Senát vyšel vstříc iniciátorům petice, kteří nesouhlasí s plánem ministerstva životního prostředí na rozšiřování bezzásahových zón v Národním parku Šumava nad 22 procent jeho území. Iniciátoři petice se obávají usychání lesů. Ministerský návrh zákona počítá s postupným rozšířením prvních zón až na 35 procent plochy parku.
Autor stanoviska horní komory Pavel Eybert píše, že Senát považuje za úměrné vyhlásit zákonem o Národním parku Šumava první zóny z dosavadních třinácti procent na 22 procent. Podle něj je to dostačující rozsah pro území, kde nebude zasahováno do přírodních procesů. Horní komora také doporučila přijmout zákon v podobě zaručující, že změny rozsahu první zóny budou možné pouze jeho novelou.
Doporučení podpořil předseda Senátu Milan Štěch jako signál, co může ministerstvo životního prostředí očekávat v horní komoře při projednávání zákona. Doporučení podle Štěcha vychází z praxe a je v souladu s názorem lidí, kteří už prokázali, že na Šumavě umí hospodařit. Doporučení se ale nelíbilo senátorovi Jiřímu Dienstbierovi, podle něhož vychylují pozici Senátu ve sporu o zóny na Šumavě jedním směrem a mohly by kompromis dosažený při přípravě zákona zbourat.
Rozšiřování bezzásahových zón by podle návrhu, který minulý týden schválila vláda, mělo být postupné během příštích až 45 let. Podle kritiků by ale maximální zamýšlené rozšíření vedlo k vedlo k usychání až 9000 hektarů šumavských lesů. Návrh se ovšem nelíbí ani ekologům. Premiér Petr Nečas věří, že výsledný text zákona bude rozumným kompromisem.
Návrh v první fázi počítá s tím, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Rozloha druhé zóny má být bude 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku budou moci podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty.
