Sklizeň chmele je v polovině. Letos zabral 4945 hektarů, což je nárůst o 170 hektarů oproti loňsku. Pěstitelé jsou s kvalitou i počasím zatím spokojeni, největší potíží je sehnat brigádníky. Zemědělcům konkurují průmyslové firmy, proto pěstitelé využívají vedle vysokoškoláků hojně cizince. Uvedli to představitelé Svazu pěstitelů chmele ČR.
Při sklizni sice už není potřeba tolik ruční práce, jako tomu bylo ještě v 50. letech minulého století, přesto se bez pomoci brigádníků pěstitelé neobejdou. "Ručně už se nečeše, ale musí se chmel sebrat, když spadne, nebo strhnout réva v místě, kam se nedostane traktor s česačkou," řekl Josef Fric, předseda Zemědělského družstva Podlesí Ročov na Lounsku. Družstvo hospodaří na 1550 hektarech, 273 hektarů zabírá chmel, 1000 hektarů tvoří orná půda a zbytek jsou louky a pastviny.
Na Ročově se denně sklidí sedm až devět hektarů, brigádníci pracují bez ohledu na počasí 12 hodin denně, "Přijel jsem ze zvědavosti, nikdy v životě jsem chmel neviděl a nevěděl, jak se sklízí," řekl ČTK David Antoš z Teplic. "Máte škrábance na ruce, ale je to docela pohoda, lehce si tu získáte kamarády," dodal.
Družstvo zaměstnává na sklizeň, která trvá zhruba měsíc, 200 brigádníků. Shání je přes agenturu. "Letos měli docela problém a museli dát reklamu do rádia," podotkl Fric.
"Já studuju, práci mi vybrala mamka. Výdělek je podle počtu dní, já jsem tu 22 dní a vydělám si 16 až 18 tisíc korun," řekl Daniel Mičola z Rožnova pod Radhoštěm, který bude mít díky chmelové brigádě do 13. září omluvenku do školy. "Přijede nám sem ještě 30 Bulharů na dobu, kdy studenti už nemohou," uvedl předseda.
Potíže se sháněním brigádníků má celé zemědělství. "Je to jeden z nejpalčivějších problémů chmelařství. Citelné je to zejména na jaře, protože právě jarní práce nejsou tak mechanizované jako sklizeň," řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. "Přijíždí pracovníci ze Slovenska, Rumunska, Bulharska i Ukrajiny, ale u těch je to kvůli vízům složité," dodal.*
