Zda se skladní listy stanou jedním z finančních zdrojů pro agrární sektor, je nyní v rukou bank. Svůj podíl na vytvoření podmínek pro tento instrument splnili zákonodárci, když letos v srpnu schválili zákon č. 307/2000, o skladních listech a zemědělských veřejných skladech. Také ministerstvo zemědělství již vypracovalo rozsáhlou prováděcí vyhlášku, která vyšla ve Sbírce zákonů v částce 114 z 24. listopadu.
V současné době mohou skladovatelé podávat žádosti o provozování zemědělského veřejného skladu. Pokud uchazeč splní předepsané podmínky, je ministerstvo povinno vydat mu do 60 dnů příslušné oprávnění.
Několik skladovatelů se hned v počátku přihlásí, předpokládá Jan Sýč, odborný poradce Agropolu. Ostatní se podle jeho názoru budou přidávat, až poznají, že banky jsou ochotny na tyto cenné papíry poskytovat úvěry. "V celé republice může být kolem padesátky veřejných skladů," odhaduje Sýč budoucí počet.
Zmíněná ministerská vyhláška nejen přesně definuje, co vše musí splňovat veřejný sklad, ale stanoví také minimální množství zboží, na něž je skladní list možné vydat. Tímto limitem je 30 tun. Vyhláška také vymezuje plodiny - celkem 12 komodit, které lze zaskladnit proti vydání skladního listu. "Celkem je to ale 18 druhů, protože některé komodity jsou rozděleny podle kvality. Například u pšenice jsou tři kategorie - základní, lepší a horší. Také řepka se rozlišuje podle olejnatosti na dva druhy," přiblížil Sýč.
Pro zemědělce mohou skladní listy, pokud je banky budou akceptovat, znamenat určitou pomoc až po nové sklizni. Výkupy, zpracovatelé a obchodníci by ale tohoto nástroje mohly využít ještě na obilí či jiné plodiny z letošní úrody. "Třeba řepky je ze sklizených 850 tisíc tun na skladech asi 300 tisíc tun. Kdyby se na třetinu tohoto množství vydaly skladní listy, představuje to hodnotu kolem 750 milionů korun," příkladem zmínil Sýč.
