Posílení potravinové soběstačnosti by mohl být i modernizačním faktorem pro českou ekonomiku. Uvedla to ekonomka Ilona Švihlíková na Manažerském fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského kraje, které se konalo v areálu muzea cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství v Dobrovici. Zároveň opět poukázala na přetrvávající problém české ekonomiky, že se z ČR vyváží komodity a dováží hotové výrobky.
Podle ní velmi často je špatně chápán pojem potravinová soběstačnost. „Podle některých názorů neumožnuje zahraniční obchod a podobně. Potravinová soběstačnost je však zejména o udržení a rozvoji tuzemských kapacit. Neznamená to, že se s potravinami neobchoduje, kontext není tak černobílý, jak se často prezentuje,“ zdůraznila s tím, že toto téma doprovází řada mýtů. „Slyšela jsem, že by nás to dovedlo k hladomoru apod. Někdy často tyto výroky slouží k tomu, abychom se o tomto tématu vůbec nebavili,“ podotkla. Podle ní všechny velmoci, ať to deklarují nebo nedeklarují, chtějí být potravinově soběstační, žádná z nich si nedovolí takové riziko, aby byla závislá na dovozu potravin.
Soběstačnost totiž může zvyšovat bezpečnost celého potravinového systému. Švihlíková podotkla, že zájem o potravinovou soběstačnost vzrostl v souvislosti s pandemií, protože spoléhat se na zahraniční dodávky nemusí být vždy optimální. „Představa, že maximální efektivita je využívat prostorové rozložení ve světové ekonomice a vše si dovezu, je ve světě zahraničně politického soupeření, kde se vytváří určité bloky, nejen naivní, ale i nebezpečná. Důležité je mít vlastní kapacity bez ohledu na to, co se děje v okolí,“ prohlásila. Podle ní je mnoho faktorů, ovlivňující úroveň potravinové soběstačnosti. Jde například o preferenci spotřebitelů. V Itálii či Rakousku lidé mají tradiční vztah k lokální produkci. „Je to tady možné s naší kupní silou?,“ otázala se. Jakmile se zhoršuje ekonomická situace, nabírá ještě více na váze otázka ceny, ta dominuje spotřebitelskému chování. V souvislosti s cenami poznamenala, že málokterá země má tak obrovské množství slevových akcí jako ČR. To vytváří určitou iluzi o cenách. Podle ní by se měla větší pozornost věnovat prodejnám COOP, z nichž některé úspěšně spolupracují s lokálními dodavateli. Za velmi důležitou považuje roli družstev. „Ve většině civilizovaných zemí představují nějakou koncentrovanou sílu, co se týká odbytových družstev. Prostor v české ekonomice je obrovský,“ řekla. Podle Švihlíkové i přes existující studie se často nepřiznává, že inflace má maržově ziskový charakter. „V mnoha sektorech máme málo konkurenční trh a vytvářejí se tiché kartely,“ sdělila s tím, že vláda nevyužívá nástroje, které má dispozici, jako je například zákon o cenách či činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle Českého statistického úřadu klesá index cen zemědělských výrobců a oprávněnou otázkou je, kdy se to projeví na cenách pro spotřebitele a jestli vůbec, dodala ekonomka. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal ve svém příspěvku mimo dalších otázek poukázal na propad cen komodit a problém s přebytkem ukrajinského obilí na evropském trhu.
