Pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL) loni museli vytěžit 650 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. Bylo to zhruba o 90 000 metrů krychlových méně, než plánovali,a také o 160 000 kubíků méně než v předchozím roce. "Z toho vyplývá, že se nám konečně podařilo obrátit kůrovcový trend a máme důvod k mírnému optimismu," uvedl v  tiskové zprávě jednatel ALSOL Arnošt Buček.

"Situace je však stále vážná, zvrátit současný pozitivní vývoj může i jedno suché jaro. V minulém roce kůrovec z českých lesů nezmizel, ale pouze jej lokálně ubylo, pořád je ho v krajině enormní množství," uvedl Buček.
ALSOL spravují církevní lesy v Olomouckém a Zlínském kraji o rozloze více než 42 000 hektarů. S poklesem nahodilých těžeb ubylo i hektarů kalamitních holin, proti předchozímu roku šlo o pokles o 17 procent, a to z 1163 hektarů na 965 hektarů holin. Lesníci se zaměřili na výsadbu, při jarní a podzimní etapě výsadby zalesnili 1103 hektarů bezmála 6,5 milionu sazenic. "Všude, kde je to vhodné, podporujeme také přirozenou obnovu lesa, kterou se nám v loňském roce podařilo obnovit les na rozloze 258 hektarů," uvedl Buček.
Lesníky letos čeká také obnova lesních cest. "V letošním roce budeme poprvé čerpat prostředky z naspořené rezervy na opravu lesních cest, které kvůli zvýšenému provozu v lese utrpěly značné škody. Našim cílem bylo a je tyto komunikace opravovat průběžně, avšak až nyní, se snížením těžební činnosti, se můžeme intenzivněji pustit do jejich obnovy a údržby. Zároveň chceme část prostředků věnovat do společenské funkce lesa, konkrétně do oprav historických studánek a odpočinkových míst, která dlouhá léta chátrají," uvedl Buček.

V Olomouckém kraji, jehož lesy už několik let devastují kůrovcová kalamita, sucho a vichřice, bylo loni nově zalesněno 3788 hektarů pozemků. Meziročně se zalesněná plocha v kraji snížila o 1091 hektarů z rekordních 4879 hektarů v roce 2019. Zalesněná plocha byla loni přesto v Olomouckém kraji ve srovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Kůrovcové kalamitě a suchu v Olomouckém kraji padly za oběť už miliony stromů. Obnova zničených lesů, ve kterých vznikly rozsáhlé holiny, potrvá léta a bude stát stovky milionů korun.

Na více než polovině nově zalesněných ploch v Olomouckém kraji byly loni vysazeny listnaté stromy. Zabraly celkem 2102 hektarů. Jehličnany, které jsou méně odolné vůči suchu, byly vysazeny na 1687 hektarech. Výsadbu dřevin loni i díky příznivému počasí zvýšily například Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Místo plánovaných 6,5 milionu sazenic jich lesníci nakonec vysadili bezmála sedm milionů.
"Intenzivní výsadbou i podporou přirozené obnovy se nám podařilo stáhnout celkovou velikost holin řádově o 200 hektarů. Důkladné zalesňování je pro nás prioritou, protože jsme byli v důsledku kalamity během uplynulých čtyř let nuceni vytěžit takové množství, které odpovídá osmiletému přírůstu," komentoval loňské zalesňování výrobní ředitel ALSOL Arnošt Buček.*

Rekordních 900 000 metrů krychlových dřeva letos kvůli kůrovcové kalamitě a suchu plánují vytěžit Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, které hospodaří v Olomouckém a Zlínském kraji. Ve srovnání s loňskem bude těžba dřeva vyšší zhruba o 40 000 metrů krychlových. Lesníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc zároveň při obnově lesa vysadí 6,5 milionu sazenic stromů, což bude meziročně o 1,5 milionu více. "V obou případech jde o zatím nejvyšší čísla v historii společnosti," řekl jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole.

