Sektor ovoce a zeleniny zaujímá významné a do značné míry samostatné postavení ve Společné zemědělské politice Evropských společenství (SZP). Toto samostatné postavení je dáno jeho velkou druhovou a odrůdovou rozmanitostí, rychlými změnami v nabídce a poptávce, snadnou zkazitelností výrobků a z toho vyplývajícími specifickými přístupy k řešení zásadních problémů.
Při poslední reformě SZP byl sektor ovoce a zeleniny reformován zcela samostatně jako první, již od podzimu roku 1996. Netýkala se ho tudíž Agenda 2000, která byla později předlohou k široké diskusi o reformě ostatních důležitých sektorů zemědělství.
Právní předpisy EU týkající se sektoru ovoce a zeleniny
Základními nástroji SZP jsou zemědělské právní předpisy. Uplatňování těchto právních předpisů v EU je důsledné a přísně kontrolované, zejména jedná-li se o hospodaření s účelově vynakládanými veřejnými finančními prostředky.
Počet platných právních předpisů EU, které se týkají sektoru ovoce a zeleniny, lze odhadnout na více než půl tisíce. V sektoru ovoce a zeleniny jsou to v prvé řadě právní předpisy zatřiďované do skupiny 03.60 – „Výrobky zařazené ve společné organizaci trhu“ s podskupinami 03.60.54 – „Čerstvé ovoce a zelenina“ a 03.60.63 – „Zpracované ovoce a zelenina“. Oficiální seznamy právních předpisů EU (Eur-Lex) uváděly obou podskupinách 03.60.54 a 03.60.63 k 5. říjnu letošního roku 467 platných právních předpisů, z toho 218 základních a 249 právních předpisů, které ony základní měnily. Malý počet změn základních právních předpisů je dán nedávnou reformou sektoru.
Podskupiny 03.60.54 a 03.60.63 zdaleka nepřinášejí úplný výčet právních předpisů týkajících se ovoce a zeleniny. Nejsou zde uváděny např. komoditní právní předpisy s velmi krátkými dobami účinnosti, dále právní předpisy průřezového charakteru, které se týkají více komodit či sektorů současně, např. vnitřní a mezinárodní smlouvy EU, právní předpisy fytosanitární, předpisy postihující osivo a sadbu, podporu výstavby skladů a jejich technického vybavení, platby atd. Platné právní předpisy, týkající se sektoru ovoce a zeleniny, je proto nutné hledat nejen ve skupině 03.60, podskupinách 03.60.54 a 03.60.63 seznamů platných právních předpisů EU, ale i v dalších souborech zemědělského práva Unie.
SOT v sektoru ovoce a zeleniny
Sektor ovoce a zeleniny je jediným zemědělským sektorem EU, který má tři samostatné společné organizace trhu (SOT). Jsou to :
Společná organizace trhu ovoce a zeleniny (právní předpisy této SOT se zatřiďují do skupiny 03.60.54, která k 5. 10. 2000 vykazovala 299 platných právních předpisů této SOT, z toho 127 základních a 172 měnících),
Společná organizace trhu banánů (právní předpisy této SOT se zatřiďují do skupiny 03.60.54, která ke dni 5. 10. 2000 vykazovala 44 platných právních předpisů této SOT, z toho 22 základních a 22 měnících),
Společná organizace trhu zpracovaného ovoce a zeleniny (právní předpisy této SOT se zatřiďují do skupiny 03.60.63, která ke dni 5.10.2000 obsahovala 124 platných právních předpisů této SOT, z toho 69 základních a 55 měnících).
V tomto článku se budeme zabývat především právními předpisy, které se týkají zmíněných třech společných organizací trhů sektoru ovoce a zeleniny, a z těchto právních předpisů pouze těmi, které jsou nejpodstatnější pro uplatňování hlavních zásad SZP. Cílem zpracování je stručný přehled hlavních zásad SZP v sektoru ovoce a zeleniny z hlediska našeho přijetí do Unie, který vzhledem k velkému počtu a rozmanitosti příslušných právních předpisů EU nemůže být úplný.
Společná organizace trhu ovoce a zeleniny
Historie SOT ovoce a zelenina
Počátky postupného vytváření Společné organizace trhu ovoce a zeleniny tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) se datují do roku 1962, tedy pět let po založení EHS v Římě a tři roky před sloučením EHS do Evropských společenství (ES) tzv. Bruselskou dohodou. Původní klíčové nařízení Rady (EHS) č. 23/62 ze dne 4. dubna 1962 o postupném zřizování společné organizace trhu ovoce a zeleniny (OJ 30, 20.4.62, s.965) se v minulosti postupně novelizovala, a to Nařízením Rady (EHS) č. 1035/72 z 18. května 1972 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 118, 20.5.72, s.1) a Nařízením Rady (EHS) č. 2200/96 z 28. října 1996 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.1). Klíčové nařízení (EHS) č. 1035/72 bylo ve své době jedním z nejupravovanějších nařízení v sektoru. V průběhu necelých 25 let své použitelnosti prodělalo 205 úprav (doplňků, změn, derogací) prostřednictvím 75 měnících právních předpisů.
Platné právní předpisy EU
Platným klíčovým právním předpisem Společné organizace trhu (SOT) čerstvého ovoce a zeleniny je v současné době Nařízení Rady č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu ovoce a zeleniny (OJ L 297, 21.11.1996, s.1). Klíčové nařízení nabylo právní účinnosti dnem své publikace v Úředním věstníku Evropských společenství, tj. 21.11.1996 a je použitelné od 1.1.1997 s výjimkou hlavy IV, pojednávající o intervencích, která je použitelná od začátků tržních roků příslušných druhů ovoce a zeleniny v roce 1997. Do 5.10.2000 klíčové nařízení doznalo zatím jen pět oprav tiskových chyb a 6 úprav třemi Nařízeními Rady a Komise. Na klíčové nařízení přímo navazuje 5 prováděcích Nařízení Komise, která se týkají organizací výrobců, jejich uznávání, operačních programů, operačních fondů, finanční účasti Společenství, intervencí a plošné podpory lískových ořechů.
