Stát má pro případ krizových situací zásoby obilí na několik týdnů. Podobně jsou na tom další země Evropy. Řekl to předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Sklady se otvírají, když vláda vyhlásí krizový stav, například při povodních. Krizová legislativa má přesná pravidla.
"Naše zásoby pokryjí spotřebu na několik málo desítek dnů. Musí být rozumné. V principu je naším cílem, aby pokryly zhruba třicetidenní spotřebu v republice," uvedl Švagr. Dodal, že Česko není ve srovnání s okolními zeměmi výjimkou, ale například Německo má zásoby na více dnů. Podle Švagra volí každý stát specifickou formu přístupu k hmotným rezervám. Tyto informace si ale každý stát chrání. Z rámcového přehledu je běžné, že si státy ochraňují obilí nebo vytvářejí potravinové rezervy, uvedl.
SSHR vlastní čtyři sila, jejichž celková kapacita převyšuje 100 000 tun. "Další desítky skladů obilí, rozložených po celé zemi, máme nasmlouvaných prostřednictvím našich dvou ochraňovatelů, což je firma Zeten z Plzeňska a firma Navos ze skupiny Agrofert," uvedl Švagr. Smlouvy na dobu neurčitou byly uzavřené na začátku století. Větší část státního obilí se skladuje v silech soukromých společností.
Složení zásob odpovídá spotřebě v ČR. Převládá potravinářská pšenice, ale také ječmen a další běžné druhy včetně kukuřice. "Veškeré obilí je ve stavu, že se libovolný den dá vyskladnit a okamžitě použít. Musí splňovat normy, což kontrolujeme. Občas odebíráme také vzorky a necháváme si je externími laboratořemi prozkoumat," uvedl Švagr.*
