Čeští spotřebitelé vydali podle zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v roce 2011 za biopotraviny 1,67 miliardy korun. Tím mírně oživili trh a přispěli k meziročnímu zvýšení jejich spotřeby o 4,6 procenta. S mírným nárůstem spotřeby se počítá i v loňském a letošním roce. Průměrná roční spotřeba na obyvatele nepřesáhla dvě stě korun a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se pohybuje pod jedním procentem. Obrat biopotravin včetně vývozu dosáhl v roce 2011 zhruba 2,24 miliardy korun. Informoval o tom mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
„Zejména v posledních letech si lidé více všímají kvality potravin. Mnozí z nich už cíleně vyhledávají biovýrobky, a tím, že je kupují a konzumují, chrání své zdraví a zároveň přispívají k zlepšování stavu životního prostředí. Za pozitivní považuji, že většina biopotravin na trhu, 54 procent, je českých. A také to, že vzrostl export biopotravin od českých firem. Vyvezla se více než čtvrtina bioproduktů, a to za 570 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Zatímco v letech 2005 až 2008 trh s biopotravinami výrazně rostl, v následujících dvou letech začal stagnovat a obrat byl zhruba 1,6 miliardy korun. Během roku 2011 nastalo mírné oživení a domácí spotřeba biopotravin stoupla o 4,6 % na 1,67 miliardy korun. Z toho tržby v maloobchodě činily 1568 milionů korun, ve veřejném stravování kolem 10 milionů a téměř 87 milionů korun dosáhl obrat přímého prodeje z farem. Celkové tržby českých subjektů byly přibližně 2,2 miliardy korun. Biopotravin se vyvezlo za 570 milionů korun (25,5 % obratu), což je nárůst zhruba o 13 % proti 505 milionům korun v roce 2010. Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (64 %). Biopotraviny z dovozu tvořily 46 %, tedy podobné množství jako v roce 2010.
K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří podle převažující činnosti českých výrobců, zpracování masa a výroba masných výrobků. Od roku 2010 se pak před výrobu pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků dostalo zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování ovoce a zeleniny. U těchto dvou kategorií dochází dlouhodobě k trvalému nárůstu registrovaných výrobců.
„Pro všechny ekologické zemědělce i výrobce biopotravin platí jasně daná pravidla. Jejich dodržování kontrolují organizace pověřené ministerstvem zemědělství. Na obalech biovýrobků je buď evropské nebo národní logo, které zákazníky upozorňuje, že jde o skutečně kvalitní výrobek prověřený mnoha kontrolami. Zatím ale nebyl zaznamenán případ, že by jedno či druhé logo bylo použito neoprávněně, nebo že by bylo záměrně používané na konvenčních potravinách,“ uvedl ministr Bendl.
Počet producentů biopotravin mírně stoupá. Ke konci roku 2012 jich bylo registrováno 432, na konci roku 2011 to bylo 422 výrobců. Jejich počet tak vzrostl o 2,4 %. V průběhu loňského roku začalo nově vyrábět biopotraviny 67 firem, 57 svoji činnost skončilo. Významný je počet registrovaných výrobců vína (77).
Pokud jde o mezinárodní srovnání, patří český trh biopotravin k trhům s velmi malým obratem, avšak v rámci zemí střední a východní Evropy je považován, spolu s polským a maďarským za nejvíce rozvinutý s potenciálem růstu. Přispět by k tomu měla i stále trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění poskytovaných pro ekologické zemědělce a výrobce v rámci Programu rozvoje venkova (2007-2013) a dále Akční plán ČR pro rozvoj EZ v letech 2011-2015 schválený na konci roku 2010. Jeho cílem je kromě dosažení 15% podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě ČR, také navýšení podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin na 3 %, a zvýšení podílu biopotravin českého původu na 60 %. Určitou výzvu či příležitost pro ekologické zemědělství představuje také nově připravovaný programový dokument Program rozvoje venkova na období 2014 až 2020, uvedl Žáček.