Z celkového počtu 299 platných právních předpisů Společné organizace trhu čerstvého ovoce a zeleniny k 5.10.2000 bylo 127 právních předpisů základních a 172 právních předpisů, které ony základní měnily. Ze 127 základních právních předpisů bylo 30 Nařízení Rady (R), 78 Nařízení Komise (R), 3 Směrnice Rady (L), 3 Směrnice Komise (L) a 13 Rozhodnutí Komise (D).
Základní právní předpisy SOT čerstvého ovoce a zeleniny lze tématicky roztřídit následovně: klíčový (1), výroba, skladování, trh a zlepšování spotřeby (16), normy jakosti a kontrola jakosti (29), organizace výrobců (15), intervence a různé podpory (16), mezinárodní obchod (20). Další právní předpisy (30) se týkaly transportu, vnitřního obchodu v souvislosti s rozšiřováním EU, měnových a cenových záležitostí, různých speciálních opatření pro vzdálené oblasti atd. Nově jsou do přehledů této SOT zařazovány také některé Směrnice a Rozhodnutí Rady a Komise, které se týkají osiva a sadby, reziduí ochranných látek v ovoci a zelenině a jejich stanovení.
Cíle SOT ovoce a zeleniny
Cílem SOT ovoce a zeleniny je docílit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v cenách, které jsou poctivé vůči výrobcům. Reforma sektoru v roce 1996 podpořila specializaci uvnitř resortu, orientovala sektor směrem k trhu, zavedla podporu odbytových organizací výrobců prostřednictvím nově zavedeného operačního fondu za postupného snižování přímých intervencí, tj. přímých kompenzací za stažení nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu. Reforma mezinárodního obchodu čerstvým ovocem a zeleninou spočívala v tarifikaci ochranných opatření a v jejich postupném snižování.
Výrobky, tržní roky, normy jakosti
EU měla letos k 5. říjnu 108 platných právních předpisů, Nařízení Rady a Komise, které se týkaly norem jakosti ovoce a zeleniny, z toho 30 předpisů základních a 78 předpisů měnících.
K dnešnímu dni EU vydalo 32 norem jakosti pro druhy čerstvého ovoce a zeleniny. Na druhy skořápkového ovoce, tj. na mandle, ořechy lískové a ořechy vlašské dosud normy jakosti zpracovány nejsou. EU harmonizuje svoje normy jakosti ovoce a zeleniny s normami jakosti EHK/OSN. Normy jakosti se v EU vydávají jako přílohy příslušných Nařízení Komise po projednání v Řídicím výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu. Jako každé nařízení, jsou i normy jakosti závazné pro členské státy, aniž by musely být zapracovávány do národních právních předpisů. Normy jakosti EU se vztahují na všechna stadia distribuce čerstvého ovoce a zeleniny od balírny výrobce po maloobchod a na dovážené a vyvážené výrobky, s výjimkou přímých prodejů z farmy spotřebiteli a výrobků určených ke zpracování. Případné povolené odchylky musí být součástí příslušných právních předpisů. Normy jakosti obsahují minimální požadavky na jakost, velikost, označování, balení a obchodní úpravu výrobku a počítají se třemi třídami jakosti - výběrem, I. jakostí a II. jakostí. Údaje o výrobku požadované normami jakosti musí být čitelně a viditelně vyznačeny buď na jedné straně obalu, nebo u volně loženého zboží v průvodním dokladu či na návěsti umístněné uvnitř dopravního prostředku. U baleného zboží se musí být též vyznačit hmotnost nebo počet kusů v obalu.
Shoda s normami jakosti se nepožaduje u výrobků dodávaných do zpracovatelských závodů, u výrobků přenechaných pěstitelem přímo spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nebo z Rozhodnutí Komise přijatého na žádost členského státu u výrobků prodávaných v oblasti svého původu k uspokojení tradiční místní spotřeby. U výrobků, u nichž se nevyžaduje jejich shoda s normami, je třeba prokázat, že splňují podmínky osvobození od této povinnosti, zejména pokud se týká jejich předpokládaného použití. Výrobky se v maloobchodě mohou nabízet nebalené, pokud je maloobchodník opatří tabulkou, na které viditelně a čitelně uvede údaje o odrůdě, původu výrobku a třídě jakosti.
Kontrola shody s normami jakosti
Za kontrolu shody výrobků s normami jakosti v EU zodpovídají členské státy prostřednictvím jimi pověřených kontrolních organizací. Jména a adresy pověřených kontrolních organizací musí příslušný členský stát sdělit Komisi a ostatním členským státům. Kontroly jakosti se dělají přednostně na místech, kde se výrobky balí a nakládají před tím, než opustí svoji výrobní oblast. Výrobky dovezené ze třetích zemí mohou být uvolněny k volnému oběhu v EU, pouze shodují-li se s normami jakosti EU nebo alespoň jim odpovídajícími normami. Do třetích zemí se mohou vyvážet jen výrobky shodující se s normami jakosti. Kontrola vyvážených výrobků se dělá před tím, než opustí území EU. Povolené odchylky musí být součástí příslušných právních předpisů. Podrobná pravidla pro odebírání kontrolních vzorků a kontroly jakosti spolu se vzory inspekčního a zpracovatelského certifikátu uvádí Nařízení Komise č. 2251/92.
