Využití hmyzu v zemědělské výrobě a potravinářství může v budoucnu být jednou z ekologičtějších i zdravějších alternativ k obvyklé živočišné výrobě. Uvedl to předseda Spolku výrobců a zpracovatelů hmyzu Ivan Papoušek. Hlavní výhoda chovu hmyzu je podle něj v podstatně nižší spotřebě vody i menších nárocích na využití půdy.
Spolek se zabývá hlavně zlepšením podnikatelského prostředí pro podnikatele, kteří se zabývají chovem a zpracováním hmyzu v ČR. Rovněž propaguje jeho využití v potravinářství a zemědělské produkci. Podle předsedy spolku může hmyz tvořit v budoucnu alternativní zdroj potravin a v současnosti jsou výrobní náklady srovnatelné s konvenční produkcí masa.
Na rozdíl od zpracování například vepřového masa, kdy nelze využít úplně všechny části zvířete, je podle Papouška výhoda chovu hmyzu v tom, že lze zpracovat téměř 100 procent produkce. Spolek uvádí, že zatímco na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje zhruba 150 litrů vodu, u hmyzu je to jeden až dva litry vzhledem k tomu, že hmyz přijímá vodu většinou ze vzdušné vlhkosti nebo potravy. "Je předpoklad, že cena všech druhů masa se bude zvyšovat, u hmyzí bílkoviny bude situace opačná, a to díky využití nových technologií, krmiv a zejména budoucímu napojení na národní dotační programy," řekl Papoušek.
Chov hmyzu podle spolku také zabírá mnohem méně zemědělské půdy než klasická živočišná výroba a na deset až 12 tun roční produkce je potřeba zhruba 100 metrů čtverečních ploch včetně skladovacích. Hmyz také produkuje zanedbatelné množství metanu a jeho trus lze využívat jako organické hnojivo.
V Česku je nyní do dvaceti středně velkých hmyzích farem s produkcí do jedné tuny měsíčně. Podle poslední novely veterinárního zákona z roku 2020 jsou u nás některé druhy zařazeny do kategorie hospodářských zvířat a lze je využít v potravinářství nebo výrobě krmiv.*
