Společná lesnická strategie
Na základě druhého odstavce článku 138 b Smlouvy o založení ES schválil dne 31. ledna 1997 Evropský parlament rezoluci o lesnické strategii Evropské unie vyzývající Komisi, aby v souladu s četnými úvahami a doporučeními připravila „legislativní návrh evropské lesnické strategie“. Strategie zohledňující principy a závazky přijaté na mezinárodní úrovni, zejména v rámci Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (např. Protokolu konference v Kyotu o změně klimatu a celoevropských konferencí na ochranu lesů) byla přijata na konci roku 1999. Lesnická strategie EU je založena na uznání nutnosti zachovávat diverzitu evropských lesů a jejich multifunkční roli a potřeby trvale udržitelného ekologického, hospodářského a sociálního vývoje.
Cíle a hlavní principy strategie
Hlavním cílem lesnické strategie EU je posílení trvale udržitelného rozvoje a hospodaření, jak to stanoví „lesnické principy“ přijaté Konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji a jak to definují již zmíněné rezoluce přijaté na Celoevropských konferencích ministrů na ochranu lesů. Tento přístup by měly definovat a realizovat národní a regionální lesnické programy nebo podobné nástroje zaváděné členskými zeměmi a v souladu s principem subsidiarity s pomocí akcí EU. Lesnická strategie Unie by měla:
podporovat cíle politiky EU,
přispívat k plnění mezinárodních závazků členských států Unie,
uplatňovat pružný přístup, založený zejména na principu subsidiarity,
se uskutečňovat v souladu s principy volného pohybu zboží a svobodné soutěže a vystříhat se jakéhokoli deformování soutěže,
zvyšovat konkurenceschopnost lesního sektoru EU, včetně lesního a dřevozpracujícího průmyslu,
přispívat ke zvyšování schopnosti vytvářet bohatství a pracovní místa ve venkovských oblastech a v průmyslu v rámci trvale udržitelné společnosti, zejména ve venkovských oblastech, kde je jen málo alternativních možností zaměstnání,
podporovat zařazení principu trvale udržitelného vývoje a ochrany životního prostředí do politiky v oblastech souvisejících s lesnictvím.
Role Evropské unie
Smlouvy o EU nepočítají s komplexní společnou lesní politikou. Nicméně jsou lesní hospodářství, ochrana a trvale udržitelný rozvoj lesů zásadními otázkami současné společné politiky jako jsou společná zemědělská politika (SZP) a rozvoj venkova, otázky životního prostředí, obchod, vnitřní trh, výzkum, průmysl, rozvoj spolupráce a energetická politika. Základem pro činnost podle současných závazků v souladu s podmínkami Smlouvy jsou tyto okolnosti:
vzhledem ke svým rozmanitým funkcím jsou lesy důležité pro venkovské oblasti a představují významnou složku integrované politiky rozvoje venkova, zejména pro příspěvek ke tvorbě příjmů a pracovních příležitostí a vzhledem ke své ekologické a sociální hodnotě,
lesy a jejich rozmanitost jsou důležitou součástí evropského přírodního prostředí a jejich ochrana a zachování spadá pod jednotlivé programy EU a je předmětem specifických environmentálních úkolů, jako jsou Strategie ochrany biodiverzity EU, Natura 2000 a naplňování Konvence o změně klimatu,
na lesní produkty, zejména dřevo (jakož i korek a pryskyřice), se vztahují pravidla vnitřního trhu, včetně obvyklých soutěžních pravidel EU o státní pomoci, slučování a kartelech.
Příprava na vstup do EU
V roce 1998 proběhlo screeningové jednání, zahrnující klíčovou legislativu EU v lesnictví. Lze ji rozdělit do následujících podoblastí:
lesnická opatření v zemědělství,
lesnická statistika,
strukturální opatření ve vztahu k lesnímu hospodářství,
ochrana lesů EU proti požárům,
ochrana lesů EU proti znečištění ovzduší,
zpracování lesních produktů a obchod s nimi,
ochranná opatření proti organismům škodlivým pro rostliny nebo rostlinné produkty,
reprodukční materiál lesních dřevin,
klasifikace surového dříví.