Organizace výrobců
Cílem SOT ovoce a zeleniny EU je zvyšování koncentrace na straně nabídky. Dosahuje se toho zakládáním a činností odbytových organizací výrobců a jejich sdružení. Organizace výrobců (OV) jsou nejdůležitějšími organizačními strukturami v sektoru ovoce a zeleniny EU. V žádném jiném zemědělském sektoru EU se nevěnuje tak velká pozornost OV jako právě v sektoru ovoce a zeleniny. Reforma sektoru ovoce a zeleniny EU v roce 1996 podstatně posílila význam a pravomoce těchto organizací, jejichž zakládání a činnost EU finančně podporuje. Odbytové OV v EU vznikají na základě svobodného rozhodnutí výrobců daného produktu podle národních právních předpisů a mohou mít nejrůznější právní formy. Takto vzniklé právní subjekty mohou bez dalšího provozovat svoji činnost. Chtějí-li se však napojit na podpůrné fondy EU a chtějí-li získat pravomoce poskytované právem EU, musí splňovat požadavky, které na tyto EU organizace klade, a musí požádat o své uznání příslušný orgán členské země, ve níž mají své hlavní sídlo.
Požadavky EU na organizace výrobců
Základním úkolem OV je tržní úprava a odbyt výrobků svých členů. Neméně důležité je působení OV v úloze intervenčních center. OV jsou oprávněny stahovat nadbytečné ovoce a zeleninu z trhu, zodpovídají za účelné využití stažených výrobků podle pokynů Komise, nebo za jejich ekologicky přijatelné zničení a proplácejí výrobcům kompenzace za stažené výrobky. Samozřejmě OV mají řadu dalších povinností. EU v sektoru ovoce a zeleniny podporuje specializaci a rozeznává sedm kategorií OV pro:
i) ovoce a zeleninu,
ii) ovoce,
iii) zeleninu,
iv) výrobky určené ke zpracování,
v) citrusové ovoce,
vi) ořechy,
vii) houby.
Členy OV mohou být pouze prvovýrobci uvedených výrobků. Každý výrobce smí být členem pouze jedné OV a musí se zavázat, že bude plnit stanovy a pravidla stanovená OV a že bude OV poskytovat pravdivé a přesné údaje o vlastní produkci a prodeji výrobků. Stanovy OV musí obsahovat postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel vztahujících se na výrobu, prodej a ochranu životního prostředí. V určitých případech může být povinnost dodržovat zásady stanovené OV rozšířena i na nečleny OV ve stejné výrobní oblasti, pokud je OV ve své výrobní oblasti reprezentativní, tzn., že jejími členy jsou 2/3 výrobců v oblasti a že tito výrobci vyrábějí alespoň 2/3 produkce daného výrobku v oblasti. Seznam opatření, která mohou být rozšířena na nečleny OV v dané výrobní oblasti jsou uvedena v Příloze III Nařízení č. 2200/96. OV může svým členům povolit přímý prodej svých výrobků spotřebitelům pro jejich osobní potřebu až do výše 20 % z celkového prodaného množství daného výrobku, v kategorii OV i) až do výše 25 %. EU požaduje, aby OV splňovaly podmínku minimální velikosti, která je charakterizována jednak minimálním počtem členů, jednak minimálním obratem.
Uznávání organizací výrobců
Aby byla OV uznána, musí splňovat předepsaná kritéria a podmínky, které na ni kladou příslušné právní předpisy EU. Prováděcí pravidla pro uznávání organizací výrobců stanoví Nařízení Komise č. 412/97. Prováděcí pravidla pro předběžné uznávání OV stanoví Nařízení Komise č. 478/97 a Nařízení Komise č. 20/98. Předběžně může být OV uznána, nesplňuje-li všechna předepsaná kritéria, ale je předpoklad, že alespoň do pěti let tato kritéria bude splňovat. V takovém případě musí OV zpracovat plán k dosažení plného uznání v době ne delší než 5 let. Postupné dosahování kritérií pro řádné uznání OV se pravidelně kontroluje.
Podle Nařízení Komise č. 20/98 mohou předběžně uznané OV získat podporu v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce po předběžném uznání ve výši 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty prodané produkce až do limitu 1 mil. euro a 2,5%, 2,5%, 2,0%, 1,5% a 1,5% za hodnotu produkce převyšující 1 mil. euro, s maximálním limitem podpory pro první rok 100 tis. euro, pro druhý rok 100 tis. euro, pro třetí rok 80 tis. euro, pro čtvrtý rok 60 tis. euro a pro pátý rok 50 tis. euro.
Operační fond a finanční podpora EU
Společenství poskytuje finanční podporu plně uznaným OV, které zřídily operační fond. Tento fond je udržován z finančních příspěvků vybíraných od výrobců (členů OV) na základě množství nebo hodnoty skutečně obchodovaného ovoce a zeleniny a z finanční podpory poskytované EU. Organizace výrobců žádá o poskytnutí podpory ten členský stát, v němž má hlavní sídlo. Podpora EU se rovná výši příspěvků, které uhradili členové OV, je však limitována 50 % skutečných výdajů z operačního fondu k financování stažení nadbytečného ovoce z trhu a k financování operačních programů. Zmíněné procento může být zvýšeno na 60 % v případě operačních programů vícenárodních organizací výrobců nebo působí-li jedna nebo více organizací výrobců na mezioborové bázi. Finanční podporu EU dále limituje 4,5 % hodnoty prodané produkce příslušnou organizací výrobců a 2,5 % celkového obratu všech OV v EU. Aby se zajistil soulad s oběma limity, vyplácí se nejprve záloha 2,5 % a zbytek se doplácí, až je znám celkový objem žádostí o podporu. V současné době Komise uvažuje o zavedení jediného limitu - 3 % hodnoty prodané produkce příslušnou OV.
