Spor mezi chovateli hospodářských zvířat a veterinárními lékaři vzplál naplno poté, co zdravotní výbor Poslanecké sněmovny propustil do druhého čtení novelu zákona o léčivech. Předloha má totiž chovatelům mimo jiné umožnit nákup léčivých přípravků i od jejich distributorů, zatímco nyní je mohou získat jen u veterináře nebo na předpis v lékárně. Komora veterinárních lékařů ČR ale s touto změnou nesouhlasí.
Nesouhlas se zapojením distributora do řetězce prodejců léčivých přípravků vyjádřil minulý týden prezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel slovy: „Léčiva nakoupená ve velkém množství pro léčbu zvířat jsou snadno zneužitelná, velmi snadno zcizitelná a jejich použití nelze v praxi kontrolovat. Chovatelské svazy, tedy Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Českého svazu chovatelů masných plemen, Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, Unie chovatelů ale v prohlášení zaslaném týdeníku Zemědělec uvádějí, že pravým důvodem, proč veterináři dělají tolik povyku kvůli novele zákona, jsou marže, které mají z prodeje léčiv. O část marže mohou totiž po změně zákona přijít. Prohlášení také konstatuje, že způsob prodeje veterinárních léčiv, který novela zavádí, je v jiných zemích Evropské unie běžnou praxí.
„Pozměňovací návrh poslanců nerespektuje cíl evropské ekonomiky a její zaměření na kvalitu a bezpečnost potravin,“ varují veterináři. Podle nich je návrh v rozporu s celosvětovou snahou omezovat používání některých léků ve veterinární sféře. Chovatelé, kteří ročně zaplatí za veterinární léky více než miliardu korun, však v prohlášení vysvětlují, že novelou se prodej léčiv neuvolní. Chovatel si nadále bude smět koupit lék pouze na základě předpisu vystaveném veterinárním lékařem. Podle nich je systém prodeje léčiv podrobně legislativně upraven a je dobře kontrolovatelný. Veterinární zákon chovateli ukládá, že musí o zvířata řádně pečovat, sledovat jejich zdravotní stav a v případě potřeby zajistit léčení. Jinak mu hrozí zákonný postih. Veterinární lékař sám rozhoduje o tom, zda přípravek předepíše nebo vydá či bude podávat sám. Pokud ho předepíše nebo vydá, chovatel musí lék aplikovat podle pokynů veterináře. Příslušná vyhláška dále chovateli stanoví povinnosti o evidenci veterinárního přípravku, eviduje název přípravku, datum použití, druh a kategorii zvířat, počet a identifikaci zvířat, důvod použití, dávku, stanovenou ochrannou lhůtu.
Daniel nicméně upozornil, že uvolnění prodeje léčiv si vyžádá přísnější kontroly ze strany státního dozoru. Pokud kontrolní mechanismy selžou, jistě toho využijí obchodní řetězce, které budou mít záminku pro dovoz živočišných produktů z jiných zemí, kde tato benevolence není možná. Významné ztráty může utrpět i vývoz masných a mléčných výrobků. „Jediný případ nálezu reziduí léku v potravinách může vést k úplnému bojkotu našich výrobků, což by jistě způsobilo likvidaci mnoha zemědělských a potravinářských podniků,“ míní.
Šéf komory vyjádřil politování nad tím, že ekonomické argumenty týkající se úzkého segmentu zemědělských výrobců jsou nadřazeny aspektu veřejného zdraví. Jistota spotřebitelů se sníží, nelze ohlídat například podprahové hodnoty antibiotik. Člen představenstva komory veterinárních lékařů Petr Matušina dodal, že jich je registrováno dvě stě padesát. Je to podle něj tak obrovská porce, že by mohla v potravinovém řetězci znamenat časovanou bombu nejen pro zemědělskou prvovýrobu, ale i humánní medicínu. Nepřítomnost veterináře při výdeji a aplikaci léků podle komory znamená předání významné části péče do rukou laiků. „Následků z nesprávného použití léčiva může být mnoho, od alergií po rezistenci na léčiva až po podporu narkomanů, úmyslné potraty, úmyslné či neúmyslné smrti,“ upřesnil Matušina.
V současném zákonu o léčivech mají chovatelé výhrady proti téměř monopolnímu postavení veterinárních lékařů v prodeji chovatelům. Důsledkem toho je podle nich zvyšování spotřeby a ceny léků, protože veterinář je finančně zainteresován na prodeji léků. To ale Daniel odmítá: „Slovo monopol je mi zcela cizí. V současné době je 2600 praktických veterinárních lékařů, kteří si konkurují a chovatel si může mezi nimi vybrat. V oblasti prodeje či výdeje léčiv jsou kromě veterinářů registrovaných komorou i desítky tisíc lékáren, které léčiva vydávají na předpis veterinárního lékaře. Slovo monopol není na místě.“
Ze současného sporu analogicky vyplývá otázka, zda by podobně jako chovatel s veterinárními přípravky nemohl i pěstitel rostlinných komodit neodborným zacházením s ochrannými přípravky či hnojivy ohrozit potravinový řetězec a nezávadnost potravin. „Co s tím? Jednoznačně zpřísnit. To je ovšem už otázka pro odborníky v rostlinolékařství,“ uzavřel Matušina.
Novela zákona o léčivech včera postoupila do závěrečného kola schvalování.
