Sněmovna odložila do poloviny září debatu o poslaneckých návrzích na ústavní ochranu vody a půdy a na právo na pitnou vodu. Chce vyčkat na vládní ústavní zákon, který dnes slíbil předložit ministr zemědělství Miroslav Toman. Uvedl, že by chtěl do vládní předlohy zapracovat v nějaké míře i poslanecké návrhy a usilovat o dosažení shody.
Hlavními principy chystaného ústavního zákona jsou podle ministra povinnost ochrany vody jako stěžejního přírodního zdroje nebo důraz na udržování vodních zdrojů. Návrh má podle Tomana zavést povinnost racionální úsporné spotřeby vody, povinnost postupovat podle opatření vyhlášených orgány veřejné moci v případě nedostatku vody a má stanovit právo každého na pitnou vodu v místě bydliště.
Stěžejním bodem připravované normy je podle ministra výsostný veřejný zájem na ochraně vodních zdrojů pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Stanoví také právo každého na pitnou vodu v místě bydliště za sociálně a ekonomicky přijatelných podmínek. Návrh má rovněž omezit zcizitelnost vodních děl a vodárenské infrastruktury, dodal Toman.
Hnutí STAN navrhlo vložit právo obyvatel na pitnou vodu do Listiny základních práv a svobod. Ta by měla také stanovit, že vodní zdroje jsou ve veřejném užívání a spravuje je stát. Zdroje pitné vody by podle návrhu měly sloužit v první řadě k zásobování lidí, a to udržitelným způsobem. Zásobování vodou by měly podle předlohy zajišťovat obce na neziskovém principu.*