Použití operačního fondu a operační programy
Operační fondy se mohou použít na
a) financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu, které zahrnuje také kompenzace vyplácené výrobcům za stažené ovoce a zeleninu,
b) financování operačního programu.
Využití operačního fondu k těmto účelům je přípustné pouze tehdy, byl-li operační program předložen kompetentnímu orgánu příslušného členského státu a tímto orgánem schválen. OV musí o schválení svého operačního programu tento kompetentní orgán požádat. Cílem operačních programů musí být :
použití vhodných agrotechnických postupů, vhodných výrobních metod a manipulace s odpady v souladu s ochranou životního prostředí, zejména s ochranou kvality vody, půdy a krajiny k zachování nebo podpoře biodiverzity,
finanční zajištění technických a lidských zdrojů potřebných k docílení shody výrobku s normami jakosti a pravidly pro ochranu rostlin a maximálně povolenými hladinami reziduí.
Operační programy mohou dále zahrnovat též některé z následujících cílů:
zajištění, aby výroba byla plánována a odpovídala poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,
rozvoj koncentrace nabídky a odbytu výrobků členů příslušné OV,
snižování nákladů výroby a stabilizaci cen,
zlepšování jakosti výrobků a zvyšování tržní hodnoty výrobků, prosazování výrobků, které žádají spotřebitelé, vytvoření linek organické produkce nebo použití metod integrované produkce či jiných metod produkce ohleduplných k životnímu prostředí a snižujících množství výrobků stahovaných z trhu.
Prováděcí pravidla týkající se operačních programů, operačních fondů a finanční podpory EU uvádí Nařízení Komise č. 411/97.
Intervence
Brzy po druhé světové válce začalo ovocnářství a zelinářství západní Evropy produkovat více výrobků, než tyto země spotřebovaly. Převaha nabídky nad poptávkou měla za následek pokles cen. Členské státy EHS (ES) se snažily zastavit pokles cen stahováním nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu. Za stažené výrobky vyplácely výrobcům kompenzace. Bohužel výrobci si na tento systém začali postupně zvykat a stahování z trhu se pro některé z nich stalo alternativním výstupem k trhu. V období posledních šesti let před reformou v roce 1996 se již stahovalo průměrně 1,9 mil. tun ovoce za rok.
Cílem intervencí v reformované SOT ovoce a zeleniny je stabilizovat ceny v letech nadprodukce, nikoliv však poskytovat alternativní výstup k trhu. Kompenzace se vyplácejí pouze za výrobky, které mají určenou tržní jakost, tj. nejméně za II. jakostní třídu. Tyto intervenční ceny platí v případě, že množství staženého druhu ovoce či zeleniny v předchozím roce nepřesáhlo stanovený intervenční práh. Pokud jej překročilo, pak se intervenční cena pro příští rok snižuje. Nařízeními Komise č. 2715/1999, č. 931/2000, č. 1093/2000, č. 1511/2000 a č. 2233/2000 byly pro tržní rok 2000/2001 stanoveny následující intervenční prahy pro EU:
jablka 486 900 t,
broskve 238 200 t,
nektarinky 83 200 t,
stolní hrozny 160 200 t,
citrony 87 400 t,
pomeranče 390 300 t,
satsumy 21 000 t,
mandarinky 20 600 t,
klementinky 132 800 t,
rajčata 360 000 t,
květák 111 700 t.
Význam a výše přímých kompenzací postupně klesá. Přímé intervence postupně nahrazuje možnost kompenzovat stažené výrobky z trhu z operačního fondu OV. Financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu z operačního fondu OV může mít jednu z následujících forem :
a) plnou kompenzaci za stahování z trhu výrobků, které vyhovují platným normám jakosti, jsou-li tyto normy stanoveny,
b) jako doplněk k přímým kompenzacím hrazeným přímo EU za stažení z trhu těch druhů ovoce a zeleniny,
Členské státy mohou stanovit maximální cenové úrovně těchto kompenzací nebo kompenzačních doplňků pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, avšak ceny takto stanovených doplňků, přičtené k cenám za přímé kompenzace, nesmí překročit hodnoty kompenzačních cen používaných při stahování nadbytečných výrobků z trhu v tržním roce 1995/1996.
Část operačního fondu, která se může použít k financování stahování nadbytečného ovoce a zeleniny z trhu, nesmí překročit 60 % v prvním roce, 55 % ve druhém roce, 50 % ve třetím, 45 % ve čtvrtém, 40 % v pátém a 30 % v šestém a dalších letech od data schválení prvního operačního programu dané OV kompetentními národními orgány.
Výrobky stažené z trhu mohou být poskytnuty bezplatně charitativním organizacím, nemocnicím, domovům důchodců, školám, věznicím, mohou být uplatněny v rámci mezinárodních pomocí za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na trh. Alternativně se mohou použít jako krmivo pro zvířata nebo k vydestilování na průmyslový alkohol. Reformovaný režim požaduje, aby každý výrobek stažený z trhu, který nemůže být takto využit, byl zničen, avšak pouze způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Stahování z trhu realizují uznané OV, přednostně pro své členy. Samostatní výrobci - nečlenové OV – mohou také stahovat nadbytečné ovoce a zeleninu z trhu a mají také přístup k přímým kompenzacím vypláceným EU, avšak pouze prostřednictvím OV. Jejich kompenzace se krátí o 10 % a o náklady za intervenci, které si z vyplácené kompenzace odečítá OV, kterou o tuto službu požádali. Kompenzace je limitována 10 % produkce prodané nečlenem OV.
