Získat peníze na rozvoj infrastruktury či na zvýšení konkurenceschopnost místních podnikatelů se u nás dnes snaží většina obcí. Dosáhnout však na státní či dokonce evropské dotace je zejména pro ty malé stále velkým problémem. Větší naději na čerpání finačních prostředků mají ti větší obce nebo jejich svazky. Před lety si to uvědomili i starostové několika vesnic na Znojemsku a vytvořili dobrovolný svazek znojemských vinařských obcí Daníž.
Svazek založilo počátkem roku 1999 šest obcí, které spojoval potok Daníž při hranicích s Rakouskem – Chvalovice, Dyjákovičky, Havraníky, Hnanice, Šatov a Vrbovec – a podle zakládací smlouvy vznikl „za účelem spolupráce při uskutečňování Programu obnovy venkova, rozvoje vinařství a společné propagace obcí“.
Dát o sobě vědět
„Z počátku šlo především o to získat peníze z programů Sapard a Phare,“ říká současný předseda svazku a starosta Hnanic Jiří Musil. V roce 2001 ale nastala podstatná změna. Sdružení oslovilo všech 76 vinařských obcí na Znojemsku a nabídlo jim členství. Počet členů tak vzrostl na 42. V současné době je v Daníži zapojeno 40 obcí. „Nikoho jsme nenutili, máme stanovy, zakladatelskou smlouvu, dlouhodobou strategii rozvoje, do které si mohla každá obec dát své vlastní cíle, jakých chce dosáhnout. nejen v rámci Daníže, ale i v samotné obci. Když nás bylo šest, šlo především o to, aby o nás někdo věděl, protože na Znojemsku byly jenom velcí producenti, zejména Znovín, a o tom, že i v malí vinaři dělají dobré víno se nevědělo. Myslím, že se to podařilo,“ vzpomíná starosta.
Nyní je činnost sdružení zaměřena hlavně na rozvoj obcí a propagaci celého regionu. S tím se váže také snaha o přilákání turistů a rozšíření služeb cestovního ruchu, hlavně ve sklepních ulicích. „Jde o to, aby i jednotliví vinaři mohli poskytovat služby na úrovni, protože bez vodovodu či kanalizace, tam žádný hygienik turistické služby nepustí. Zkvalitnit infrastrukturu se ve značné míře podařilo i když ne ve všech obcích je zcela hotovo,“ podotýká Musil. Aktivity a projekty, na které získal svazek peníze však podle něj většinou netýkají územních plánů členských obcí, ale šlo především o propagaci a vše, co by se týkalo turistického ruchu. Rozhodovací komunální pravomoc je však stále na zastupitelích obcí a každá obec je zcela samostatná a rozvíjí se svým směrem.
„Jde ale o to, aby v rámci sdružení byla navenek jednotná prezentace naší vinařské oblasti a vinařských obcí, například z posledního grantu jsme financovali vydání propagačních materiálů jednotlivých obcí. Na kraji každé obce je také označení s jejím znakem a s vinařskou tematikou, a označení se liší podle požadavků té které vesnice,“ vysvětluje. Jiným počinem, na který se sdružení zaměřilo již o od počátku své existence, je oprava drobných sakrálních staveb v krajině „Už jsme zde v pohraničí například opravili všechny kapličky, které tu byly po roce 1945 zbořeny. Každá obec má ale možnost zaměřit se na co chce.
Pro propagaci bylo však také nezbytné zpřístupnit informace o Daníži potenciálním turistům. Tomu pomohlo spuštění vlastních internetových stránek svazku a také otevření informačních center. „Dnes máme tato centra v sedmi obcích a letos žádáme o grant, abychom internet rozšířili i do Rakouska. Jde o to, obsah stránek přeložit aspoň ze 70 procent do němčiny a později plánujeme i angličtinu. Současně bude následovat propojení jednotlivých informačních center s kulturními centry v jiných částech Moravy, například ve Vranově, či v Moravském Krumlově, aby si potencionální zájemce mohl vybrat, a na místě si zajistit ubytování,“ podotýká Musil s tím, že tento systém slouží jak právnickým, tak i fyzickým osobám, které působí v regionu.
Změny nejsouvždy k lepšímu
Až do minulého roku přicházely peníze do Daníže především z podpůrných programů ministerstva pro místní rozvoj, které rozdělovalo pražské ústředí. Do svazku se tak podle Musila dostalo ročně zhruba 700 tisíc korun dotací. To bylo 70 procent částky určené na schválené projekty a zbývajících 30 procent doplatilo sdružení a obce, kterých se konkrétní projekty týkaly. Celkové náklady tedy činily zhruba jeden milion korun, což už bylo vidět. V současné době o těchto penězích rozhoduje jihomoravský kraj a celkovou částku rozděluje rovným dílem mezi jednotlivá sdružení bez přihlédnutí k tomu, kolik má které sdružení členů, takže to jednoznačně poškozuje svazky, které sdružují větší počet obcí. Podle Musila bude třeba ještě celou záležitost dořešit.
Druhým problémem je změna dotačních pravidel. „Do loňska bylo možné podle dotačního titulu číslo šest žádat, dotaci jak na školicí středisko tak i na poradce, letos to je buď na středisko, nebo na poradenství. Takže peníze na zaplacení našeho poradce, díky kterému jsme jako svazek schopni získávat peníze z veřejných zdrojů, bude muset najít jinde,“ konstatuje Musil. Přitom jediným vlastním zdrojem svazku jsou členské poplatky obcí, které činí ročně pět korun na občana.
Další možnost, jak získat prostředky, se nabízí při využívání internetu, z poplatků od podnikatelů za umístění reklam a za možnost svoje aktivity na stránkách Daníže prezentovat. Sdružení ale zatím v této věci místní podnikatele ještě neoslovilo „Budeme je oslovovat, ale až po rozšíření internetu o jazykové mutace. Jsem přesvědčen, že přispějí ,“ říká Musil a dodává, že zatím náklady na provoz internetových stránek svazku pokrývají dotace. Stát v tomto případě přispívá na náklady až 90 procenty a pouze deset procent tak musí dodat svazek z vlastních zdrojů. Pro rozvoj cestovního ruchu a infrastruktury tak letos získá Daníž kolem 1,6 milionu korun.
Jak dál
Hlavním úkolem Daníže, kromě získávání peněz na projekty členských obcí, nyní bude podle Musila také snaha o podchycení aktivity jednotlivých vinařů. Budoucnost se však zatím, alespoň při současném nastavení dotační politiky Evropské unie, jeví celkem optimisticky.
„Právě v těchto dnech jsme založili místní akční skupinu pro program Leader Česká republika, na který je zatím pro tuto oblast vyčleněno až pět milionů korun, ale od roku 2007 by tam měl být až sedminásobek, a jestliže se nám podaří tyto peníze získat, bude se o jejich použití rozhodovat přímo tady v místní akční skupině. Nebudeme se moci na někoho vymlouvat a bude záležet jen na jednotlivých obcích, jak dokáží připravit projekty,“ říká Musil. Dodává však že v rámci tohoto programu je také podmínka, že jedna třetina dotace musí jít do projektů v zemědělství. „V našem případě by šlo především o zřizování nových vinařských technologií. Současně chceme do akční skupiny začlenit i znojemskou agrární komoru, abychom odborně pokryli i další projekty do zemědělství,“ vysvětluje Za největší a finančně nejnáročnější projekt, který bude nezbytné v příštích letech řešit, považuje Musil obnovu místních komunikací, kterou není žádná obec schopna realizovat ze svých vlastních prostředků.
