Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) plánuje v příštím roce vysazení stovky původních krkonošských ovocných stromů. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. Informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na určování odrůd se podílejí i pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku.
"Při průzkumu jsme identifikovali téměř 150 krajových a starých ovocných odrůd jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní. Dlouhodobě se je snažíme vracet do krkonošské přírody. Výsledkem našeho snažení jsou stovky nově vysazených ovocných stromů, ba dokonce nové aleje. V příštím roce za podpory Nadačního fondu Škoda Auto vysadíme sto dalších ovocných stromů," uvedl Drahný.
Krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je podle něj relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.
"Mnoho dalších krásných pojmenování je i podle zeměpisného původu snad koupě stromu či plodů, u některých jmen nám jejich původ není jasný. Jabloně máme také Hedvábné, Železné, Šálové, Farliové, Velišské, Ječníšťata, Škarpové, Pánské, Podzvičinské, Borka, Štěpovka či Melounové. Vysazování původních krkonošských odrůd je snahou o zachování i této části kulturního dědictví našich předků," uvedl Drahný.
Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle něj nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice (ovocné školky) v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.*