Podrobná prováděcí pravidla pro intervence stanoví Nařízení Komise č. 659/97.
Podpory pro klučení výsadeb
Podpory pro klučení výsadeb jsou v EU občas k dispozici výrobcům jablek, hrušek, broskví a nektarinek. Tyto podpory byly odsouhlaseny jako naléhavá opatření ke snížení přebytků. V různých programech se měnila skladba ovocných druhů, na které se tyto podpory vyplácely. Všechny programy se nyní uzavírají. Uzávěrka pro podání žádostí podle posledního programu z roku 1998 byla 15. února 1998. Podrobná pravidla pro podpory pro rok 1998 uvedlo Nařízení Komise č. 2467/97.
Podpory pro zlepšení jakosti, zpracování, skladování a balení
Až do roku 1999 byla k dispozici podpora výrobcům ořechů a svatojánského chleba pro stabilizaci nabídky prostřednictvím skladování a zlepšeného balení. Pro tržní roky 1997/98 až 1999/2000 je k dispozici podpora OV, které realizují plán na zlepšení jakosti lískových ořechů.
Programy ke zvýšení spotřeby a využití
Financování programů ke zvýšení spotřeby a využití jablek a citrusového ovoce původem z EU je k dispozici příslušným reprezentativním skupinám. Podrobná pravidla obsahuje Nařízení Komise č. 2282/90.
Exportní refundace
Vývozcům určitých výrobků z EU do třetích zemí se poskytují vývozní refundace k vyrovnání rozdílů mezi cenami v EU a světovými. Vývozní refundace se týkají jablek, citronů, pomerančů, broskví, nektarinek, stolních hroznů, rajčat a určitých ořechů. Podle ujednání GATT objem výrobků podporovaných refundacemi se v letech 1995 až 2000 snížil celkově o 21 % a výdaje na refundace ve stejném období celkově klesly o 36 %. Podrobná pravidla o exportních refundacích uvádí Nařízení Komise č. 2190/96.
Ochrana hranic, cla
Většina výrobků dovážených do EU podléhá celnímu poplatku, který uvádí Společný celní sazebník, s výjimkou smluvních sazeb přicházejících v úvahu podle dohod se třetími zeměmi, jako jsou Evropské dohody, Středozemní obchodní opatření, Konvence z Lomé nebo Všeobecný program preferencí. Patří sem i Nařízení Rady č. 2433/2000, které potvrzuje nedávno uzavřené dohody EU - ČR o dvounulové variantě v rámci předvstupního liberalizačního procesu. Úrovně celních sazeb jsou všeobecně vyšší v obdobích, v nichž jsou k dispozici výrobky EU a nižší mimo tato období. Celní sazebník se obvykle vydává jako Nařízení Komise v říjnu roku předcházejícího jeho použití. Pro rok 2001 byl vydán celní sazebník jako Nařízení Komise č. 2263/2000 dne 13. října 2000.
Vstupní ceny
Účinnou ochranou trhu ovoce a zeleniny v EU jsou předepsané vstupní ceny, které vystřídaly bývalý systému referenčních cen. Podrobná pravidla pro použití vstupních cen uvádí Nařízení Komise č. 3223/94. Systém předepsaných vstupních cen je v podstatě tarifikací systému referenčních cen. Výrobky dovezené za stanovenou cenu, nebo za cenu vyšší, než je předepsaná vstupní cena, jsou proclívány pouze „ad valorem“ clem (tj. clem vypočteným z celní hodnoty zboží). Jestliže se ovšem dovážejí výrobky za ceny nižší, než jsou předepsané vstupní ceny, pak se musí platit ještě dodatkové vyrovnávací clo jako příplatek k „ad valorem“ clu. Účelem je upravit skutečnou dovozní cenu na úroveň předepsané vstupní ceny. Výrobky dovážené za cenu podstatně nižší (tj. 92 % a méně), než je předepsaná vstupní cena, jsou podrobeny podstatně vyššímu „maximálnímu vyrovnávacímu clu“. Předepsané vstupní ceny a dodatková vyrovnávací cla byly stanoveny a odsouhlaseny při jednáních GATT a postupně se snižují v průběhu šestileté realizace této dohody, celkově o 20 %.
Zvláštní ochranná opatření (SSG)
Článek 5 GATT umožňuje, aby se vybíralo dodatkové dovozní clo u dovozů, jejichž cena klesne pod stanovenou „počáteční úroveň“ („spouštěcí cenu“) nebo jestliže objem dovozů převýší „počáteční úroveň“ („spouštěcí objem“). Tato speciální ochranná klauzule se může použít pouze u těch výrobků, které zahrnuje systém předepsaných vstupních cen. Do komunitárního práva byl zaveden pouze „spouštěcí objem“. Podrobná pravidla uvádí Nařízení Komise č. 1555/96. EU dosud možnosti zvláštních ochranných opatření v sektoru ovoce a zeleniny nevyužilo.
Dovozní licence a celní kvóty
V tržních rocích 1996/97 a 1997/98 monitorovalo import vydávání dovozních licencí, zatímco se vyvíjel systém „on line“ monitorování. Doplněk Nařízení č. 1555/96, účinný od 1. prosince 1998, vyžaduje on-line monitoring pro všechny výrobky zahrnuté v systému v průběhu období platnosti předepsaných vstupních cen. Dovozy se srovnávají s „počátečními úrovněmi“ vypočtenými metodou stanovenou GATT, založenou na tradičních objemech dovozů a možnosti vytvoření přebytků na trhu.
