30.04.2001 | 09:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Semilsko se chystá na nový systém dotací

Kdo, kde, kolik a jakou zemědělskou půdu u nás užívá a také jak ji využívá, se dnes často nedá jednoduše odpovědět. V dohledné době by ale úvodní otázka nemusela být až tak zapeklitá. Česká republika se totiž připravuje na zavedení IACS - Integrovaného administrativního a kontrolního systému, který má zefektivnit nárokování, přidělování a kontrolu dotací. Jeho součástí bude registr zemědělských parcel. Na Semilsku už dobře vědí, o čem je řeč. Registr, který poskytuje přehled o aktuálním využívání doslova každého kousku půdy, vznikl díky pilotnímu projektu jako v prvním okrese u nás.

Stanovení zemědělských parcel a produkčních bloků, které povinně přebíráme od Evropské unie, má podle Františka Václavíka, ředitele Zemědělské agentury MZe v Semilech, řadu výhod. "Lidé se ale někdy ptají, proč zase jinak vymezovat pozemky, když tu máme operát katastru nemovitostí. Není lehké se v současné době dobře a rychle orientovat v kategorizaci zemědělských pozemků, tj. v operátech bývalého pozemkového katastru, současného katastru nemovitostí a přídělových listinách pozemkových reforem. Ne vždy se vlastníci pozemku a jejich současní uživatelé vyznají v číselném označení uvedených pozemkových operátů. Doposud bylo nutné přesně vymezit, zda jde o značení vlastnické parcely nebo parcely v uživatelském operátu KN,“ upozorňuje Václavík na případná nepochopení a možné nesrovnalosti. Novému systému registru produkčních bloků však se svými kolegy jednoznačně fandí.
Katastr a registr, potřebujeme oba
Pro ty, kteří zatím nepronikli do příslušné terminologie, shrňme základní rozdíl mezi katastrem nemovitostí a registrem zemědělských parcel. V prvním případě nás zajímá vlastník pozemku a ve druhém uživatel. Zatímco v katastru nemovitostí najdeme k příslušnému pozemku údaje o jeho majiteli, velikosti, více či méně přesné informace o druhu vyžití, o kvalitě půdy podle bonitované půdně-ekolologické jednotky, tak registr produkčních bloků a zemědělských parcel nám s velkou mírou přesnosti sdělí, co se na tom kterém místě pěstuje, zda je tam les nebo louka, a kdo zemědělský pozemek obhospodařuje.
Rozdíl mezi oběma databázemi pozemků jsou patrné již na první pohled a to v tom, že dojde k výrazné redukci evidovaných pozemkových parcel do produkčních bloků. To ve svém důsledku značně zjednoduší celkovou administrativu zemědělských dotací a i jejich kontrolu.
Vzor při tvorbě produkčních bloků jsme převzali z některých zemí EU. Na příkladu okresu Semily je patrné, že ze současně evidovaných třeba 80 pozemkových parcel se po verifikaci vytvoří tři ucelené uživatelské půdní celky - produkční bloky.
Ortofotomapy jsou velkou pomůckou
V letošním roce by mělo být dokončeno letecké osnímkování celé republiky. Výsledkem jsou ortofotomapy, v nichž se podle jasných přírodních hranic vymezí – verifikují produkční bloky. Přirozeně, že jinak velké budou na Hané nebo na hornatém Semilsku.
Podle Vilibalda Knoba, který vede speciální tým pro IACS na ministerstvu zemědělství, se zemědělská půda v ČR zařadí asi do 90 tisíc produkčních bloků. Ne každý produkční blok bude mít pouze jediného uživatele. Části produkčních bloků, kde jsou různí uživatelé, tvoří tzv. zemědělské (uživatelské) parcely. Těch podle pana Vilibalda Knoba bude kolem 700 až 850 tisíc. Průměrná výměra produkčního bloku bude jiná v horských oblastech (menší) ve srovnání s produkčními oblastmi, např. Polabím.
