Davida Smetanu, majitele Smetanova statku ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové, není třeba nijak zvlášť představovat. Před několika lety byl vyhlášen nejlepším živnostníkem roku, obsadil druhé místo v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2012, v roce 2013 byl vyhlášen Zemědělcem roku Královéhradeckého kraje a vloni v této soutěži obsadil první příčku mezi soukromě hospodařícími rolníky. Znají ho tak nejen zemědělci a spotřebitelé, kteří kupují jeho zeleninové saláty oceněné značkou Regionální potravina, ale i širší veřejnost. V čem tedy spočívá úspěch malé farmy nedaleko východočeské metropole?
"Naše podnikání stojí na třech nohách – na zemědělské prvovýrobě, agroturistice a prodeji hotových výrobků," říká Smetana. Největší podíl tržeb statku tvoří prvovýroba, za ní následuje provoz penzionu a teprve třetí, nejmenší část tvoří prodej hotových výrobků, především zeleninových salátů a kysaného zelí ve spotřebitelském balení. Zelenina, tedy především zelí, cibule a brambory, je také hlavním produktem farmy, která díky ní dosahuje na poměrně malé výměře asi 35 hektarů relativně velký roční obrat. Pro zpracování zeleniny je statek vybaven. V sezóně je v provozu linka na čištění zelí, linka na třídění brambor a cibule a také linka na krouhání zelí.
Rozhodují nápady
Neotřelé nápady a nabídka nadstandardních služeb, to je podle Smetany klíč k úspěchu a také rozvoji statku, který je reálně omezen stávající výměrou zemědělské půdy. „Prostě musíte začít něco dělat jinak, což je sice mnohem obtížnější cesta, než rozšiřování výměry a zvyšování produkce, ale my se po ní snažíme jít,“ vysvětluje.
Dokladem je mimo jiné nabídka čtyř druhů čerstvých salátů ve spotřebitelském balení. Ty se míchají přímo na farmě. Plní je s ochrannou atmosférou do černých plastových misek přetažených fólií a označených páskou s etiketou a vyznačenou dobou trvanlivosti. Jde o výrobky bez konzervantů s velkým podílem ruční práce a s relativně omezenou dobou trvanlivosti, takže jsou samozřejmě dražší než chemicky ošetřené a pro supermarkety strojově vyráběné konkurenční výrobky.
„Právě kvůli ceně pro nás dnes nejsou hotové saláty nosným produktem, ale je to vhodný doplněk pro zákazníky, kteří si na statek přijedou pro zeleninu nebo krouhané zelí,“ konstatuje Smetana. „Jde o to, nejen obstát na trhu, ale také být pro zákazníky něčím zajímaví a nabídnout mu něco jiného než konkurence,“ dodává.
Prvovýroba nestačí
Druhým zdrojem příjmů je pro farmu malý penzion, který je součástí její obytné části. Zařízení disponuje sedmi dvoulůžkovými pokoji, jídelnou s kuchyní, prostornou recepcí a menším kongresovým salónkem vybudovaným z původního sklepa na brambory. „Spojit provoz penzionu se zemědělskou prvovýrobou není snadné, takže jsme si to s manželkou rozdělili. Ona se stará o penzion a já o zemědělství,“ říká Smetana. Ekonomická udržitelnost provozu je však podle jeho slov dána zejména tím, že jej provozují jako rodina „Hostům vaří moje maminka, o administrativu a příjem rezervací se stará manželka. Jsem jí vděčný za to, že v ní mám oporu, ono najít vhodnou partnerku do zemědělství je velký problém,“ upřesňuje a dodává, že i v zemědělské prvovýrobě si rodina vystačí v průběhu roku sama a jen na sklizeň najímá sezónní pracovníky. „Tady pomáhá i tatínek, který i ve svých 76 letech okope deset hektarů zelí a ještě mu to dělá radost,“ říká s úsměvem sedlák.
