Pokud chce svět zajistit trvalou ochranu klimatu, musí se do konce století vzdát technologií, které vytvářejí emise oxidu uhličitého (CO2). V Berlíně to dnes na konferenci o klimatu v rámci takzvaného petersberského dialogu řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Vyzvala rovněž k tomu, aby vyspělé státy poskytly rozvojovým zemím technologie šetrné k životnímu prostředí.

"Potřebujeme dlouhodobou vizi," prohlásila Merkelová. "Musíme  v tomto století prosadit dekarbonizaci, tedy úplnou transformaci k ekonomice nevydávající uhlíkové emise," uvedla kancléřka.
Prvním krokem k odstranění emisí CO2 by se podle kancléřky měl stát pařížský summit, který má v prosinci schvalovat novou globální klimatickou smlouvu. "Musíme prosadit závaznou klimatickou dohodu. A rozhodující je právě slovo závazná," řekla Merkelová.
Francouzský prezident François Hollande po jednání s Merkelovou zdůraznil, že je třeba, aby se k dohodě připojily všechny státy. "Vyspělé země musí jít příkladem tím, že zveřejní své závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Připojit se ale musí i rozvojové země, musí pochopit, že to je v zájmu všech," řekl.
Hollande nicméně vyjádřil pochopení pro obavy rozvojových zemí z omezování emisí CO2. "Mnoho těchto zemí se obává, že závazná dohoda by omezila jejich možnosti hospodářského rozvoje," řekl. "Musíme jim ukázat, že jsme na jejich straně. Musíme je technologicky podpořit," dodal.
K podpoře rozvojových zemí vyzvala i Merkelová. "My, průmyslové země jsme mnoho let velmi výrazně přispívaly k oteplování klimatu. Nyní máme povinnost ukázat těm, kdo mají ještě rozvoj před sebou, jaké účinnější technologie mohou využívat. Je to tak spravedlivé," řekla.
Merkelová rovněž slíbila, že Německo do roku 2020 zdvojnásobí svůj roční příspěvek na podporu zavádění obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích a na investice, které mají státům pomoct přizpůsobit se klimatickým změnám. V roce 2013 Berlín na tyto účely poskytl dvě miliardy eur (55 miliard Kč).
Německá kancléřka také slíbila, že Berlín půjde příkladem ve snižování emisí CO2 a dodrží svůj národní cíl omezit je do roku 2020 o 40 procent proti úrovni roku 1990. "Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je i zdanění uhelných elektráren," řekla kancléřka. "Jednání o tomto nástroji ale ještě není u konce, nechceme ohrozit pracovní místa," upozornila.*

Česká firma CleverMaps se bude podílet na digitálním mapování půdy ve Francii. Jako člen konsorcia nefrancouzského původu získala zakázku v hodnotě jednoho milionu eur, tedy téměř 28 milionů korun, od francouzského Národního geografického institutu. Informovali o tom zástupci firmy.

CleverMaps zajistí mapování půdních bloků na 49 000 metrech čtverečních. Cílem projektu je následná automatizace správy zemědělských dotací ve Francii, která je jejich největším příjemcem v rámci EU.
Jde o nejvýznamnější projekt digitalizace půdních bloků v rámci Evropské unie za posledních několik let. Ve výběrovém řízení čelila firma CleverMaps konkurenci mnoha západoevropských společností, uvedl její šéf Jan Sirotek.
V rámci projektu bude firma digitalizovat a aktualizovat hranice zemědělských půdních bloků na základě leteckých snímků. Tato data budou přímým podkladem pro žádosti farmářů o zemědělské dotace v rámci systému registru půdy LPIS (Land Parcel Identification System). Aktualizaci map si vyžádala nová pravidla společné zemědělské politiky EU, která platí od letošního roku.
Na projektu se bude podílet přes 300 operátorů a odborníků na geografické informační systémy. CleverMaps se jako exkluzivní partner společnosti Sinergise na řešení LPIS dlouhodobě specializuje. Její aplikace jsou nasazeny na projektech v České republice, Slovinsku, Chorvatsku, Makedonii a Moldávii. Společnost se zaměřuje na projekty v segmentech dopravy, správy majetku, zemědělství a business intelligence. Patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v ČR.*

76. ročník Mezinárodního veletrhu zemědělské techniky a chovatelství SIMA-SIMAGENA, který se bude konat v Paříži na severním výstavišti Villepinte ve dnech 22. až 26. února příštího roku, bude zaměřen především na inovace. Podle ředitelky veletrhu Martine Dégremontové bude kromě toho letošní ročník větší a více mezinárodní. SIMA se rozroste o 25 procent nových vystavovatelů a to zejména v segmentech motory - díly a součásti, obdělávání půdy, údržba, tahače a doprava.

