Výbor pro životní prostředí dnes doporučil sněmovně schválit návrh vládní novely k omezení invazních nepůvodních druhů. V souvislosti s ní podpořil pozměňovací návrhy, které žádají regulaci pyrotechniky na zvláště chráněných územích či vyšší pravomoci strážců přírody. Novela reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů rostlin a zvířat a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily.
Omezení či možnost zákazu ohňostrojů a pyrotechniky ve zvláště chráněných územích má podle předkladatelky Evy Fialové ochránit ekosystémy. Poslankyně upozornila na škodlivost pyrotechniky například v ptačích oblastech. Požadavek se netýká národních parků, které už zákon ošetřuje.
Další část schváleného návrhu podle Fialové reaguje na problém, kdy do chráněných krajinných oblastí vjíždí vozidla, která tam nemají co dělat. Strážci přírody je však podle jejích slov nyní nemohou zastavit a legitimovat.
Naopak neprošly například návrhy Jana Zahradníka a Petra Bendla na zrušení předkupního práva státu k nezastavěným pozemkům v chráněných územích. Záměr už dříve kritizovali ekologové, nesouhlasně se k němu staví i zástupci ministerstva životního prostředí. Předsedkyně výboru Dana Balcarová také nezískala dost podpory pro možnost vzniku národního seznamu invazních druhů, jenž by doplnil soupis, který je součástí unijního nařízení.
Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní.
V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních je také zhruba 15 procent. Jde třeba o některé druhy severoamerických raků šířících račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. K invazním rostlinám patří například bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá nebo javor jasanolistý.*