Celní kvóty je možné otevřít v souladu s dohodami GATT. Tarifní kvóta 1000 t měsíčně se běžně používá při dovozech česneku z Číny. Dovozní licence se vyžadují pro veškeré dovozy česneku. Nařízení Komise č. 544/97 požaduje certifikáty původu pro česnek dovážený z Libanonu, Iránu, Malajsie, Spojených arabských emirátů (UAE) a Vietnamu jako záruky, že česnek původem z Číny není dovážen přes tyto státy. Režim umožňuje zavedení přiměřených opatření, jestliže trh Unie dovozy silně poškozují.
Řídicí výbor pro čerstvé ovoce a zeleninu
K projednávání a řešení otázek, které se týkají SOT ovoce a zeleniny, byl ustaven Řídicí výbor pro čerstvé ovoce a zeleninu, který tvoří zástupci členských států a jehož předsedou je zástupce Komise. Řešené otázky se v Řídicím výboru projednávají postupem stanoveným článkem 46 Nařízení Rady č. 2200/96. Hlasy členů Řídicího výboru jsou váženy podle článku 148 (2) Smlouvy, přičemž předseda nehlasuje.
Komunikace mezi členskými státy a Komisí
Členské státy a Komise se musí vzájemně informovat o nezbytných opatřeních k uplatňování právních předpisů SOT. Komise požaduje zejména informace o výrobních plochách a o množství výrobků sklizených, prodaných, neprodaných a stažených z trhu. Tyto informace členské státy získávají jednak od OV, jednak od pověřených služeb. Členské státy mohou pověřit jednu nebo více OV získáváním těchto informací nejen od svých členů, ale i od výrobců – nečlenů OV. Členské státy zodpovídají za přesnost dat, jejich statistické zpracování a za jejich předání Komisi a mohou finančně postihovat neospravedlnitelná prodlení nebo případy systematické nedbalosti v plnění těchto úkolů. O těchto případech musí informovat Komisi.
Kontroly národní a Unie
Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění shody jejich sektoru ovoce a zeleniny s pravidly EU. Kontroly národní a kontroly Unie se zaměřují zejména na :
shodu výrobků s normami jakosti,
dodržování pravidel o uznávání OV,
plnění plánu k dosažení plného uznání,
hospodaření s operačním fondem a uskutečňování operačního programu,
dodržení předpisů pro rozšíření pravidel OV na nečleny v dané oblasti,
dodržování předpisů pro mezioborové organizace a dohody o rozšíření účinnosti jimi vydaných pravidel na nečleny,
dodržování předpisů pro intervence, tj. pro stahování nadbytečného ovoce z trhů,
správné proplácení kompenzací z prostředků EU za stažené výrobky z trhu,
nakládání s výrobky staženými z trhu,
dodržování pravidel obchodování se třetími zeměmi.
Dohled členských států nad porušováním SOT
Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k potrestání porušování opatření SOT, musí předcházet podvodům a pokud vznikly, bezodkladně je ukončit a uzavřít. Zákonná a administrativní opatření přijatá členskými státy k realizaci opatření SOT se musí sdělit Komisi do jednoho měsíce po jejich zavedení. To samé platí i pro každou modifikaci těchto opatření.
Společná organizace trhu banánů
Platné právní předpisy EU
Prvním a v současné době platným klíčovým právním předpisem je Nařízení Rady č. 404/93 z 13. února 1993 o společné organizaci trhu banánů (OJ L 47, 25.2.1993, s.1). Klíčové nařízení nabylo právní účinnosti den po svém zveřejnění v Úředním věstníku EU, tj. 14. února 1993 a je použitelné od 1. července 1993. Do 5.10.2000 doznalo toto nařízení 17 úprav čtyřmi Nařízeními Rady a Komise. Na klíčové nařízení přímo navazují 4 podrobná prováděcí Nařízení Komise, která se týkají podmínek pro žádosti o ochranná opatření, programu podpory pro kompenzaci ztrát příjmů z prodeje banánů, organizací výrobců a dovozů banánů.
Z celkového počtu 44 platných právních předpisů SOT banánů k 5.10.2000 bylo 22 právních předpisů základních a 22 právních předpisů, které je měnily. Ze 22 základních právních předpisů byly 2 Nařízení Rady (R), 19 Nařízení Komise (R), 1 Rozhodnutí Komise (D). Základní právní předpisy SOT banánů bylo možné tématicky roztřídit na klíčový (1), normy jakosti a kontrolu jakosti (2), organizace výrobců (1), podpory (7), obchod se třetími zeměmi (11).
Cílem SOT banánů je v prvé řadě ochrana zájmů vlastních výrobců a výrobců z ACP států, zajištění jejich odpovídajícího příjmu při zachování přijatelných cen pro spotřebitele a zachování dovozů banánů ze třetích zemí.
Výrobky a normy jakosti
SOT banánů má jedinou normu jakosti pro banány určené ke spotřebě v čerstvém stavu publikovanou jako příloha k Nařízení Komise č. 2257/94. Norma jakosti pro čerstvé banány obsahuje minimální požadavky na jakost, velikost, vzhled, balení a označování. Čerstvé banány se v EU třídí do třech jakostních tříd - výběr, I. jakost a II. jakost. V normě jakosti jsou též uvedeny skupiny, podskupiny a jednotlivé odrůdy banánů. Norma nezahrnuje plantejny. Banány smí být prodávány v EU, pouze shodují-li se s normou jakosti:
- dovážené banány jakmile jsou uvolněny k volnému oběhu vEU
- banány původem z výrobních oblastí EU od přejímky v přístavu EU,
- banány dodávané spotřebiteli ve výrobní oblasti EU jakmile opustí balírnu.
Případná národní upřesnění norem jakosti pro banány nesmí být v rozporu se společnou normou jakosti EU.
