Senátní zemědělský výbor se ve shodě s vládou postavil proti škrtům, které navrhla Evropská komise v zemědělské politice a politice soudržnosti v letech 2021 až 2027. Doporučil dnes kabinetu vyjednat takovou podobu unijního rozpočtu, která by výši dotací pro zemědělce zachovala a nesnižovala ji o pět procent. Doporučení ještě projedná Senát jako celek. Náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková senátorům řekla, že snížení by mělo nadměrný dopad na konečné příjemce. Česko podle ní bude usilovat také o zmírnění dopadu maximálního limitu přímých plateb zemědělcům. "Zastropování by ohrozilo naši zemědělskou výrobu," řekl senátor Karel Kratochvíle.
Senátor Jan Veleba poznamenal, že by bylo nešťastné, pokud by se debata o unijních platbách zemědělcům zúžila na to, že "je to jen o jedné velké firmě", tedy o Agrofertu.
Evropská komise by podle předsedy výboru Jaromíra Strnada neměla zdroje zajišťovat na úkor společné zemědělské politiky. Rozpočet EU by měl umožnit flexibilitu členských států při rozdělování unijních peněz podle potřeb jednotlivých zemí, uvedl Strnad.
Česká republika by měla podle návrhu Evropské komise získat mezi roky 2021 až 2027 v rámci společné zemědělské politiky EU zhruba 5,8 miliardy eur (necelých 1,5 bilionu Kč). V nynějším období by do roku 2020 podle údajů ministerstva zemědělství mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.
Podle červnové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu většinu evropských dotací do zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Letos získaly podle Státního zemědělského intervenčního fondu nejvyšší možnou sumu některé společnosti z koncernu Agrofert.
V rámci politiky soudržnosti by Česko mělo podle návrhu rozpočtu získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč). V nynějším období do roku 2020 by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Představuje to zhruba sedmiprocentní snížení objemu dotací. Z ušetřených peněz chce Evropská komise posílit správu a ochranu vnějších hranic, bezpečnost a obranu, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.*
