Vláda schválila materiál k regulaci českého vodárenství. Současný roztříštěný stav regulace zůstane zachován. Informovalo o tom tiskové oddělení vlády. Regulace včetně problematiky cen vody tak nebude spadat pod Energetický regulační úřad (ERÚ), pro lepší fungování systému má však být zřízen koordinační subjekt.
Kabinet se materiálem opakovaně zabýval loni, k jednoznačnému verdiktu však nedospěl. Záměr, aby obor reguloval ERÚ, rezolutně odmítaly vodárenské firmy. Změna by podle nich zvýšila administrativní zátěž pro vodárenské firmy, města a obce a v konečném důsledku zdražila vodu pro zákazníky. Hlavními regulačními orgány jsou nyní ministerstva zemědělství, životního prostředí a financí. Během červnové schůze vlády se počet navrhovaných variant zúžil z původních tří na dvě. Podle jedné z nich měl ceny vody upravovat ERÚ. Druhá varianta počítá s ponecháním současného roztříštěného stavu, ale s lepší koordinací činnosti. Od třetí varianty, možnosti vzniku úplně nového regulátora, vláda upustila. Zástupci ministerstev životního prostředí, pro místní rozvoj a zemědělství koncem srpna jednali na základě předchozího pověření vládou v Bruselu. Z jednání vyplynulo, že obě varianty, o nichž se jednalo, jsou slučitelné s požadavky Evropské komise. České vodárenství tak může čerpat v nadcházejícím období miliardové dotace z Bruselu. V polovině října zástupci států problematiku projednali s vodárenskými firmami, odboráři, Svazem měst a obcí. K materiálu se vyjádřilo také Sdružení místních samospráv ČR. Schválený materiál stanoví deset úkolů. Mezi nimi je zejména vypracování návrhu na ustanovení a institucionální zabezpečení koordinačního subjektu. Zároveň má vzniknout studie proveditelnosti, která má doložit dostatečnost doporučované varianty.
V ČR jsou tisíce provozovatelů a tisíce vlastníků vodárenské infrastruktury, ve vodárenství hrají prim velké vodárenské korporace. Dvacítka těch největších zásobuje vodou 80 procent odběratelů. Roční obrat oboru se pohybuje okolo 27 miliard korun.*
