Zemědělci v Ústeckém kraji považují stav hrabošů za kritický. Na jednom hektaru pole je i 12 tisíc až 15 tisíc aktivních nor, přičemž za kalamitní výskyt tohoto hlodavce jsou považovány již 4000 aktivních nor. Ztráty způsobené přemnožením hraboše polního dosahují i 80 procent u pšenice a až 50 procent u řepky. Uvedl to předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
"Teď se momentálně ztráty týkají obilovin, to znamená pšenice ozimé, protože to je hlavní plodina pěstovaná tady na severu Čech, a samozřejmě i řepky," uvedl Brožka. Hraboši se podle něj stěhují také do cukrové řepy nebo kukuřice. Podle zemědělce jsou významně poškozeny i porosty, kde byl pod dohledem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského manuálně aplikován prostředek na hubení hrabošů Stutox II. Podle Brožky je plošná aplikace prostředku jediným možným účinným řešením, jak hrabošům zabránit v tom, aby ničili další plodiny. Předseda uvedl, že ochránci zvířat často odkazují na úhyny i jiných zvířat než hrabošů, on se ale s ničím takovým nesetkal. Ochránci rolníky uklidňují tím, že hraboši časem odejdou sami. "Je to pravda," řekl Brožka. "Podstatné je, že se prakticky za 14 dní už zakládá úroda, začnou se sít řepky. Já si to moc nedovedu představit do ploch, které jsou plné hraboše. Následně se budou sít i ozimy a obiloviny," doplnil zemědělec. Úroda tak podle něj bude poškozená již na podzim. Letošní úrodu, stejně tak jako v předešlých letech, poškodilo také sucho. Ztráty jsou ale kvůli hrabošům mnohem vyšší než v posledních extrémně suchých sezonách. Kvůli přemnoženým hlodavcům se ale na severu Čech začalo dařit ohroženým sýčkům obecným. Odborníci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky letos napočítali v jádrové oblasti výskytu sýčků v severních Čechách 95 mláďat této malé sovy. Jaký to ale bude mít na populaci sýčků vliv, ukážou až následující roky. V Česku zbývá posledních asi sto párů, informoval ochránce Martin Šálek.*