Kontrola shody s normou jakosti
Podrobná pravidla o kontrole jakosti banánů v EU určuje Nařízení Komise č. 2898/95. Za kontrolu jakosti banánů zodpovídají orgány pověřené členskými státy. Shoda banánů vyrobených v EU a určených pro čerstvou spotřebu s normou jakosti se kontroluje před nakládáním na dopravní prostředky, obvykle v balírně. Banány prodávané mimo výrobní oblast se podrobují neohlášeným kontrolám na místě první vykládky v EU. Banány dovážené ze třetích zemí se kontrolují v tom členském státu, v němž se poprvé vyloží. Dovezené banány se mohou uvolnit k volnému oběhu v EU, pouze shodují-li se s normou jakosti EU. Obchodníci musí respektovat pokyny kontrolních orgánů. Kontrola shody čerstvých banánů s normou jakosti se dělá podle článku 2 a článku 3 s výjimkou § 7 Nařízení č. 2251/92, platným též pro ostatní čerstvé ovoce. Pokud se nemohla zkontrolovat jakosti banánů vyrobených v EU podle výše uvedeného nařízení, lze tak učinit následně, nejpozději však v dozrávárně. Tato výjimka neplatí pro banány ze třetích zemí.
Na zboží podrobené kontrole jakosti se vystavuje certifikát, jehož vzor uvádí příloha Nařízení č. 2898/95. Certifikát vystavený na banány ze třetích zemí se předkládá celním orgánům, aby výrobek mohl být uvolněn k volnému oběhu v Unii. V určitých případech mohou kontrolu jakosti dělat sami obchodníci, pokud k tomu účelu mají kvalifikovaný personál, uchovávají záznamy o uskutečněných kontrolách a předloží záruky, že banány, které prodávají, se shodují s normami jakosti EU. V tomto případě musí členské státy zřídit registr obchodníků s banány, kteří jsou vyjmuti z kontrol jakosti a těmto obchodníkům přidělují registrační číslo. Kompetentní úřady u těchto vyjmutých obchodníků provádějí periodické superkontroly. Členské státy zasílají seznamy těchto obchodníků Komisi.
OV banánů a koncentrace nabídky
Základní pravidla OV a mechanismu koncentrace nabídky uvádí hlava II, články 5 až 8 Nařízení Rady č. 404/93, podrobně pak prováděcí Nařízení Komise č. 919/94. Smyslem OV, které zakládají prvovýrobci, je koncentrace nabídky, možnost regulovat ceny na úrovni výroby, zajištění společných technických prostředků pro balení výrobků a společný prodej výrobků členů. OV mohou požádat o své uznání příslušným členským státem. Musí přitom vykazovat určitý minimální roční objem prodaných banánů a minimální počet členů. Pro jednotlivé produkční oblasti EU jsou předepsány - minimální počet výrobců od 4 do 100 a minimální roční objem výroby od 10 do 30 000 t. OV musí od svých členů vyžadovat, aby dodržovali stanovená pravidla, platili členské příspěvky a prodávali veškerou svoji produkci prostřednictvím této organizace. Organizace výrobců musí vést oddělené účetnictví pro aktivity týkající se banánů a umožnit kontrolu těchto operací. V EU se mohou též zakládat sdružení výrobců nebo organizací výrobců. Členy těchto sdružení mohou být kromě výrobců také zpracovatelé a obchodníci. Opatření společného zájmu těchto organizací mohou zahrnovat aplikovaný výzkum, instruktáže pro výrobce, strategii kvality výrobků a vývoj metod šetrných vůči životnímu prostředí.
Operační programy
Ve spolupráci Komise a národních a regionálních orgánů mohou být vypracovávány operační programy, které obsahují opatření k dosažení alespoň dvou z následujících cílů:
strategie kvality a obchodní strategie se zřetelem na náklady a prodej,
zlepšení využití zdrojů respektujících životní prostředí,
větší konkurenceschopnost.
Organizace výrobců a sdružení se pokud možno zúčastňují zpracování operačních programů nebo mají alespoň možnost vyjadřovat se k přijatým opatřením. Opatření v operačních programech se zpracovávají v souladu s platnými nařízeními pro řízení strukturálních fondů.
Kompenzace příjmů
Výrobcům, kteří jsou členy uznaných OV, které prodávají banány odpovídající normám jakosti, se kompenzují ztráty příjmů. Kompenzace se proplácí do celkového vyrobeného množství banánů v Společenství 854 tisíc tun. Toto množství je členěno do výrobních oblastí Společenství následovně : 420 tis. t pro Kanárské ostrovy, 150 tis. t pro Guadeloupe, 219 tis. t pro Martinik, 50 tis. t pro Madeiru, Azory a Algarve a 15 tis. t pro Krétu a Lakonii. Výši podpory určuje Komise každoročně před 1. březnem, přičemž lze proplácet zálohy proti kauci (záruce), v poměru k podpoře v minulém roce.
V letech 1993 a 1994 se vyplácela prémie za ukončení nebo omezení výroby, a to na základě písemné smlouvy s příjemcem. Prémie se vztahovala na plochu banánů větší než 0,2 ha, přičemž výrobce banánů na ploše do 5 ha se zavazoval k vyklučení celé plochy a výrobce na ploše nad 5 ha k likvidaci poloviny plochy banánovníků. Výrobce se musel dále zavázat, že na své farmě nebude pěstovat banánovníky po dobu 20 let. Výše prémie byla 1000 ECU/ha s možností úpravy podle podmínek určitých oblastí.
