Smrkové porosty na řadě míst na severní Moravě a ve Slezsku chřadnou a podle lesníků by je mohl potkat osud krušnohorských lesů zničených v minulém století imisemi. Důvodem špatného stavu smrkových porostů je souhra tří okolností, a to nedostatku vláhy, šíření kůrovce a houby václavky, řekl předseda České lesnické společnosti Pavel Draštík. Řešením by podle lesníků mohla být větší výsadba douglasky tisolisté, která na rozdíl od smrku negativním vlivům lépe odolává.
"Smrk v některých lokalitách již v poměrně mladém věku i přes veškerou snahu a péči usychá, což způsobuje ekologické i ekonomické komplikace," uvedl Draštík. Nejhorší stav smrkových porostů je podle něj v Oderských vrších, na Opavsku, Frýdecko-Místecku a v okolí Vítkova. Podobně, jako se v Krušných horách problém v posledních desetiletích podařilo vyřešit mimo jiné změnou druhové skladby tamních porostů, mohlo by se to prý podařit i na Moravě.
Pomoci zastavit hrozící rozpad smrkových porostů by mohla douglaska, což je jehličnatá dřevina z čeledi borovicovitých. Díky kůlovému kořenu se dokáže dostat k vodě a také lépe odolává větru. "Douglaska má výrazně větší produkci dřevní hmoty než smrk, což vynahradí mírně vyšší náklady na její pěstování a výchovu. Stejně jako smrk ji lze použít pro technické stavební dříví či výrobu celulózy," řekl Draštík.
Poznamenal, že stávající lesní hospodářské plány s douglaskou prakticky vůbec nepočítají, protože k ní orgány ochrany přírody přistupují jako ke geograficky nepůvodnímu druhu. "Lesníci v Rakousku a Německu douglasku, která se do Evropy dostala před 200 lety ze Severní Ameriky, přitom běžně vysazují. Snaží se najít hospodářsky výnosnější dřeviny," řekl. V současné době je zastoupení douglasky v českých lesích na úrovni jen kolem 0,2 procenta. "Zastoupení douglasky jako alternativní dřeviny by se v nových výsadbách mohlo pohybovat do 20 procent," řekl Draštík.
Na význam douglasky pro lesní hospodářství letos upozornily i Lesy ČR, které ji pro letošní rok vyhlásily dřevinou roku. "Domácí i zahraniční výzkumy dokazují, že je právem počítána mezi stabilizační dřeviny s příznivým vlivem na statickou i ekologickou stabilitu lesních porostů," uvedl dříve mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Budoucnost využití douglasky řešila i zářijová odborná konference 170 zástupců z lesnických subjektů a ministerstev zemědělství a životního prostředí. "Zejména ve srovnání se stávajícími jehličnatými kulturami se jedná o dřevinu s výrazným stabilizačním a melioračním účinkem a může významně doplnit druhovou skladbu v některých oblastech především s chřadnoucím smrkem," shodli se účastníci jednání v závěrečné deklaraci.*