Penzion je zaměřen především na obchodní klientelu, na lidi, kteří pracovně navštěvují Hradec Králové. Právě jim vyhovuje poloha nedaleko dálnice, snadno dostupné centrum města a zároveň klid s výhledem do volné krajiny. Většinou jde o stálé zákazníky, kteří tvoří z celkového počtu hostů penzionu zhruba tři čtvrtiny.
Nejslabší sezóna je podle Smetany na přelomu roku od poloviny prosince do poloviny ledna, v letních měsících pak přijíždějí i rodiny s dětmi. Pro ně je připraveno na pozemku farmy dětské minihřiště s prolézačkami a malá zoo, kterou tvoří dvě lamy a několik zakrslých koz. „Tohle a pár slepic je naše jediná živočišná výroba,“ upřesňuje s nadsázkou Smetana.
Děti hostů penzionu však nejsou jediné, kdo na statek zavítá. Farma spolupracuje s místní školou a školkou ve Svobodných Dvorech a pro jejich žáky pořádá jednou dvakrát do roka den otevřených dveří. „Děti mohou vidět sklizeň zeleniny na poli, připravujeme pro ně soutěže, hry a také občerstvení. Důležité je dětem odmalička ukazovat nejen život na vesnici, ale také nenásilnou formou jim přiblížit zemědělství, protože spousta z nich nemusí mít přístup k živým zvířatům nebo půdě. I naše tři děti se snažíme vychovávat k lásce k zemědělství a křesťanským hodnotám, na nichž je Evropa založena,“ uvedl farmář.
Je třeba být aktivní
Nejen produkce kvalitních potravin jsou však podle Smetany tím jediným, co by mělo tvořit náplň činnosti sedláka na českém venkově. „Už ani nejde tak o to, zda prodám o tři hlávky zelí méně nebo více, ale myslím, že je třeba, aby člověk, který dostal do vínku zdravé ruce a zdravou hlavu, svoje schopnosti využil a udělal také něco pro ostatní a pro zemědělství jako takové,“ uvažuje. „Osobně jsem vděčný Společnosti mladých agrárníků a Asociaci soukromého zemědělství ČR nejen za to, co dělají pro sedláky, ale i za pozitivní přístup k vesnici a k celému selskému stavu. Také jsem rád, že ministerstvo zemědělství dnes vede člověk, který svým oborem opravdu žije,“ říká.
Podle Smetany by zemědělci neměli zůstávat zavřeni za vraty svých statků, ale měli by se začít aktivně angažovat v nevládních organizacích, vstupovat do dění v obcích, kandidovat do zastupitelstev a aktivně ovlivňovat život na vesnici.
„Sedláci se musí zapojit do venkovského života a jedině jejich aktivita a činnost mohou změnit názor veřejnosti na zemědělce. Prostě musí být vidět, že nejsme jen neustále si stěžující čekatelé na dotace, ale aktivní lidé, kterým záleží na jejich okolí a kteří je sami pomáhají utvářet a zlepšovat,“ zdůrazňuje Smetana. Současně si je ale vědom, že záleží i na zemědělské politice státu, která ne vždy sedláky podporuje.
„Buď půjdeme cestou obrovských zemědělských podniků, nebo vsadíme na malé farmy, což samozřejmě předpokládá dotace. Osobně jsem přesvědčen, že stav krajiny je velmi důležitý a to na rozdíl od sedláků velké podniky příliš neřeší. Mým vzorem je Švýcarsko, Rakousko nebo Bavorsko,“ konstatuje farmář a soudí, že systém dotací by se měl orientovat primárně na menší farmy a sedláky, kteří v krajině žijí se svými rodinami.
„Jestliže největší dotace dostávají podniky s několikatisícovou výměrou, jejichž činnost stojí na vysoké produktivitě práce, tak menší sedlák nebude schopen už vůbec obstát na trhu a pravděpodobně mnohý skončí. Velké zemědělské podniky sice budou profitovat, ale život z vesnic se bude vytrácet,“ uzavírá Smetana.*
