Zvýšení letošní dotace na velkou dobytčí jednotku na předpokládaných 2100 korun je konkrétním krokem, jak u nás pomoci chovu skotu. Uvedl to ministr zemědělství Petr Zgarba minulý čtvrtek při zahájení výstavy PragaAgro v pražských Letňanech. Už při nástupu do funkce ministr označil skot za svou prioritu. Chovatelé masných plemen zatím vstřícné kroky ale příliš nepociťují.
„Již delší dobu se dá mluvit spíše o postupné degradaci podpor masného skotu,“ konstatuje ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Chovatelé by podle něho potřebovali jasný výhled a mohli si dlouhodobě rozmyslet podmínky pro další směřování své farmy, aby nebyla ztrátová. „To jim ale současná dotační politika nedává,“ poznamenává ředitel svazu.
„Pravidla společné zemědělské politiky nám neumožňují pokračovat ve speciálních dotacích krav bez tržní produkce mléka. I proto zvyšujeme sazbu na velkou dobytčí jednotku, aby se také masný skot našel v podporách,“ řekl ministr Zgarba. Přesnou výši dotace na VDJ pro letošní rok, která se bude vyplácet v rámci národních doplňkových plateb, tzv. top-up, ministerstvo oznámí koncem října či začátkem listopadu. „Zemědělci odevzdávali do 30. září žádosti a Státní zemědělský intervenční fond je stále zpracovává. Někomu je vrací k opravě či doplnění údajů, proto konečný počet přihlášených VDJ budeme znát nejdříve koncem měsíce,“ uvedl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.
Krav bez tržní produkce mléka, které pomáhají udržovat krajinu především v méně příznivých oblastech, jako jediné kategorie skotu každoročně přibývá. K letošnímu 1. dubnu jich bylo podle statistiky 141 tisíc, což je asi o pět tisíc zvířat více než vloni. „Počty nadále porostou, ale nebude to donekonečna. Zastavit se mohou na úrovni kolem 200 tisíc krav,“ předpokládá Malát. Ministerstvo zemědělství, jak uvádí ve své výhledové a situační zprávě, neočekávalo, že se budou stáda krav bez tržní produkce mléka dále rozšiřovat, když s Evropskou unií vyjednalo národní limit pro podporu těchto krav ve výši 90 300 kusů.
Prémiová práva, jejichž rozdělení doprovázela silná kritika části chovatelů, ovšem nemají v systému zjednodušených přímých plateb pro držitele význam. „Chovatelé by si je ale měli uschovat. V případě, že by společná zemědělská politika někdy tento režim rušila, bude chovateli náležet nějaká kompenzace za tento cenný papír,“ upozorňuje ministr Zgarba.
Chovatelé čistokrevných masných plemen jsou znevýhodněni v pravidlech operačního programu, na což svaz dlouhodobě, zatím ale bezúspěšně upozorňuje. „Bodovací kritéria nesmyslně diskriminují chovatele plemenných zvířat, když do příjmů zemědělské prvovýroby se nezahrnují příjmy z produkce plemenného materiálu. Někdy pak tito žadatelé se svými projekty neuspějí, protože nezískají dostatečný počet bodů,“ uvedl Kamil Malát.
Při kritice resortu vůči poměrně silnému prodeji zástavového skotu do zahraničí se svaz zastává chovatelů. „Kdyby vývoz nefungoval, bude ekonomika chovu masného skotu naprosto nerentabilní,“ tvrdí ředitel svazu. Jisté zvýšení farmářských cen jatečného skotu po našem vstupu do Evropské unie podle něho ani nevyrovná zdražení vstupů. „Proč by tedy chovatelé neprodávali odběratelům, kteří mohou slušně zaplatit díky tomu, že se venku na rozdíl od České republiky platí podle kvality masa?“ poukazuje Malát na zaostalost tuzemského trhu. Klasifikace podle systému Seurop je sice právně ošetřena, běžná praxe je často jiná a zpracovatelé při zpeněžení nerozlišují kvalitu jatečných zvířat.
„U nás jsme ještě nedospěli k tomu, aby byla doceněna kvalita hovězího masa z masných plemen. Je to problém, způsobený zčásti zpracovateli a zčásti zákazníky,“ je přesvědčen Zgarba.
Podle Maláta jde o začarovaný kruh: „Jatky nejsou ochoty rozlišovat kvalitu, když to po nich nechtějí odběratelé. Těm je jedno, co prodávají, jestli vepřové nebo drůbeží, hlavně aby měli obrat. Většina zákazníků se stále orientuje podle ceny a hovězí bude vždy dražší.“ Určitá skupina lidí je však ochotna za skutečně kvalitní hovězí maso zaplatit. Koupit ho lze v některých supermarketech nebo hypermarketech. Kvalitní hovězí z masných plemen odebírají především vybrané restaurace, jejichž klientela je na něj již zvyklá. Aby se rozšiřovala, o to se osvětou snaží i svaz chovatelů masného skotu, dodává jeho ředitel. „Naším cílem je ukázat, že není hovězí jako hovězí,“ řekl. Příležitostí k tomu byla i výstava PragaAgro s ochutnávkou steaků z vybraných masných plemen. Rekordní co do rozsahu byla pátá národní výstava masného skotu, která po tři dny probíhala na letňanském výstavišti. Podle předsedy Českého svazu chovatelů masného skotu Karla Šeby se představilo přes 300 zvířat dvanácti specializovaných masných plemen.