Pro názornost lze uvést u podoblastí nejvýznamnější rozdíly při srovnání naší legislativy a právních předpisů EU.
Lesnická opatření v zemědělství
Hlavním účelem tohoto nařízení je zřízení schématu podpory se záměrem napomoci prosazení zalesnění jako alternativního využití zemědělské půdy.
Rozdíly: schéma podpory EU může obsahovat opatření na pokrytí nákladů na pěstování prvních 5 let po výsadbě, nařízení vlády přiznává podporu jen na období jednoho kalendářního roku. Podpora EU může být poskytnuta libovolné právnické nebo fyzické osobě (nikoliv však státní organizaci), která se rozhodne pro zalesnění půdy. Podle našeho vládního nařízení však lze podporu poskytnout pouze osobám s vlastnickým právem k zalesňovaným pozemkům a nelze ji poskytnout státním podnikům, rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, s výjimkou obcí a některých dalších organizací. Maximální výše podpory ze strany EU je určována globálními sazbami na 1 ha, zatímco v ČR se stanovuje v sazbách za technickou jednotku provedeného výkonu. Dotační systém v lesním hospodářství dále nezná funkční systém finančního dohledu a odhadu vývoje nákladů s pravidelným čtvrtletním hlášením, a proto se bude muset v ČR teprve vybudovat.
Lesnická statistika
V této oblasti je nutno zajistit urychlené legislativní a věcné kroky pro zajištění kompatibility všech lesnicko-dřevařských informací vůči požadavkům mezinárodních organizací (Dřevařský výbor Evropské hospodářské komise, FAO), např. pro účely zpracování souborných statistických podkladů. Velmi důležité bude sjednocení metodiky sběru a zpracování dat (informační standardy).
Z důvodu ustanovení Evropského lesnického informačního a komunikačního systému (EFICS) lze ze strany EU očekávat požadavky na lesnické informace i od nečlenských zemí, neboť se bude jednat o poskytování určitého druhu dat pro mezinárodní statistiku. Přitom je nutno v informačních systémech lesního hospodářství vycházet ze stávající legislativy ČR v oblasti statistiky a dalších informačních systémů lesního hospodářství, které je nutno přizpůsobit potřebám EFICSu (včetně zajištění věcného naplnění) nebo jiným oprávněným subjektům EU. Ve snaze zlepšit kvalitu mezinárodních údajů o lesnictví, zlepšit srovnatelnost a úplnost údajů na celoevropské úrovni, bude nutné upravit nebo doplnit postup shromažďování údajů, zejména pokud jde o hodnocení lesních zdrojů, monitorování trhu se dřevem a lesními produkty. Statistické údaje jsou nezbytným podkladem pro vypracování programových dokumentů či projektů (např. v rámci programů PHARE, SAPARD či v době plného členství pro využívání finančních podpor ze strukturálních fondů) za různé územní jednotky (NUTS 2, NUTS 3) předkládané k posouzení Evropské komisi, resp. pro vypracování zpráv o postupu prací při hodnocení účinnosti opatření stanovených v příslušných článcích nařízení.
Strukturální opatření ve vztahu k lesnímu hospodářství
Lesnická opatření se zahrnují do systému podpory rozvoje venkova, neboť na základě nově přijatého Nařízení Rady č.1257/1999 je lesnictví definováno jako nedílná součást rozvoje venkova. Tato opatření zahrnují zejména:
zalesnění půdy především v zemědělsky méně příznivých oblastech,
investice do lesů, určené k výraznému zvýšení jejich ekonomické, ekologické nebo sociální hodnoty,
investice ke zlepšení a racionalizaci sklizně, zpracování a odbytu výrobků lesního hospodářství,
rozvoj nových odbytišť pro uplatnění a prodej výrobků lesního hospodářství,
zakládání asociací držitelů lesů, které vznikají s cílem pomáhat svým členům zlepšit trvale udržitelný a efektivní způsob hospodaření s lesy,
obnova produkčního potenciálu lesa, poškozeného přírodními katastrofami a požárem a zavádění vhodných preventivních nástrojů,
rozvoj zemědělských a lesnických poradenských služeb a zlepšení zemědělského a lesnického odborného vzdělávání,
opatření v oblasti zemědělského a lesnického technologického výzkumu a vývoje.
