Minulý týden přišel původně český med o značku Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR i o značku kvality Klasa, protože byl zřejmě čínský nebo ruský. Alespoň to prokázaly pylové testy opakovaně provedené v Německu. Značka potravinářské komory byla odňata nějakému výrobku vůbec poprvé, značku Klasa odebral Státní zemědělský intervenční fond v minulosti pouze sedmkrát. Jde tedy o výjimečné opatření.
Postižená společnost se nálezu brání a tvrdí, že asijské a východoevropské byliny se nacházejí i na území České republiky a že tedy nějaké to cizí pylové zrnko vůbec nic nedokazuje. Značky nicméně budou muset z výrobků této společnosti zmizet. Zda ji to v očích zákazníků poškodí, či nikoli, není známo. Zřejmě se to ale v množství nejrůznějších značek atakujících spotřebitele na maloobchodních pultech ztratí.
O značkách garantujících původ a kvalitu regionálních potravin se mluvilo i na sněmu agrární komory. Stále se totiž nedaří, a vlastně se o to ani nikdo nesnaží, sladit značku Regionální potravina udělovanou a financovanou ministerstvem zemědělství, s regionálními značkami, které podporují jednotlivé kraje tak, aby obě fungovaly společně a prostředky na ně vynaložené se netříštily. Ministerstvo zemědělství nedávno změnilo způsob zadávání zakázek na propagaci Klasy a Regionální potraviny, mimo jiné i proto, aby mohlo lépe kontrolovat, co vítězné firmy pro tuto propagaci dělají, protože těch zhruba 350 milionů korun, které jim za dva roky zaplatí, by mělo být někde vidět. Průzkumy veřejného mínění sice ukazují, že o značkách lidé vědí a že některé firmy o ně usilují, ale to je poněkud málo. Měli bychom totiž také vědět, jaké konkrétní ekonomické dopady podpora těchto značek má. Kvalitní a seriózní analýza, která by se to pokusila zjistit, tady zatím chybí a přitom částka na její vypracování by se v celkovém rozpočtu jistě ztratila.*
