Spotřeba průmyslových hnojiv v českém zemědělství v roce 2005 ve srovnání s předchozím rokem mírně poklesla. Od roku 2001 se s výjimkou roku 2003 pohybuje celková spotřeba průmyslových hnojiv okolo 90 kilogramů čistých živin na hektar zemědělské půdy, což je však asi jen 40procentní úroveň proti roku 1989.
Jak uvádí Zpráva ministerstva zemědělství o stavu zemědělství ČR v roce 2005, tzv. Zelená zpráva, bylo na zemědělskou půdu loni, kromě 92,6 kilogramu průmyslových hnojiv na hektar, aplikováno celkem téměř 4,26 milionu tun statkových hnojiv, což představuje dalších 54,4 kilogramu čistých živin na hektar. Současně podle MZe klesla spotřeba vápenatých hmot a to meziročně o 34 procent.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby byla míra hnojení před rokem 1989 velmi vysoká, ale zhruba v polovině 90. let nastal propad především z ekonomických důvodů. V současnosti čeští farmáři v přísunu živin do půdy zaostávají za vyspělými zeměmi EU, což se projevuje i v hektarových výnosech, dodal. V Německu je spotřeba zhruba 168 kilogramů čistých živin na hektar půdy, ve Francii 172 kilogramů. Nizozemsko a Belgie vykazují nad 200 kilogramů, uvedl Veleba. Naše země ale výrazně zaostává například i za Polskem, kde rolníci dají hektaru půdy ročně asi 160 kilogramů čistých živin z průmyslových hnojiv. "Tyto údaje potvrzují, že české zemědělství není v pořádku, zaostává a má málo kapitálu," soudí prezident komory. Nižší úroveň hnojení se podle něj projevuje ve výnosech, které jsou prakticky u všech plodin nižší než třeba ve Francii, Nizozemsku či Dánsku. Silnější vliv má menší objem živin v půdě zejména při nestandardním počasí. Veleba soudí, že se to projeví například letos, kdy jsou extrémní teploty. Hůře živené rostliny se slabším kořenovým systémem jsou méně odolné, dodal.
Od vstupu do unie vzrostly dotace a odvětví vykazuje po předchozích ztrátách zisk. Po meziročním nárůstu spotřeby hnojiv v roce 2004 na zhruba 99 kilogramů živin na hektar ale loni nastal opět pokles. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského se projevilo to, že v roce 2004 zemědělci ještě dostali podstatnou část dotací na jaře, jak byli v minulosti zvyklí. Loni již ale plně fungoval systém EU, kde se podpory vyplácejí až koncem roku a zemědělské podniky tak neměly dostatek hotových peněz. "Když volné zdroje nejsou, neprovádí se hnojení do zásoby," uvedl Jirovský.
Pěstitelé ročně vynaloží za hnojiva odhadem nejméně sedm až osm miliard korun. Tyto výdaje přitom podle Jirovského rostou, protože hnojiva zdražují o více než pět procent ročně. Zelená zpráva dále uvádí, že objem účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin použitý na hektar zemědělské půdy zůstal loni na rozdíl od hnojiv na úrovni předchozího roku. Biologickými prostředky na ochranu rostlin bylo ošetřeno 7700 hektarů kulturních plodin, zatímco v roce 2004 to bylo 5700 hektarů. Největší podíl biologické ochrany tvořila ochrana kukuřice proti zavíječi kukuřičnému, kterou pěstitelé použili na 4749 hektarech.
