Přestože obliba zvěřiny v České republice podle myslivců i obchodníků z dlouhodobého hlediska roste, její spotřeba podle statistik činí pouze okolo jednoho procenta celkové spotřeby masa. Velkým problémem je černý obchod se zvěřinou. Podle odhadů myslivců může až čtyřicet procent v restauracích prodávané zvěřiny pocházet od pytláků.
Odhady kolik zvěřiny zkonzumují sami lovci a jejich rodiny a kolik masa z ulovené zvěře skončí v řeznictvích či v restauracích, myslivci prý nemají. Podle Českého statistického úřadu konzumují lidé v ČR ze zvěřiny nejvíce maso černé zvěře, potom srnčí, třetí v pořadí je jelení maso. Zatímco množství snězeného masa spárkaté zvěře roste, s klesajícími stavy a odstřely klesá spotřeba zaječího masa. Jediná drobná zvěř, která bude mít významnější podíl na spotřebě zvěřiny, je bažant obecný, který se chová v komerčních bažantnicích, doplnil spolupracovník Českomoravské myslivecké jednoty Martin Horálek.
Podíl spotřeby zvěřiny na celkové spotřebě masa se v posledních letech pohyboval od 0,5 procenta do 1,4 procenta v roce 2008. V roce 2011 činila roční průměrná spotřeba zvěřiny 0,7 kilogramu, celkově lidé snědli 78,6 kilogramu masa. Nejvíce Češi jedí tradičně vepřové, kterého snědli přes 42 kg. V některých letech je povolen vyšší odstřel zvěře z důvodu velkých ztrát na zemědělských plodinách a lesnických porostech způsobených přemnožením zvěře, vysvětlil meziroční mírné pohyby spotřeby zvěřiny Zdeněk Kobes ze statistického úřadu.
U ulovených zvířat určených pro vlastní spotřebu nemají myslivci s výjimkou černé zvěře, která je povinně prohlížena na přítomnost cizopasníka svalovce, povinnost maso veterinárně kontrolovat. Pokud se ale maso prodává třetí osobě nebo do místního maloobchodního prodeje, musí mít myslivecké sdružení proškoleného prohlížitele zvěře, řekl myslivecký hospodář Horálek.
V ČR je řada firem, které se zabývají výkupem zvěřiny od myslivců, jejím následným zpracováváním a prodejem. Tyto firmy mají poměrně přísná hygienická pravidla, musí mít certifikované bourárny, zvěřina musí být do předepsané doby zachlazena, upřesnil.
Horálek poukázal na to, že v poslední době přibývá případů pytlačení, které pytlákům zjednodušuje například moderní technika umožňující noční vidění. Černý lov a obchod se zvěřinou je pro pytláky výnosný a náklady do technického vybavení se jim vrací už po zpeněžení několika kusů. Pytlačení je podle Horálka jedním z důvodů, proč v posledních letech klesají stavy srnčí zvěře. U upytlačených kusů roste riziko výskytu parazitů, pytláci mohou nabízet i nemocnou zvěř či kusy, chycené do ok, kdy se stres zvířat negativně odrazí na kvalitě masa, upozorňují myslivci.
