Skončí chov kožešinových zvířat?

Ceny kožešin letos klesají. Zářijové aukce kožešin ve Finsku a Dánsku hlásí meziroční strmý propad cen norkových kožešin. Průměrná cena kožešiny z norka klesla na aukci finské společnosti Saga Furs o 55 procent a letošní prodejní ceny společnosti Kopenhagen Fur v Dánsku spadly o 40 procent. Informovala o tom organizace Svoboda zvířat. Jedním z důvodů poklesu je fakt, že luxusní produkty jako kožešiny již nejdou tolik na odbyt v Číně kvůli nárůstu protikorupčních opatření i stále silnějším kampaním na ochranu zvířat.

Na aukci společnosti Kopenhagen Fur, která se podílí zhruba na třetině dánského exportu do Číny, spadla v září průměrná cena kožešin na 34,65 eura oproti 76,90 eura v září 2013. Prodejní data finského aukčního domu Saga Furs ukazují ještě méně optimistický pohled - kromě více než polovičního poklesu cen prodaných norkových kožešin v posledním čtvrtletí hlásí Saga Furs i šestiprocentní propad zisku. „Bez dalšího zisku bude evropský kožešnický průmysl muset přehodnotit své investice. Skladiště plná drahého neprodaného zboží, zakoupeného během vrcholu čínského kožešinového boomu v roce 2013, zapříčiní to, že mnoho nových čínských nákupčích tento trh opustí,“ uvádí v tiskové zprávě organizace Svoboda zvířat.

Představitelé kožešnického průmyslu prohlašují, že současné snížení prodejních cen kožešin z norka je zapříčiněno nečekaně mírnou zimou v Číně, která je největším dovozcem a zpracovatelem kožešin na světě. Ředitelka finské organizace na ochranu zvířat Animalia, Salla Tuomivaaranová, však vnímá propad cen hlavně jako součást širšího čínského trendu. "Důvodem poklesu cen je nejpravděpodobněji protikorupční kampaň iniciovaná čínskou vládou, která odrazuje zaměstnance veřejné služby a jejich vedení přijímat luxusní dárky," soudí Tuomivaaranová.

Podle průzkumu Hurun Report budou Číňané i tento rok nakupovat méně luxusního zboží. Jde o čtvrtý po sobě jdoucí rok., kdy je zaznamenáván tento trend, přičemž v roce 2013 klesly celkové výdaje čínských obyvatel o 15 procent. V posledních letech byla mezi bohatými Číňany kožešina považována za symbol statusu. Tento postoj se společnost Kopenhagen Fur snažila posílit strategicky cílenou reklamou a organizováním módních přehlídek. Avšak Pei F. Su, výkonná ředitelka čínské organizace na ochranu zvířat ACTAsia for Animals, míní, že mladí Číňané už tak velký zájem o nošení kožešin nemají: "Číňané jsou stále vzdělanější a povědomí o právech zvířat a jejich špatné životní pohodě v kožešinovém průmyslu je stále rozšířenější. Mezi mladými Číňany není nošení kožešin považováno za moderní."

Fur Free Alliance (Aliance za módu bez kožešin) dlouhodobě podporuje celostátní kampaně v Číně zaměřené především na mladou generaci. Ve více než 16 provinciích se každoročně koná přes 60 událostí v rámci kampaně No Fur China (Čína bez kožešin). Kampaň koordinuje ACTAsia for Animals, členská organizace Aliance za módu bez kožešin.

Veřejná kritika

Kromě toho, že je v sázce ekonomická životaschopnost evropského kožešinového sektoru, je toto odvětví stále více předmětem veřejné i politické debaty. Kritika poukazuje především na etickou spornost průmyslu a špatné životní podmínky kožešinových zvířat v chovech, zastaralé metody zabíjení a problémy, které vznikají v důsledku chovu šelem v malých drátěných klecích. Podle zprávy Vědeckého výboru pro otázky zdraví a welfare zvířat při Evropské komisi vydané v roce 2011 nejsou tato zvířata pro farmový chov vhodná a na norkových farmách jsou rozšířeny pohybové stereotypie vyvolané stresem.

Většina obyvatel evropských zemí, například 78 procent Švédů, 73 procent Chorvatů nebo 85 procent Italů, považuje chov norků za účelem výroby luxusních produktů za nepřijatelný. Zákazy chovu kožešinových zvířat jsou aktuálně diskutovány v řadě evropských států. Chovy těchto zvířat jsou již zakázány nebo jsou omezeny velmi přísnými podmínkami ve 12 státech evropského kontinentu."

"Ani v České republice nevypadá situace pro kožešinový průmysl v posledních letech příliš růžově – kožešinových farem je rok od roku méně a povědomí spotřebitelů o problematičnosti tohoto odvětví je také značné,“ říká předsedkyně Svobody zvířat Lucie Moravcová.

Z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který byl proveden v roce 2013 na základě standardizovaného dotazníkového šetření reprezentativního vzorku o 1062 respondentech, vyplývá, že většina občanů České republiky nesouhlasí s chovem a zabíjením kožešinových zvířat. Se zabíjením zvířat pro kožešinu nesouhlasí 69 procent dotázaných, 68 procent respondentů se vyslovilo pro zákaz chovu kožešinových zvířat, a čtyři pětiny dotázaných soudí, že by se současná společnost bez kožešinové módy obešla. Naproti tomu se zákazem chovu kožešinových zvířat nesouhlasí pouze 23 procent respondentů.

Převládá norek

Podle informací serveru Kiwi brněnské Mendelovy univerzity se kožešinová zvířata začala chovat v Evropě i v Čechách okolo dvacátých let minulého století, přičemž hlavním farmářsky chovaným kožešinovým zvířetem je norek. Světová produkce norčích kožek se pohybuje kolem 50 milionů kusů ročně. Největším celosvětovým producentem kožešinových zvířat je v současné době Čína a celkem se ve světě v současnosti na farmách chová asi sto milionů kožešinových zvířat, z toho je více než polovina norků.

Rozmach chovu kožešinových zvířat, zvláště norků a polárních lišek, byl u nás v 60. až 80. letech minulého století. Vrchol produkce nastal v roce 1986, kdy se u nás chovalo zhruba  400 tisíc kožešinových zvířat. Velký význam měl pro rozvoj tohoto odvětví bývalý podnik KARA, který vykupoval surové kožky a současně provozoval dvě vlastní farmy norků. Od roku 1990 pak dochází k redukci nebo stagnaci chovu v důsledku snížení nákupní ceny surových kožek a zvýšení nákladů na jejich produkci.

V současné době je v České republice asi deset velkých farem norků a lišek a další kožešinová zvířata chovají drobní chovatelé, jde zejména o nutrie, činčily, norky, lišky, psíky mývalovité nebo ondatry. Počet těchto malochovů se pohybuje kolem dvou set, nicméně na počátku 90. let minulého století jich u nás bylo kolem tří tisíc.*