Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo v tiskové zprávě. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
Ze studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací plyne, že aktuální navýšení daně z nemovitosti o 80 procent posune ČR v žebříčku z pozice zemí s poměrně nízkou mírou zdanění v přepočtu na hektar zemědělské půdy zhruba na střední pozici mezi členskými státy EU. Podle dat ze studie se Česká republika v roce 2021 umístila na desáté pozici zemí s nejnižší hrazenou daní z nemovitostí. V tomto roce mělo daňové výdaje podniků na hektar zemědělské půdy nižší například Slovinsko, vyšší Maďarsko nebo Slovensko. V modelovém srovnání pro letošní rok se ČR posune na 16. pozici, tedy mírně nadprůměrné zdanění. Sazba daně za zemědělský pozemek se v Česku do roku 2023 pohybovala od 0,25 do 0,75 procent. Letos se zvýšila na 1,35 procenta pro ornou půdu, vinice, chmelnice, ovocné sady a zahrady. Například v Belgii na zemědělskou půdu platí snížená roční daň z nemovitosti, která je regionálně odlišná, a to od 1,25 do 3,97 procenta. Daňová sazba pro venkovskou daň z nemovitostí ve Španělsku se pohybuje od 0,3 do 0,9 procenta. V Litvě sazby určují obecní zastupitelstva, pozemková daň je stanovena v sazbách mezi 0,01 procenta a čtyřmi procenty. Obce tam mají právo snížit nebo osvobodit daň z pozemků poplatníkům na úkor jejich rozpočtu. Možnost stanovit místní koeficienty pro zemědělskou půdu, a tím snížit daňovou sazbu, mají od letošního roku také obce v České republice. Zástupci Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) se proto obrátili na samosprávy, které mají vliv na výši této daně prostřednictvím koeficientů. Sdružení v reakci uvedlo, že si váží práce zemědělců, z pohledu obcí ale nelze zvýšení nákladů na zemědělskou produkci z důvodu vyšší sazby daně z nemovitostí sanovat z obecních zdrojů. "Pokud by obce o tento příjem přišly, musely by například peníze na údržbu obecních komunikací, které využívá rovněž zemědělská technika, nahradit ze zdrojů určených k investicím a rozvoji,“ uvedla předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková. Ministerstvo financí uvedlo, že v současnosti nemá zprávy o tom, že by některá z obcí stanovila místní koeficient pro zemědělskou půdu. Zemědělci dále požadují například podpořit zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění a omezit dovoz ze zemí mimo EU.*