Rozdíly: Systém podpůrných programů typu EU ČR nemá. Práce na základních předpokladech pro využívání strukturálních fondů v lesním hospodářství ČR, tj. na programových dokumentech jako jsou operační plány pro úroveň NUTS 2 se teprve rozbíhají. Přijetí základních principů regionální politiky EU a vytvoření celého legislativního, programovacího, institucionálního a finančního rámce pro využívání strukturálních fondů je záležitostí celé ČR. Speciální lesnické akční programy včetně integrovaného přístupu pro venkovské zóny nejsou dosud kompletně zpracovány. Plány na rozvoj venkova, jejichž součástí jsou i lesnické programy, jsou všeobecně na 6leté období s možností každoroční aktualizace. Ze srovnání našich dotačních titulů a podpůrných opatření v nařízeních EU vyplývá, že v našem systému chybí především řada opatření na podporu zlepšení obchodu s lesnickými produkty, propagace, lesnického profesního zaškolování, opatření nezbytných na rozšiřování vědomostí, zkušeností apod. S touto problematikou úzce souvisí i podpůrný program SAPARD, na jehož přípravě se odvětví lesního hospodářství podílelo. Program se zaměřuje na tři prioritní oblasti podpor, které vzešly ze základní analýzy dokumentu Plán rozvoje zemědělství a venkova. Jedná se priority: zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí a odbornou pomoc. První dvě z priorit se svou náplní budou dotýkat pouze problematiky zemědělství a venkova. V rámci odborné pomoci, kde jde i o zlepšování profesního vzdělávání, mohou své projekty předkládat i subjekty lesního hospodářství. Tyto projekty by měly být zaměřeny na pořádání odborných seminářů, osvětu a práci s veřejností a měly by svou náplní zapadat do připravované koncepce celoživotního vzdělávání lesníků.
Lesní hospodářství se dále podílí na přípravě na využívání finančních prostředků v rámci regionální politiky. V současné době se zpracovává Sektorový operační program - Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, jehož nedílnou součástí je i priorita zaměřená na zefektivnění multifunkční role lesů.
Ochrana lesů EU proti požárům
Nařízení se přijalo s cílem redukovat počet případů lesních požárů a rozsah postižených oblastí. Členské státy musí rozdělit svá teritoria podle stupně rizika lesních požárů a mít zpracovaný plán protipožární ochrany lesa. Vzhledem ke své geografické poloze bude pravděpodobně celá ČR zařazena do ostatních oblastí EU, které jsou klasifikovány jako oblasti s nízkým stupněm rizika vzniku lesních požárů. Z tohoto zařazení nevyplývá pro ČR povinnost předložit víceúčelový regionální program na ochranu lesů před požárem, který podmiňuje kofinancování preventivních opatření, ale také žádná možnost využívat tento druh pomoci ze strany EU. Po vstupu však budou vyžadovány informace a data týkající se četnosti výskytu vzniku požárů a související údaje, které se souborně zpracovávají a vyhodnocují v rámci EUROSTATU.
Ochrana lesů EU proti znečištění ovzduší
V této oblasti je prakticky celý systém požadavků uvedených v nařízeních EU zajištěn v rámci kooperativního programu ICP Forests. Odpovídající právní úprava této činnosti na české straně neexistuje, avšak institucionálně je účast v programu zajištěna a ČR jako jeden ze zakládajících členů monitoruje v rámci této metodiky zdravotní stav lesů již od roku 1986. Gesce za implementaci a naplňování těchto předpisů byla převedena z MŽP na MZe..
