Chov prasat, tradiční obor našeho zemědělství, se propadl do odbytové krize a zemědělci musejí hledat náhradní zdroje příjmů. Dobrou možností je stavba bioplynové stanice a prodej elektřiny za výhodnou cenu. Pokles příjmů tímto způsobem řešili i v zemědělské společnosti Doubrava v Zahnašovicích. Bioplynová stanice jim dnes přispívá do rozpočtu a ještě pomáhá udržet farmu prasat.
Zemědělská společnost Doubrava, s. r. o., hospodaří na úrodné Hané nedaleko Holešova na 1150 hektarech zemědělské půdy. Pěstují obilniny, cukrovku, vojtěšku a kukuřici na zrno i na siláž. K tomu chovají 450 dojnic, 500 kusů mladého dobytka a na rozdíl od mnoha jiných podniků si udrželi i chov prasat. Na farmě v Zahnašovicích je v současnosti ustájeno 390 chovných prasnic, 2000 selat a 2000 prasat ve výkrmu. Jenže právě farmě prasat ještě před nedávnem hrozilo zrušení.
Jak zachránit prasata
V Zahnašovicích nyní investují hlavně do odchovny prasat. Před několika lety by na tom nebylo nic zvláštního, prasata se v kraji chovají odjakživa. Odvětví je však v krizi a mnohé podniky chovy výrazně omezily nebo zcela zrušily. Vážně ohrožena byla i farma prasat v Zahnašovicích. Jak se ji nakonec podařilo zachránit?
Začátek příběhu popsal jednatel společnosti Ing. Josef Luža: „Ve velkém chováme prasata přes padesát let, měli jsme až 600 kusů chovných prasnic. Ceny vepřového masa ale poklesly a to samozřejmě postihlo i naši farmu. Uvažovali jsme dokonce o zrušení. To jsme nakonec zavrhli a výpadek tržeb jsme se rozhodli řešit, stejně jako mnoho jiných podniků, stavbou bioplynové stanice a prodejem elektřiny.“ Zkoumali různé technologie – a pak obdrželi nabídku od Ing. Josefa Cerneho z firmy Enserv ČR, která zde zastupuje rakouskou společnost OÖ. Gas-Wärme GmbH. „Hned po prvním vyhodnocení nabídky bylo zřejmé, že právě jejich technologie může vyřešit oba naše problémy najednou – nahradit výpadek financí i zachránit chov prasat,“ vzpomínal Ing. Luža.
Zadání bylo splněno
Bioplynové stanice Enserv s technologií NatUrgas jsou charakteristické kompaktní stavební konstrukcí. Kromě toho mají až poloviční vlastní spotřebu elektřiny oproti jiným typům stejného výkonu, účinné externí odsíření bioplynu a posuvný pohyb digestátu v prizmatickém fermentoru s dokonalým využitím substrátů. Díky tomu jsou schopny efektivně zpracovat široký sortiment vstupních surovin, a to včetně kejdy a slamnatého hnoje. A právě tyto vlastnosti rozhodly o její volbě. Zadání pro dodavatele však bylo náročné:
Stanice o plánovaném elektrickém výkonu 888 kW a tepelném výkonu 495 kW se musí vejít (včetně koncového skladu) na plochu jen 3000 m2 na okraji areálu u odchovny prasat.
Měla by ročně zpracovat až deset tisíc metrů krychlových prasečí kejdy, dodat přes 7500 MWh elektřiny do veřejné sítě a teplem z kogenerační jednotky vytápět farmu prasat a další provozy v areálu.
Vstupní suroviny by měly obsahovat nejvýše 50 % silážní kukuřice, GPS a senáže, ale až 30 % prasečí kejdy (zbytek slamnatý hnůj z chovu dojnic a odpady z rostlinné výroby).
Všechny zadané parametry se dodavateli podařilo splnit a bioplynová stanice od března 2010 plní tři úlohy: Přináší peníze za elektřinu, řeší problém s prasečí kejdou jako zdrojem zápachu a zlepšuje ekonomiku chovu prasat, což prakticky znamená jeho záchranu a další rozvoj.
Bioplyn umožnil rozvoj
Především odchov selat je náročný na pravidelnou dodávku tepla. Dříve byly odchovny vytápěny plynovou kotelnou a elektrickými přímotopy. A to začalo být finančně neúnosné. Problém vyřešil až přívod teplé vody z kogenerační jednotky. Plynovou kotelnu odpojili, elektrické podlážky v kotcích vyměnili za teplovodní a úspora je 1,5 milionu korun ročně.
