Na nejkvalitnější zemědělské půdě asi nebudou moci vznikat velká nákupní a logistická centra ani fotovoltaické elektrárny. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha, kterou teď posoudí výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor, by také měla přispět k zavedení takzvané agrovoltaiky.
Nejkvalitnější zemědělská půda v České republice je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická. To představuje fotovoltaiku, pod kterou se běžně hospodaří. Pro konstrukce se solárními panely by se mohly využít například vinice, chmelnice a ovocné sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu. Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera doplnil, že předloha se netýká rovněž klasického průmyslu. Pokud by územní plán do budoucna předpokládal využití nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od účinnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu vyjmout ani v případě, že by tyto plochy byly určeny v územním plánu na obchod nebo skladování. Hladík uvedl, že novela také přináší zjednodušení umísťování některých staveb pro obranu, vnější a vnitřní bezpečnost a pro ochranu obyvatel. Poslanec opozičního hnutí ANO Josef Kott ocenil, že návrh zahrnuje z hlediska zemědělství krajinné prvky.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka novela v ochraně půdního fondu odpovídá cíli, který si vláda dala. Výborný pak na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně poukázal na to, že v České republice je jedna prodejna na 1681 obyvatel, v Německu je to na 5700 lidí. V ČR je tedy hustota obchodů více než trojnásobná. Ministr životního prostředí poukázal na to, že každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno 700 hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba 40 procent té nejkvalitnější půdy první a druhé kategorie,“ řekl ministr životního prostředí. Podle Výborného je třeba tento trend zastavit. Výborný zároveň zdůraznil, že zákaz nebude platit pro strategickou, například dopravní infrastrukturu ani pro vědecko-technologické parky.*