Celní sazby
Základní pravidla uvádí hlava IV Nařízení č. 404/93. Pro výrobky zahrnuté v SOT pro banány platí sazby Společného celního sazebníku, pokud není uvedeno jinak. Na tyto výrobky může Unie uvalit dodatková cla, aby zabránila nepříznivému vývoji na svém trhu, a to v případě, že došlo k naplnění podmínek, které stanoví článek 5 Dohody o zemědělství, uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy přijaté v rámci multilaterálních obchodních dohod Uruguayského kola GATT. Dodatečné clo může být uvaleno v případě, že
došlo k poklesu dovozních cen pod počáteční cenovou úroveň („spouštěcí cenu“), kterou EU oznámila WTO,
byla překročena počáteční objemová úroveň („spouštěcí objem“) dovezeného výrobku.
Rozdělení dovážených banánů
Podle pravidel stanovených v hlavě IV, článku 16 Nařízení č. 404/93 se banány dovážené do EU dělí na :
„tradiční ACP banány“- jsou banány dovážené ze států (které bývaly koloniemi západoevropských členských států EU) - Pobřeží slonoviny, Kamerun, Surinam, Somálsko, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Dominika, Belize, Kapverdy, Grenada a Madagaskar - až do limitu 857 700 tun čisté hmotnosti ročně,
„netradiční ACP banány“ - jsou banány ze stejných států, které převyšují výše stanovený limit,
„banány ze třetích zemí“ - jsou banány dovážené ze třetích států jiných nežli jsou uvedené ACP státy.
Dovozní licence a celní kvóty
Dovoz čerstvých banánů do EU je podmíněn předložením dovozní licence, kterou vydávají členské státy každému zájemci bez ohledu na jeho sídlo v Unii. Dovozní licence je platná pro celou EU. Vydání licence je podmíněno složením kauce. S výjimkou případů „vyšší moci“ kauce zcela nebo zčásti propadají, jestliže k dovozu zcela nebo zčásti nedojde v období platnosti dovozní licence.
Pro dovozy banánů ze třetích zemí a netradičních ACP banánů se každoročně otevírá celní kvóta 2 200 tis. t. Kromě toho se ještě otevírá dodatečná celní kvóta pro stejné banány ve výši dalších 353 tis. tun. V rámci těchto celních kvót jsou banány ze třetích zemí vystaveny clu 75 euro/t, zatímco netradiční ACP banány se dovážejí bez celních poplatků. Za dovozy tradičních ACP banánů ve stanoveném množství 857 700 tun se neplatí clo. Nevyčerpané celní kvóty pro ACP banány lze přerozdělit ostatním zájemcům. Netradiční ACP banány dovezené nad stanovenou celní kvótu podléhají normální celní sazbě minus 200 euro/t. Banány reexportované z EU se do celních kvót nezapočítávají. Celní poplatky se převádějí na národní měny podle platných kursů.
Z předchozího odstavce vyplývá, že v rámci celních kvót se do EU doveze 3 410 700 t banánů. Klíč k rozdělení těchto celních kvót mezi hlavní dodavatelské státy a ostatní státy je uveden v příloze I Nařízení Komise č. 2362/98 následovně:
a) Celní kvóty určené banánům ze třetích zemí a netradičním objemům banánů z ACP zemí, celkem 2 553 000 tun :
* Ecuador 26,17 %,
* Kostarika 25,61 %,
* Kolumbie 23,03 %,
* Panama 15,76 %,
= Hlavní dovozní země 90,57 %,
* Ostatní 9,43 %
b) Celní kvóta pro tradiční ACP banány v objemu 857 700 tun je určena pouze zemím ACP.
Celní kvóty a tradiční ACP banány v celkovém množství 3 410 700 t se mezi dovozce rozdělují takto:
92 % tradičním dovozcům,
8 % novým dovozcům.
Tyto objemy však mohou být přerozdělovány.
Každý tradiční dovozce registrovaný ve členském státu obdrží pro každý rok a pro všechny země původu jediný referenční objem založený na množství banánů skutečně dovezených v referenčním období. Registrace tradičních dovozců a určení jejich referenčního množství se vedou na základě písemné žádosti, kterou dovozce podá v členském státu, který si k tomu účelu vybere. Žádosti o registraci musí být podány do 1. července každého roku.
Příloha II Nařízení Komise č. 2362/98 uvádí seznam a adresy kompetentních orgánů k registraci dovozců v jednotlivých členských státech.
Řídící výbor pro banány
K projednávání a řešení otázek, které se týkají SOT banánů, byl ustaven Řídicí výbor pro banány, který se skládá ze zástupců členských států a jehož předsedou je zástupce Komise. Řešené otázky se v Řídicím výboru projednávají postupem, který stanoví článek 27 Nařízení Rady č. 404/93. Hlasy členů Řídicího výboru jsou váženy podle článku 148 (2) Smlouvy, přičemž předseda nehlasuje.
Komunikace členských států s Komisí
Komise požaduje, aby ji členské státy v rámci SOT pro banány informovaly o
opatřeních přijatých pro používání norem jakosti a pro kontrolu jejich dodržování,
organizacích výrobců,
obsahu a zavádění regionálních rámcových programů pro banány,
opatřeních pro řízení a průběh každé kompenzační podpory,
seznamu operátorů,
výrobě a cenách,
objemech prodejů banánů ve členění
- banány vyrobené v EU,
- tradiční ACP banány,
- netradiční ACP banány,
- banány ze třetích zemí.
prognózách výroby a spotřeby banánů v následujícím roce.
Komise má za úkol zpracovat a předložit Evropskému parlamentu a Radě, nejpozději do 31. března 2004, zprávu o SOT banánů a navrhnout její možné alternativy, zejména s ohledem na dovozní opatření. Zvláštní pozornost má přitom věnovat udržení pozice nejcitlivějších dodavatelů ACP banánů na trhu EU.
Další část článku věnovanou Společné organizaci trhu zpracovaného ovoce a zeleniny přineseme v čísle 12 přílohy Evropská unie.