„Počet zahraničních vystavovatelů opět vzroste a čestnými vystavovateli budou Jihoafrická republika, Japonsko a Mexiko, což jsou země s velkým potenciálem pro rozvoj nových aktivit. Téma inovací bude všudypřítomné a hlavní motto Innovation First, tedy Inovace na předním místě se objeví i v řadě doprovodných akcí.“ uvedla ředitelka.

Podle Silvie Falettiové ze zastoupení francouzských veletrhů Promosalons Paris pro Českou republiku a Slovensko vzrostla v reakci na rostoucí poptávku rozloha výstavní plochy veletrhu. Již šest měsíců před svým otevřením totiž veletrh hlásil obsazenost 97 procent a díky rozmanitosti vystavovatelů i tematického zaměření bude podle ní SIMA-SIMAGENA veletrhem zemědělství všech velikostí a typů, ze všech kontinentů. „Poprvé se zde představí země, jako je Korea, Chorvatsko, Estonsko, Řecko nebo Litva. Další země, které se zúčastnily předchozích ročníků, výrazně posílí svou přítomnost – patří mezi ně Polsko, Turecko, Indie či Spojené státy. Svou plochu dále zvyšují tradiční vystavovatelé, jako je Nizozemsko, Česká republika, Německo a Velká Británie,“ uvedla Falettiová. Jednou z novinek na veletrhu budou také expozice zaměřené na profesionální vybavení pro údržbu zelených ploch a na vybavení pro pěstování tropických a specializovaných rostlin.

Z českých firem se pařížského veletrhu zúčastní firmy SMS Rokycany, Ravak Rožmitál, Mitas, Farmet nebo společnost BEDNAR FMT, která svoji plochu na veletrhu meziročně zdvojnásobila. Na loňském ročníku veletrhu SIMA vystavovalo 1700 vystavovatelů ze 42 zemí a navštívilo jej téměř 250 tisíc lidí ze 145 zemí.*

Francii se letos podařilo dosáhnout prvenství ve výrobě vína. Pomohl jí k tomu propad úrody vinné révy a patnáctiprocentní pokles výroby vína v Itálii, která byla poslední dva roky první. Francie si naopak meziročně v produkci polepšila o deset procent. Informovala o tom Mezinárodní organizace pro révu a víno.

Zatímco francouzští vinaři letos vyprodukují 46,2 milionu hektolitrů vína, tedy 6,16 miliardy lahví, Itálie nepřekoná 44,4 milionu hektolitrů. Francie a Itálie jsou ve výrobě vín dlouhodobými rivaly a v čele pelotonu světových výrobců vína se až na výjimky střídají. V minulém století tradičně vedla Francie.
Celková světová výroba vína letos klesne o šest procent na 271 milionů hektolitrů. Španělsko, které loni sesadilo Francii z druhé pozice, má letos úrodu nižší o 19 procent, a vrací se tak na třetí příčku. Produkce vína dosáhne jen 37 milionů hektolitrů. V USA dosahuje letos výroba 22 milionů hektolitrů, v Chile deseti milionů a na Novém Zélandu pro tuto zemi rekordních 3,2 milionu.
S prudkým poklesem produkce vína se letos potýkají i země ve východní Evropě, včetně Slovenska. V jeho případě pokles produkce proti loňsku činí 16 procent.*

Téměř dvě třetiny Francouzů se nepovažují za zvláštní znalce vína. Vyplývá to ze studie, kterou uveřejnil francouzský časopis Terre de vins (Země vín). Podle průzkumu se ve víně nijak zvlášť nevyzná asi 71 procent Francouzů, téměř každý druhý dotazovaný (43 procent) uvedl, že vínu nerozumí vůbec.

Čtvrtina respondentů je přesvědčena, že ví o víně "dost". Za vyložené odborníky na kulturu vína se pak prohlásila pouhá tři procenta dotázaných Francouzů. Studie se zúčastnilo 1015 lidí starších 18 let.
Značné rozdíly panují podle autorů studie mezi příslušníky různých sociálních vrstev. Zatímco lidé ve vedoucích pozicích považovali své znalosti vína za dobré téměř v polovině případů, u dělnických profesí to uvedlo jen 16 procent dotázaných.
Francie je po Spojených státech druhým největším konzumentem vína na světě. V produkci se však údajný národ vinařů podle nejnovějších čísel Mezinárodní organizace pro révu a víno umístil až na třetím místě za Itálií a Španělskem.*

Francouzský výrobce sýrů v rámci své samokontroly zjistil ve svých výrobcích, konkrétně v sýrech ze syrového mléka, shigatoxinogenní Escherichium coli a okamžitě informoval odběratele těchto sýrů v zemích Evropské unii. Jedním z nich byl také český odběratel společnost Český archiv vín, s. r. o. Ta okamžitě zahájila stahování tohoto sýru a současně také informovala Městskou veterinární správu v Praze tak, jak jí ukládá povinnost stanovená nařízením č. 178/2002, informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben. Dodal, že následně tuto informaci obdrželi též od francouzské kompetentní autority systémem RASFF.