Zpracování lesních produktů a obchod s nimi
Toto nařízení má za cíl zlepšení podmínek zpracování lesních produktů a jejich obchodování vytvářením a rozvojem alternativních lesnických činností pro zemědělce. Je zaměřeno na investiční podporu především malých a středních podniků při těžební a následné činnosti předcházející průmyslovému pořezu dřeva. Rozvojem a racionalizací se přitom myslí investice vztahující se ke kácení, svážení, odkornění, pořezu, skladování, ošetření a sušení dřeva.
Rozdíly: V zákoně o lesích, který v § 46 upravuje možnosti podpory hospodaření v lesích, kdy jednou z potenciálně podporovaných činností jsou i ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese. Zákon o státním rozpočtu, jehož přílohou jsou Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků pro hospodaření v lese, pak možnosti pro poskytování příspěvků dále specifikuje. Například pro rok 1998 byly v rámci příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie poskytovány prostředky na vyklizování nebo přibližování dříví lanovým systémem v lesním porostu, vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu, vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku v lesním porostu a likvidace klestu štěpkováním před obnovou lesa s rozptýlením štěpky v lesním porostu.
Ochranná opatření proti škodlivým organismům
V souladu s ochranou zemědělských plodin (zajišťuje státní rostlinolékařská správa) je většina bodů směrnice EU zajištěna legislativně. V oblasti ochrany lesů budou vypracovány návrhy dodatků a doplňků. Vzhledem k tomu, že směrnice je Bílou knihou zařazena mezi opatření I. etapy, byla její urychlená implementace nezbytná a je v současnosti v převážné části zabezpečena.
Reprodukční materiál lesních dřevin
Styčných bodů mezi českou právní úpravou a principy obsaženými v příslušné části acquis communautaire je poměrně málo. Mezi cíle nově přijaté Směrnice č. 1999/105/ES lze zařadit přizpůsobení se nově vznikajícím problémům, ať již na úrovni EU nebo OECD. K významným změnám lze řadit úpravu při nakládání s geneticky modifikovanými organismy, rozšíření seznamu druhů dřevin podléhajících ustanovením směrnice, upřesnění postupů při uznávání zdrojů reprodukčního materiálu, podrobnější definice stávajících a zavedení nových pojmů, sjednocení používané kategorizace reprodukčního materiálu s kategorizací OECD a upřesnění podmínek pro uznání zdrojů jednotlivých kategorií reprodukčního materiálu. Tato směrnice je pro nás velmi významná a její implementace je připravena již v předkládané novele lesního zákona.
Klasifikace surového dříví
Směrnice vymezuje pojem surového dříví ve smyslu předmětu obchodní činnosti a tvoří základní rámec pro sjednocení předpisů členských statů EU pro klasifikaci a měření surového dříví.
Rozdíly: Klasifikace EU se ve výrobní sféře nepoužívá, vlastní označování surového dříví určeného pro společný trh není v ČR ošetřeno. Výroba surového dříví (sortimentů) se řídí ustanoveními předmětných ČSN a požadavky odběratelů na základě individuálních ujednání. Implementace směrnice do českého práva je nezbytná. Vzhledem ke skutečnosti, že se připravuje změna směrnice a daná problematika bude v budoucnu upravena zásadně v rámci evropských norem (EN), je však vhodné vyčkat na její konečné znění tétosměrnice.
Závěr
Obecně lze konstatovat, že větší část legislativy EU postihující problematiku lesnictví je řešena formou nařízení, tj. právními předpisy takové povahy, jejichž účinnost je přímá a jsou nadřazeny národní legislativě. To znamená, že v současné době probíhá především identifikace možných rozporů mezi našimi předpisy a legislativou EU, které je nutno v předvstupním období odstranit. V souladu s harmonogramem legislativních prací zpracovalo odvětví lesního hospodářtví novelu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), která bude do konce roku 2000 předložena k projednání ve vládě. V této novele jsou zapracovány především všechny rozdíly, vyplývající z výše nastíněných rozborů klíčové legislativy EU.
