Kromě klasické zemědělské výroby provozuje Agrodružstvo Roštění i pekárnu a svoji síť maloobchodních prodejen. „Sami starostové okolních obcí mají zájem, abychom je tam zřizovali,“ říká předsedkyně tohoto zemědělského družstva, které se rozkládá na rozhraní Valašska a Hané, Jarmila Čermáková.
Podnik hospodaří na výměře 1200 hektarů zemědělské půdy, z toho je 150 hektarů luk a pastvin, zbývající část tvoří orná půda. Zabývá se rostlinnou i živočišnou produkcí a navíc i výrobou pečiva a zákusků. Pekárnu Roštěnští postavili v roce 1992. Postupně se její obrat zvyšoval a ještě v roce 1999 vykazovali na měsíčních tržbách 1,3 milionu korun. Produkci pekárny výrazně ale zasáhl masivní nástup supermarketů a obchodních řetězců a tržby začaly klesat. „Během čtyř let jsme se dostali už jen na 500 tisíc korun měsíčně. To už nám ekonomicky nevycházelo,“ poznamenala Čermáková s tím, že podmínky obchodních řetězců, jako jsou například zalistovací poplatky a regálné, by nebyli schopni zaplatit. Družstvo tak stálo před rozhodnutím, zda pekárnu zavřít, nebo vybudovat síť vlastních prodejen. „Zvolili jsme druhou cestu. Začali jsme s jedním obchodem a dnes jich máme 13 a počítáme s jejich dalším rozšířením,“ prozradila. Zatím provozují v oblasti Zlínska, Přerovska a Kroměřížska sedm obchodů se smíšeným zbožím a zbytek jsou specializované prodejny pečiva a cukrárny. „Šli jsme touto cestou a dostali jsme se zpět na obrat 1,3 až 1,4 milionu korun,“ pochvaluje si předsedkyně družstva. Pekárna, kde pracuje třicet zaměstnanců ve třísměnném provozu, nabízí široký sortiment výrobků, od chleba, rohlíků, slaného a sladkého pečiva až po dorty. Za své pekárenské výrobky získalo Agrodružstvo již několik ocenění v soutěži o nejlepší potravinový výrobek regionu - Perla Zlínska. „Máme jich již pět,“ upřesnila Čermáková.
Potýkají se s výkupními cenami Rostlinná výroba roštěnského družstva je zaměřena na pěstování tržních plodin pro zajištění krmivové základny živočišné výroby. Asi 200 hektarů orné půdy tak zaujímá ozimá pšenice, stejnou rozlohu jarní ječmen a asi 30 hektarů ozimý ječmen. Na 130 hektarech pěstují řepku, 120 hektarech kukuřici na siláž, 180 hektarech kukuřici na zrno a na 30 hektarech kmín. Asi 60 hektarů zaujímá cukrovka. „Produkujeme 4200 tun kvotované cukrovky, kterou dodáváme do cukrovaru Prosenice,“ podotkla Čermáková. „Měli jsme i mák, ale během sedmi let nám vyšel jen dvakrát, tak jsme s ním skončili,“ doplnila. Sladovnického ječmene pak produkují asi 1100 tun, přičemž na dodávku 500 tun mají smlouvu se společností Sladovny Soufflet. Zbytek používají pro krmení. „Potravinářskou pšenici dodáváme Češkovu mlýnu, zhruba jde o 1200 tun. Mouku odebíráme zpátky pro naši pekárnu,“informovala.
V oblasti živočišné výroby se podnik zaměřuje na chov skotu. Obrat stáda je uzavřený, včetně výkrmu býků, které vykrmuje do porážkové hmotnosti 550 kilogramů. Chová 400 dojnic holštýnského plemene, jejich užitkovost dosahuje 7500 litrů na kus za rok.. Stejně jako jiné zemědělské podniky, zaměřující se na produkci mléka, i v Roštění se musí potýkat s nízkou výkupní cenou. Ta podle Čermákové klesla až na 5,50 koruny za litr, přičemž náklady na jeho výrobu představují zhruba 8,50 koruny. „Náklady na výrobu jednoho litru mléka jsme snížili, jak se dalo,“ poznamenala Čermáková. Vyčíslila, že ztráta na litru mléka činí dvě až 2,50 koruny a každý měsíc vykazují celkovou ztrátu na mléce kolem půl milionu korun. Mléko dodávají do mlékárny v Bystřici pod Hostýnem. „Bystřická mlékárna se opozdívá s platbami, tak nezřídka ani my neplatíme včas,“ přiznává předsedkyně družstva.
Agrodružstvo se rozhodlo také koupit automat na prodej čerstvého mléka, který by jim měl alespoň trochu pomoci v tíživé situaci. První by měl být v Přerově, v prodejně s pečivem a zákusky. Přístupný by měl být z ulice 24 hodin denně. Syrové čerstvé mléko budou prodávat za 15 korun za litr.
Využívají operační programy Družstvo při investicích využívá operačních programů. V roce 2005 to byl nákup strojů do rostlinné výroby. Agrodružstvo nakupovalo i pedometry pro identifikaci dojnic včetně počítače a programu za 1,2 milionu korun. Získalo dotaci ve výši 40 procent, což představovalo 480 tisíc korun. Vloni Roštěničtí rekonstruovali posklizňovou linku a vybudovali skladová sila. Šlo o projekt v hodnotě deset milionů korun. Dotace představovala 35 procent. Byla vybudována čtyři sila, každé o objemu 350 tun. Tři z nich jsou určena na obilí a jedno na řepku.
Následně se podnik pustil do rekonstrukce objektu živočišné výroby v hodnotě pěti milionů korun, přičemž schválená dotace je 40 procent. Do toho je zahrnuta rekonstrukce odchovny býků, odchovny jalovic a nákup plastových budek pro telata. Tento projekt by měl být dokončen v dubnu příštího roku. „Máme připravený také projekt na rekonstrukci pekárny a cukrárny. Chtěli bychom se přihlásit o podporu, “ prozrazuje záměry předsedkyně družstva. Do budoucna plánují rovněž výstavbu bioplynové stanice.
Agrodružstvo Roštění vzniklo transformací původního Zemědělského družstva Roštění, jehož členové se rozhodli vložit svůj majetek do nově vzniklého subjektu. Dnes Agrodružstvo Roštění sdružuje majetek 256 členů.
