Škody po zářijových povodních v zemědělství dosahují přibližně 1,83 miliardy korun, nahlásilo je 549 zemědělských subjektů, vyplývá z monitoringu Státního zemědělského intervenčního fondu. Nejvyšší objem škod nahlásili zemědělci na lesních cestách a plodinách. Fond sbíral data od zemědělců mezi 1. a 15. říjnem, údaje odeslal ministerstvu zemědělství (MZe), které je během několika dní zanalyzuje a vyhodnotí. Na základě údajů rozhodne resort o podobě a výši kompenzací zemědělcům. Vyplývá to z informací, které poskytly zemědělský fond a ministerstvo.
Nejvíce škod přes aplikaci fondu vyplnili farmáři z regionů Olomouc, Opava a Brno. Podle dřívějších vyjádření zemědělců jsou nejvíc poškozené cukrová řepa, kukuřice a brambory, ale také technika či stáje. Ministerstvo zemědělství bude chtít na škody, u kterých to je možné, získat pomoc od Evropské komise z krizové zemědělské rezervy EU. O jejím využití musí rozhodnout Evropská komise.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zatím vyjednal, aby všichni zemědělští podnikatelé, kteří splňují evropskou definici malého a středního podniku, tedy do 250 zaměstnanců, mohli čerpat z připravovaných programů popovodňové pomoci z ministerstva průmyslu a obchodu a Národní rozvojové banky (NRB). "Případně budeme hledat další cesty pomoci zasaženým zemědělcům," sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Vláda už dříve rozhodla, že banka poskytne podnikatelům záruky za jejich úvěry, objem záruk bude až 3,5 miliardy korun. Kromě toho NRB nabídne malým a středním firmám zvýhodněné úvěry v rozsahu 500 000 korun až 100 milionů korun, jejichž úroky budou pod tržní úrovní. Splatnost těchto úvěrů by měla být 15 let a první splátka by měla být odložena o 12 až 24 měsíců. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil ještě možné úpravy podmínek programů Národní rozvojové banky na pomoc firmám zasaženým povodní.
Z nedávného průzkumu Agrární komory mezi 95 zemědělskými podniky vyplynulo, že téměř 80 procent zemědělců by po záplavách uvítalo pomoc. Nejčastěji uváděli, že by jim pomohla finanční podpora, dřívější vyplácení plateb, odklad plnění závazků a kontrol, výjimky ve střídaní plodin na zaplavených pozemcích nebo zvýhodněné půjčky. Škody u jednotlivých podniků jsou podle komory ve výši až desítek milionů korun. MZe už dříve pozastavilo kontroly u zemědělců a nebude vyžadovat plnění některých podmínek.
