Celková výše škod na plodinách a zvířatech, nahlášená letos České pojišťovně z více než 2400 případů, přesáhne 800 milionů korun. V roce předcházejícím vyplatila 500 milionů korun, v roce 2007 jen 400 milionů korun. Tyto škody jsou nejhorší v novodobé historii pojišťovnictví, prohlásil Jiří Havelka, ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny, která zaujímá v zemědělském pojištění na českém trhu asi tříčtvrtinový podíl.
Kromě krupobití, jehož intenzita stále narůstá, jezdili likvidátoři vyčíslit škody po bouřích, přívalových deštích, vichřicích a po vyzimování. Přestože ztráty způsobené živly u jednotlivých klientů jsou obrovské, Česká pojišťovna neplánuje zdražení pojistného, slibuje ředitel pojišťovny.
Stále však existují nepojistitelná rizika, jejichž vyloučení je třeba řešit systémově, upozornil. Jednou z variant je podle něj vybudování Fondu nepojistitelných katastrofických rizik, do něhož by finančně přispíval stát. Obdobný systém prý funguje v některých zemích Evropské unii či v USA a Kanadě.
Dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem mají vliv na ochotu zemědělců pojistit si běžná rizika u komerčních pojišťoven, připouští tajemník fondu Vladimír Suchý. Pozitivní efekt státní podpory se podle Havelky projevil zvýšením propojištěnosti zemědělců, která jen za posledních pět let stoupla téměř o deset procent. Odhaduje, že podíl pojištěné zemědělské plochy na celkové obhospodařované půdě dosáhne letos 43 procent.
„Extrémní výkyvy počasí v posledních letech zvyšují počet škod v zemědělství i výši ztrát,“ míní Havelka. „Výskyt srážek je v posledních letech na našem území proměnlivější, narůstá četnost bouřek a přívalových dešťů, roční srážkové úhrny se ale do budoucna nebudou výrazně měnit. Oteplování způsobuje, že se prodlužuje vegetační období, ale rovněž se zvyšuje nebezpečí poškození porostů mrazy,“ potvrzuje ředitel Českého hydrometerologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.