Česká společnost nakoupila od francouzského distributora sýrů 34,26 kg sýru Morbier Cremier. Celkem se jí podařilo ze svých prodejen stáhnout 24,968 kg. Celkově bylo tedy prodáno konečným spotřebitelům 9,292 kg. „Jelikož je výrobek ještě v datu spotřeby, informujeme veřejnost o tom, že lze tento výrobek vrátit tam, kde byl zakoupen. Tedy do kamenných prodejen společnosti Český archiv vín, doporučil Duben.*

 

Identifikace výrobku:

Výrobek: Morbier Cremier – Monts de Joux

Číslo šarže: 077

Datum spotřeby: 30. 8. 2014

Výrobce:          Cooperative des Monts de Joux, Francie

Schvalovací č.: FR 25041 001 CE

 

Mléko, které Paulette Marmottanová používá pro výrobu tradičního francouzského sýru Persille de Tignes, nosí čerstvě nadojené přímo od vlastních krav a koz. Je tak teplé, že když ho nalévá do džberu, tak z něj za chladných jiter stoupá bílý oblak páry. Ve vesnici La Savinaz ve východní části francouzských Alp bývaly desítky výrobců sýrů, nyní zůstala už jen jediná rodina. Francouzi dávají totiž v současnosti přednost většinou sýrům ze supermarketů. Napsala to před časem agentura AP.

Persille de Tignes, podle místní tradice oblíbená pochutina mocného vládce Karla Velikého, není na seznamu ohrožených sýrů jediný. Od druhé světové války jich ve Francii zanikly desítky a odborníci soudí, že stejný osud postihne brzy i další starobylé značky sýra.
Nikdo přesně nespočítal, kolik přesně druhů sýra se ve Francii vyrábí, ale Francouzi se často holedbají, že mají na každý den roku jiný druh sýra.
"Francouzi už zapomněli, co je skutečný sýr," podotkla však Veronique Richezová-Lerougeová z asociace, jejímž cílem je ochránit původní francouzské sýry.
Někteří ze současné situace viní Američany, kteří ve Francii před lety zavedli pasterizaci mléka a mléčných výrobků. Je to však ironie, protože princip tohoto procesu objevil francouzský vědec, Louis Pasteur.
Mezi další významné faktory patří i nové normy EU v potravinářském průmyslu. Některé menší farmy nemohou vyhovět novým pravidlům a končí s výrobou.  "Mnoho druhů sýra existuje už jen jako jména ve starých knihách," konstatoval Stephane Blohorn, majitel řetězce obchodů specializovaných na sýry, který funguje více než sto let.  Francouzi však stále zůstávají významnými spotřebiteli sýru. Podle statistik každý Francouz v průměru zkonzumuje za týden téměř půl kilogramu sýru. To, co se změnilo, je druh sýrů, které nyní Francouzi jedí. Sýry z čerstvého mléka, které do druhé světové války tvořily téměř celou francouzskou výrobu, se na roční spotřebě podílejí nyní jen ze sedmi procent.
Většina současných Francouzů chodí do obchodu pro pasterizované sýry z velkovýroben, jako jsou Ementál, Camembert či oranžový Mimolette.  "Nakupování sýrů nyní pokleslo na úroveň nakupování čisticích prostředků," konstatoval znalec sýrů Richez-Lerouge.
Rodina Marmottanových se stará o 30 krav a 80 koz. Za rok připraví asi 15 tisíc kilogramů sýru. Z desítek rodin, které se v tomto kraji věnovaly výrobě Persille de Tignes, zůstali jen Marmottanovi. "Důvody byly různé, někteří lidé zestárli a odešli do důchodu, nebo prostě usoudili, že to pro ně není finančně výhodné," uvedla Marmottanová pro AP.
Supermarkety vítězí v prodeji sýrů nad farmáři. Ti, kteří odolali, nabízejí skutečně prvotřídní produkty, ovšem ty se dostanou jen k omezenému počtu zákazníků. V pařížských obchodech bylo možné například kilo kvalitního Persille de Tignes pořídit za 25 eur (asi 654 korun).
Nejstarší dcera Marmottanových je právnička, mladší zase lyžuje za národní tým. A další je lyžařským instruktorem a mimo sezonu pomáhá rodičům a strýcovi na farmě. Žádný z potomků však neplánuje jít ve stopách svých rodičů. Marmottanová tedy upíná své naděje na vnoučata. "Moc bych si přála, aby chtěli v rodinné výrobě sýrů pokračovat," řekla s nadějí.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down