Sociální demokracie chce jít po volbách v agrární politice stejnou cestou jako v posledních čtyřech letech. Občanští demokraté, lidovci a zelení mluví o tom, co je potřeba zlepšit.
„Zemědělci se za naší vlády dostali z červených čísel do černých. Peníze tu tedy jsou, ale ne na účtech, rezerva je ještě ve finančním toku,“ uvedl předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) na předvolební debatě o českém zemědělství a venkovu. Na brněnském výstavišti ji minulé pondělí uspořádaly Společnost mladých agrárníků ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR. „Sociální demokracie chce jít dál v zemědělství cestou jako v minulých čtyřech letech,“ prohlásil Skopal, kterého strana vyslala do veřejné debaty. Z publika si vyslechl příklady toho, jak se v naší zemi projevuje nenávistná situace vůči soukromým zemědělcům. To však zástupce ČSSD odmítl: „My nikoho neupřednostňujeme, všichni mají stejné podmínky.“ Lidem v sále se také nelíbilo, že asi po hodině Skopal odešel z plánované tříhodinové besedy s omluvou, že má setkání s poslanci ruského parlamentu.
Vize ODS, KDU-ČSL a Strany zelených jsou si v lecčem blízké, a tak v některých chvílích další debata signalizovala možnou povolební koalici. Velkou budoucnost si tato trojice spojuje s energetickým využitím zemědělské produkce, i když zelení dávají přednost odpadní biomase. Jako důležité pro venkov chápou všechny tři strany pozemkové úpravy. Jiří Papež za ODS a Tomáš Zídek za Stranu zelených tvrdili, že se dají dokončit do dvaceti let. Lidovec Jan Grůza se s Papežem shodli na tom, že maximální dorovnání přímých plateb ze státního rozpočtu musí být samozřejmostí. Oba také chtějí přenést více rozhodování do krajů.
„Po volbách otevřeme otázku naplnění Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a chceme ho finančně posílit. Za nedostatečný přísun peněz nemůže Evropská komise, ale současná vláda, jejíž rozhodnutí o této věci nebylo průhledné,“ upozornil Zídek. Za zásadní považuje připravit české zemědělství během příštích pěti let na tlak liberalizovaného obchodu.
Občanští demokraté slibují omezit přebujelou administrativu. Připravují se na organizační a legislativní reformu v sektoru, založenou na redukci orgánů státní správy. Papež také vyvrací mýtus, že ODS chce dát dotace jen vlastníkům půdy. „To není pravda. Chceme naopak bojovat o to, aby v Evropské unii byly podmínky pro zemědělce všude stejné,“ zdůraznil.
Lidovci chtějí podle Grůzy prosadit komplexní zemědělské pojištění, aby se rizika rozložila mezi zemědělce, stát i pojišťovny. V souvislosti s povodněmi zmínil opatření, která by stát neměl zanedbávat. „Měl by zlepšit přístup k budování retenčních nádrží, urychlit pozemkové úpravy, jejich součástí jsou protierozní a vodohospodářská opatření, a také přispívat na odbahňování rybníků. Na to šlo dosud málo peněz,“ konstatoval Grůza.
Když se pro milion hektarů půdy najde jiné využití než pro tradiční agrární produkci, nesníží se tím podle Papeže rozměr zemědělství. „Žádoucí změnou struktury krajiny se ale zmenší riziko povodní a odstraní půdní eroze,“ zdůrazňuje.
Zelení svou agrární politiku staví na šetrném zemědělství. „Metody integrované produkce, ekologické zemědělství, podpora bezorebných systémů, pěstování meziplodin, i to jsou kroky, jak bránit půdní erozi a zlepšit strukturu půdy,“ poznamenal Zídek.
Kdo chce vést resort
České zemědělství je konkurenceschopné. O tom jsou přesvědčeni všichni čtyři zástupci politických stran, kteří se podle svých slov považují za odborníky na problematiku zemědělství a venkova. Na přímou otázku, zda jsou nejlepšími reprezentanty své strany pro předvolební debatu Víš koho volit, zemědělče?, všichni také jednoznačně odpověděli, že ano. Nabídku stát se ministrem zemědělství by z této čtveřice odmítl pouze Ladislav Skopal. První, co by Jiří Papež, Jan Grůza nebo Tomáš Zídek po převzetí funkce udělali, by byly personální změny na ministerstvu. Pár lidí by vyměnil i Skopal, kdyby se nechal přesvědčit, aby vedl resort. Jediný Zídek není pro sloučení ministerstev zemědělství a pro místní rozvoj.
