědělství České republiky je navíc vyváženo i díky velkému množství silných soukromých zemědělců a rolníků.
Komplikovaná zadání vyžadují extrémně náročnou administraci a často jsou nepřehledná. Myslím, že současné rozdělení podpory rizik do třech skupin je dostatečné. Umím si docela dobře představit, že by efektivně fungoval například model podpory pojištění všech plodin ve výši 50 procent a pojištění nákazy a hromadných onemocnění zvířat ve výši 30 procent.
3. Věřím, že poskytování podpory pojištění bude umožněno i pro lesní porosty a zejména potom pro pěstitele lesních školek. Vzhledem k širokému, finančně nevyčíslitelnému společenskému významu lesů si toto odvětví podporu jistě zaslouží.
4. Myslím, že systém eliminace rizik a řízení krizí v zemědělském podnikání velmi dobře funguje například ve Španělsku či USA. Při budování systému přebíráme pozitivní prvky ze zemí, kde dlouhodobě funguje, a přizpůsobujeme ho našim podmínkám.
5. Stručně a zjednodušeně řečeno: dobře zvolené pojištění sjednané u renomovaného a silného pojistitele zabezpečí podnikateli nejen „klidný spánek“, ale v řadě případů i kontinuitu jeho podnikání. Když při likvidaci pojistné události slyším od klientů: „nebýt pojištěn, tak bych s podnikáním skončil“, nesmírně si toho vážím a je to pro mne vždy velké ocenění naší práce. I proto má Česká pojišťovna tým profesionálních likvidátorů pojistných událostí, kteří zabezpečují servis našim klientům po celé České republice.
V současné době lze v této souvislosti hovořit o dlouhodobé potřebě zajištění růstu zemědělské produkce, zabezpečení dalšího rozvoje života na vesnici i o vzrůstající atraktivitě venkovského prostoru, což je pro nás všechny velmi důležité.
Generali pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Antonín Brejcha, vedoucí skupiny zemědělského pojištění
1. Ponechání stávajícího systému komerčního pojištění a vyčlenění státních prostředků na podporu pojištění plodin a hospodářských zvířat je správné a stále je to nejlepší varianta v současné době. Bylo by však vhodné co nejrychleji uvést do praxe systém eliminace rizik v zemědělském podnikání, na kterém jsme spolupracovali s dalšími pojišťovnami v rámci činnosti stálé pracovní skupiny při České asociaci pojišťoven. Podobný systém, který pojišťovny navrhly a předložily ke schválení politikům, mají i jiné země, ve kterých tento systém už dlouhodobě funguje, například ve Španělsku, Kanadě, USA, Francii. Nastavení pravidel v tomto systému by pak odbouralo vyplácení státní pomoci, které bývá často živelné. V souvislosti se státní dotační politikou pro pojištění plodin a hospodářských zvířat se může rizikovost zemědělského podnikání zmírnit při zachování systému zemědělského pojištění.
2. V rámci Evropské unie lze uvažovat o navyšování podpor až do výše 50 procent. Domnívám se proto, že pro komerční pojištění by bylo jistě zajímavější, kdyby státní dotace byla větší, ať už jde o pojištění plodin nebo hospodářských zvířat. Přesto lze konstatovat, že při dobré spolupráci s MZe ČR i PGRLF došlo díky podporám k navýšení propojištěnosti jak u pojišťovny Generali, tak i v celé České republice.
Současné rozdělení státní podpory do tří skupin je podle mého názoru dostatečné. Rozmělnění do dalších skupin by vytvořilo zbytečnou administrativní práci.
3. Pojištění lesních porostů, školek zatím stát nepodporuje. Vzhledem k množství lesů, které v republice máme, a s ohledem na stále větší počet pěstitelů lesních školek by si státní podporu pojištění tyto komodity zasloužilo.
4. Fungující systém na velmi dobré úrovni je v USA, v Evropě zvláště ve Španělsku. Pozitiva již byla uvedena i v předešlých odstavcích.
5. Je to investice, která směřuje do vedení zemědělských podniků, do jejich podnikání, nahrazuje částečně ztráty v případě nastalých škod a v neposlední řadě se podílí i na dalším rozvíjení těchto podniků i na rozvoji vesnice.
Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.
odpovídá: Zdeněk Brož, odborný pracovník obchodu a marketingu
1. Domnívám se, že je správný.
2. Státní podpora v současné výši je dostatečná. Nynější rozdělení výše podpory do tří skupin stačí a nevyžaduje změnu.
3. Vzhledem k tomu, že neznám žádný zahraniční model, nemohu se vyjádřit.
4. Neznám zahraniční model, který by mě zaujal.
5. Je dobrou investicí z důvodu zajištění proti nepřízni počasí či úhynu zvířat.
Klíčové informace
Stát příspěvkem na pojistné pobízí zemědělské podniky k vyšší zodpovědnosti.
Je třeba co nejrychleji uvést do praxe systém eliminace rizik v zemědělském podnikání, na kterém pojišťovny spolupracovaly v rámci činnosti stálé pracovní skupiny při České asociaci pojišťoven.
V rámci Evropské unie lze uvažovat o navyšování podpor pojištění plodin a zvířat až do 50 procent.