Uvedl, že lesní porosty v Olomouckém a Zlínském kraji loni opět poškodilo sucho doprovázené vysokými teplotami, což vedlo k dalšímu přemnožení kůrovce. "V průběhu loňského roku jsme byli nuceni vytěžit 860 000 metrů krychlových dříví, přičemž naše hospodářské optimum je maximálně 330 000 metrů krychlových," uvedl Skočdopole. Podle něj bude letos těžba ještě intenzivnější. "Podle našich aktuálních prognóz budeme v letošním roce donuceni vytěžit až 900 000 metrů krychlových dřeva, tedy téměř trojnásobek optimálního množství," dodal.
Lesníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc letos zvýší pěstební činnost. "Máme v plánu vysadit 6,5 milionu sazenic ... Takové množství vyžaduje enormní pracovní nasazení všech zaměstnanců," řekl Skočdopole.
Předpokládá, že při jarní výsadbě se budou lesníci potýkat s nedostatkem odolnějších obalovaných sazenic. "Loňský podzim měli lesníci v celé republice optimální podmínky pro výsadbu a podařilo se jim zužitkovat velkou část napěstovaných obalovaných sazenic. Proto pro jarní zalesňování budeme muset počítat s jejich menším počtem a na podzim, po napěstování nových obalovaných sazenic, nás čeká o to intenzivnější výsadba," řekl.*

Zdravotní potíže i smrt mohou lesní zvěři způsobit nevhodné pamlsky, které v zimě lidé často dávají do krmelců v dobré víře, že tak například srnkám či divokým prasatům zpestří jídelníček. Nevhodné jsou pro lesní zvěř zbytky vánočního pečiva či plesnivé ovoce, sdělil referent ochrany lesa a myslivosti Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Rolinc. Podle něho se lidé o přikrmování lesní zvěře mají poradit s hajným či mysliveckým spolkem.

"Asi nejméně vhodným, ba i nebezpečným krmivem, které lidé dávají do krmelců, je pečivo. Ať už se jedná o celozrnné či sladké, obojí způsobuje zvěři závažné trávicí problémy, protože v tomto počasí i sušené pečivo záhy zvlhne a začne plesnivět. Stává se vážným rizikem," řekl Rolinc.
Spárkaté zvěři nesvědčí ani čisté pšeničné zrno, které může vyvolat různé koliky a acidózy trávícího traktu. Také myslivci musí pečlivě zvážit, jakou potravu v mrazivých dnech do krmelce nasypou. "Do krmelců lesníci a myslivci přidávají například seno, oves či řepu. Nyní si musí dávat pozor, aby řepa nezmrzla, protože taková potrava by zvěři mohla způsobit závažné trávicí potíže," podotkl polesný Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Vojtěch Zapletal.*

Jasany v lužních lesích na Kroměřížsku decimuje houbová choroba. Na 1600 hektarech v polesí Kroměříž kvůli ní museli loni pracovníci Arcibiskupských lesů a statků Olomouc pokácet zhruba 5000 vzrostlých stromů. Houba Chalara fraxinea napadá kořenový systém jasanů, který odumírá. Stromy postupně usychají a následně padají, řekl vedoucí polesí Stanislav Hradílek.

Onemocnění se podle něj na Kroměřížsku začalo ve větší míře projevovat před asi osmi lety. "Je to záležitost delší doby, akorát se stupňuje. Přispívá k tomu i sucho. Porosty se nám rozpadají. Je jedno, jestli mají sto let, nebo dvacet. Není proti tomu žádný postřik, nejde se proti tomu bránit," uvedl Hradílek.
Podle hajného Jaromíra Berana tvořily jasany ještě donedávna v lužních lesích v polesí Kroměříž až 90 procent veškerého zalesnění. "Proto je to tady tak markantní. Chalara se ale vyskytuje v lužních lesích po celé republice. Například v Litovelském Pomoraví nebo na jižní Moravě. Je to houba, spraše se přenášejí vzduchem," uvedl Beran.
Lesníci kvůli chorobě v lužních lesích na Kroměřížsku v posledních letech zcela přestali vysazovat nové jasany. Nyní vysazují především dub s lípou.
Chalara před časem napadla také jasany podél cyklostezky z Kroměříže do Kvasic. Správcem dotčeného porostu jsou Lesy ČR, které na místě loni a letos pokácely několik tisíc vzrostlých stromů. Kvůli nemocným stromům, které ohrožovaly uživatele cyklostezky, ji město loni muselo nejméně třikrát dočasně uzavřít.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down