Rozhovor s Martinem Půčkem, tajemníkem Svazu vinařů ČR
Jaká u nás bude letos úroda hroznů?
Průběh roku byl vcelku dobrý. Díky tomu, že réva má hluboko kořeny, nebyly pro ni červencová vedra a sucha problém. Nyní je vláhy dostatek, teď už potřebujeme jenom sluníčko. Pokud září a říjen vyjdou, bude to perfektní ročník. Sklizeň začne kolem 15. až 20. září. Určitě bude nižší po poškození zimními mrazy - v průměru o 20 až 30 procent. V některých lokalitách ale vinohrady pomrzly až z 90 procent.
Vinaři už po zimě žádali ministerstvo zemědělství o finanční pomoc. Jak dopadli?
Vzhledem k tomu, že silné poškození bylo lokální, tak ministerstvo požadavky na náhradu škod nevyslyšelo. Postižení pěstitelé nedostanou bohužel nic.
Teď jsou aktuální kompenzace za ztráty u obilí, Agrární komora upozorňuje na existenční ohrožení zemědělců, zejména těch menších. Hrozí také u vinařů?
Samozřejmě, je to existenční problém. O vinohrad se pěstitel musí v daném roce starat, jako by tam hrozny byly. Takže má náklady, přitom produkce nebude. Navíc aby uspokojil své zákazníky, musí hrozny nakoupit.
Výkupní ceny vloni výrazně klesly, dá se čekat jejich oživení?
Teď lze těžko říci, co bude. Vloni ceny klesly zhruba o 30 až 40 procent a zatím není náznak, že by oživily. Pěstitelé nyní vyčkávají na zveřejnění prvních ceníků od zpracovatelů. Doufejme, že ceny budou o něco pozitivnější než loni.
Kdyby zůstaly na loňské úrovni, přežijí ještě drobní vinaři, odkázaní na prodej suroviny, kteří už před rokem mluvili o velkých ztrátách?
Pro ty, kteří mají jenom vinice, přestává být pěstování révy rentabilní a finanční výnos zůstává hluboko pod náklady. Jedinou možností jsou dlouhodobé smlouvy s odběrateli, restrukturalizace vinic směrem ke kvalitním odrůdám, za něž jsou vyšší ceny, a nejlépe, kdo má možnost, tak vyrábět víno a prodávat konečný výrobek.
Přibývají na vinohradech malých pěstitelů cedule s oznámením, že je prodají?
Asi to u nás nebude jinak než v Rakousku, kde ti nejmenší od pěstování hroznů upouští. Zvlášť když se k nim legislativa chová, jako by byli velcí vinaři.
Novela vinařského zákona sice definuje malovinaře a stanovuje pro ně výhodnější podmínky, ale má to být v rozporu s unijním právem. Jak se tedy mají chovat?
Na tuto věc je víc názorů. Když ale Státní zemědělská a potravinářská inspekce malovinaře upozornila, že je bude pokutovat, když se budou držet zákona, tak se toho bojí. Je tedy otázka, jestli se budou zákonem řídit. Ministerstvo zemědělství by mělo zabojovat a vyjednat v Bruselu výjimku. Ovšem tato sezóna je pro mnohé malovinaře rozhodující.
Co ještě důležitého přináší novela vinařského zákona?
Zásadní je změna výpočtu hektarového výnosu. Dřív se vypočítával na jednotlivé odrůdy ve vinohradě. Od letošní sklizně se stejně jako v celé Evropě stanoví na celkovou plochu daného pěstitele, přičemž výnos nesmí převýšit 14 tun z hektaru. Nový způsob znamená pro vinaře obrovské ulehčení v papírování.
Bruselské administrativě končí prázdniny, jak má pokračovat příprava unijní reformy?
Nyní se k ní bude znovu vyjadřovat Evropský parlament. Stanovisko AREV - Sdružení evropských vinařských regionů nám plně vyhovuje. Hlasy z COPA/COGECA jsou obdobné. Evropská komise (EK) by na jejich připomínky měla reagovat, jinak by vinařské státy mohly reformu zablokovat. Plně souhlasíme se zrušením destilace. Za nelogický považujeme návrh EK podpořit 2,4 miliardy eur vyklučení 400 tisíc hektarů vinic během pěti let, když se v roce 2013 mají zrušit práva na výsadbu. Tím by skončil zákaz výsadby vinic a ty, které vinaři za dotace vyklučili, by mohli znovu vysázet. Bojujeme i proti zamýšlenému zákazu používat cukr ke zvyšování cukernatosti. Jde o tradiční postup, který 200 let fungoval u nás, v Maďarsku, Rakousku, Německu a na Slovensku, a v tom se AREV postavil za nás. Je zarážející, že EU chce zakázat přidávání sacharózy, jež se 200 let používá, a na druhou stranu podepsala dohodu s USA, která umožňuje dodávat na evropský trh vína s až 30 procenty vody. Jak kvalitní je takové víno, si každý domyslí.
Zvyšuje se dotace na integrovanou produkci vína. Jde ruku v ruce s tím i zájem vinařů o tento ekologičtější způsob pěstování?
Díky tomu, že letos stoupne sazba na 11 642 korun z dřívějších 4655 korun na hektar, dostanou naši pěstitelé včetně přímé platby na plochu zhruba 65 procent úrovně, kterou má vinař v Rakousku či Německu. Před dvěma lety byla u nás integrovaná produkce asi na 4500 hektarech, nyní je to zhruba polovina z celkové plochy 18 tisíc hektarů. Od příštího roku má být sazba na hektar 15 100 korun, ani ta však neodpovídá tomu, co mají kolegové za hranicemi.
