Ke konci srpna prodali zemědělci státu pouze zhruba 68 tisíc tun potravinářské pšenice. Podle ředitele intervenčního fondu Jana Höcka to znamená, že fond zvolil správný postoj.
"Naší snahou není vykoupit naprosto všechno obilí, ale stanovit určité mantinely pro obchodování, aby pěstitelé nebyli vydáni napospas obchodníkům. Tím naše úloha končí," říká Höck. Míní totiž, že zemědělci by se měli naučit vytvářet dlouhodobé vztahy s odběrateli, ať už s mlynáři nebo obchodními firmami. Možnosti prodat státu využili podle něho zemědělci, kteří potřebovali rychle peníze. "Dodali nám ale jen část, u níž mají navíc jistotu doplatku. U ostatního obilí čekají na cenu, nepřistupují na extrémně nízké nabídky," soudí Hock. Také některé výkupní organizace používají u nákupu pšenice systém zálohových plateb a pozdějších doplatků.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle jeho ředitele neuvažuje o případných korekcích letošního intervenčního nákupu. Přestože vedení Agrární komory ČR znovu uplatňuje požadavek na zmírnění kvalitativních parametrů u potravinářské pšenice, na mimořádném zasedání Rady fondu minulé úterý, jej nikdo ze zástupců komory nepředložil. AK podle tajemníka Jana Záhorky chce snížení pádového čísla na již dříve požadovaných 170 sekund a úpravu hektolitrové váhy ze 780 na 760 gramů.
"Je dobře, že se o této otázce vůbec nehovořilo. Pšenici s pádovým číslem 200 budeme moci umístit na zahraničních trzích a předpokládáme, že se bude hlavně vyvážet, protože na tuzemském trhu není až tak velká poptávka," uvedl Höck.