Díky lepší ekonomice chovu prasat mohli také obměnit již nevyhovující skladbu základního stáda a loni nakoupili 350 prasniček plemene topiks z Nizozemska. Letos se stádo začíná úspěšně rozmnožovat – průměrně odchovají 26 selat od prasnice. Cílem je 500 až 600 kusů chovných prasnic. „Cena vepřového masa se mezitím stabilizovala a snad se bude i zvyšovat. Díky bioplynové stanici tak můžeme chov prasat dále rozvíjet,“ předpověděl Ing. Luža.
Teplo z kogenerační jednotky vytápí farmu prasat i další provozy v areálu, přesto ale zůstává asi 100 kW tepelného výkonu nevyužito. Dalším cílem je proto vytápění sušičky obilí a kukuřice na zrno, která bude postavena přímo v areálu.
Bioplynová stanice přispěla i k lepšímu hospodaření s kejdou. Ubylo totiž pozemků pro aplikaci a uskladněná kejda zápachem obtěžovala okolí. Fermentory většinu kejdy průběžně spotřebují a užití zbylé části lze lépe naplánovat. „Sklady kejdy mají kapacitu na osm měsíců. Část aplikujeme jako hnojivo, zbytek spotřebuje bioplynka. Ta navíc produkuje i digestát, který rovněž využíváme. Úspora na průmyslových hnojivech činí asi dva miliony korun ročně,“ zdůraznil Ing. Luža.
Jednou z výhod technologie Enserv je možnost dalšího zvýšení výkonu. „V Zahnašovicích sice již není místo pro rozšíření fermentoru, rezerva je ale ve výkonu kogenerační jednotky, takže společně plánujeme instalaci dalšího motoru, což zvýší výkon stanice na 1,2 MW. A to bez navýšení nároků na obsluhu, neboť provoz je téměř automatický – operátor pracuje ve velínu nejvýše hodinu denně,“ doplnil informace Ing. Josef Cerny ze společnosti Enserv ČR.
Změnit systém podpory
Josef Luža i Josef Cerny se shodli, že výstavba bioplynových stanic v České republice by si zasloužila cílenější systém resortní podpory. Původním záměrem ministerstva zemědělství bylo, že přednostně budou podpořeny technologie, které využijí odpady z živočišné výroby, aby pomohly její stabilizaci. Tento záměr se ale nenaplňuje. „V podstatě existují tři typy bioplynových stanic,“ vysvětlil Ing. Cerny. „Komunální stanice zemědělské odpady využívat nebudou. Téměř průmyslové bioplynky s výkonem až 3 MW jsou závislé na kukuřičné siláži, a to tradičnímu zemědělství ani energetice příliš nepomůže. Podporu by proto měly dostat technologie, jako je NatUrgas. Mohou zpracovat nejen kukuřici, ale i travní směsi, kejdu, slamnatý hnůj i další odpady z rostlinné výroby. Přispívají tak ke stabilizaci živočišné výroby a současně pomáhají ekologii, neboť zpracují nadbytečné odpady a omezují zápach. Současně by tím stát podpořil podniky, které chtějí zachovat tradiční strukturu zemědělské výroby a chránit půdu před devastací. Pomohlo by to i lepšímu přijetí bioplynových stanic lidmi v obcích,“ zdůraznil Ing. Josef Cerny.
Význam osvěty připomenul i jednatel společnosti Doubrava Ing. Josef Luža. „Komunikace s lidmi má velký význam, proto jsme nedávno uspořádali den otevřených dveří, spojený s tradičními dožínkami. Přišlo přes tři sta návštěvníků nejen ze zemědělství, ale i obyvatel okolních obcí. Všichni se mohli přesvědčit, že bioplynka ani hlasitě nehučí, ani neprodukuje zápach, ale naopak prospívá zemědělcům i celému venkovu.“
Klíčové informace
– Chov prasat v ve společnosti Doubrava v Zahnašovicích byl ohrožen odbytovou krizí.
– Vedení společnosti se rozhodlo řešit výpadek tržeb výstavbou bioplynové stanice.
– Stanice je technologicky napojena na farmu prasat, což umožňuje další existenci chovu.
Jiří Trnavský