Podívejme se také za naše hranice, do některých zemí Evropské unie, které musely IACS zavést po čtyřleté přípravě od roku 1997: V Rakousku mají systém zemědělských parcel postavený na katastrálních parcelách. Řídí se tereziánským katastrem, který narozdíl od nás nebyl narušen pozemkovou reformou. Z evidence katastru vycházejí také v Itálii, Španělsku a starých spolkových zemích Německa. Topografické produkční bloky používají v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Portugalsku a Řecku. Nejpřesnější zemědělské parcely, ale náročné na podchycení každoročních změn, používají ve Velké Británii, Belgii a Finsku. V roce 1997 byla průměrná výměra zemědělské parcely v EU 0,65 hektarů.
Malebné Semilsko - složité parcelování
Na Semilsku už dnes každá parcela zná svého pána. Verifikace, neboli vymezení bloků a parcel pomocí leteckých snímků, tady byla vzhledem ke členitosti krajiny jednou z nejsložitějších. Okres s rozlohou 64 tisíc hektarů, z nichž 37 tisíc hektarů je zemědělské půdy, je rozdělen do zhruba devíti tisíc produkčních bloků a 340 tisíc zemědělských parcel.
„Zemědělci však využívají také půdu v intravilánu obce a tady je problém blok naverifikovat. V této souvislosti bude proto nutné rozhodnout, do jaké nejmenší výměry se budou zemědělské podpory v budoucnu poskytovat. U nás máme zájem, aby šlo o co nejmenší rozměr a zřejmě by se mělo přihlížet k přírodním podmínkám a k LFA," míní Václavík. Porovnává produktivitu práce na velkém bloku - traktor je jistě výkonnější než malá technika v intravilánu. Co ale prostor mezi chalupami posázenými po krkonošských kopcích? Tady by podle jeho názoru mělo podpory na krajinotvorbu vyplácet ministerstvo životního prostředí.
V počítači jako na dlani
Nasnímkovat území a zachytit ho do ortofotomap je jen část vymoženosti, kterou už dnes mají i v řadě jiných okresů. Na Zemědělské agentuře v Semilech si mohou na každou parcelu posvítit na obrazovce počítače, který dovoluje i další služby. "Díky grafice si můžeme porovnávat parcely a bloky s katastrem nemovitostí," s evidentním nadšením nám ředitel předvádí možnosti programu, pro příklad vyvolává jedno katastrální území a ukazuje, co všechno se dá z mapy a doprovodných přehledů vyčíst.
"Ze snímku vidíme, pro jaký účel by se měla zemědělská parcela využívat. Poznáme také, co zemědělec neposekal, nebo jakou část pozemku neošetřil a nemůže tudíž na ní čerpat dotace. V leteckém snímkování je obrovská výhoda – k času, ve kterém byly snímky pořízeny, -máme přehled o skutečném využití půdního fondu ve všech osnímkovaných katastrálních územích. A to bez zdlouhavé a náročné pochůzky v terénu,“ oceňuje Václavík. Letecké snímkování se má podle úvah ministerstva zemědělství opakovat po třech letech (každoroční aktualizace by byla příliš drahá) a za tu dobu se leccos změní. Jejich poctivost budou kontrolovat pracovníci zemědělských agentur pochůzkami v terénu.
IACS na dohled
I když současná míra připravenosti a informovanosti o IACS tomu příliš nenapovídá, nový systém vyřizování dotací chce české ministerstvo zemědělství spustit (a zavázalo se k tomu v Bruselu) od počátku roku 2003. "Do dubna příštího roku chceme mít vše hotové, aby se už začaly zúřadovávat a kontrolovat dotace novým způsobem. Když ne všechny, tak alespoň dva nebo tři podpůrné programy," uvedl před časem Vilibald Knob z MZe.
IACS ale není jen pořízení zmiňovaného registru produkčních bloků, což bude určitě nejobtížnější, ale i dalších registrů: registr žádostí o dotace, registr farmářů, farem, zvířat, speciální registry (chmelnice, vinice, ovocné sady, ekologicky hospodařící zemědělci). Podle odhadů MZe přijde kompletní vybudování IACS na tři sta milionů korun. Část prostředků nám ze zdrojů PHARE poskytne Evropská unie.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down