Lidé si loni odnesli z českých lesů plody za 7,17 miliardy korun. Meziročně se tak cena plodů zvýšila o více než dvě miliardy korun. Nejvíce bylo hub za 4,2 miliardy Kč, dále pak v borůvek za 1,3 miliardy korun. Také loni lidé nejvíce chodili do lesa, a to od začátku měření v roce 1994. Data poskytlo ministerstvo zemědělství. Loni byla koronavirová pandemie, příroda tak byla pro mnohé místem, kde bylo menší riziko nákazy. Také byla zavřená mnohá jinak navštěvovaná veřejná místa.

Loni si lidé odnesli za lesa 42 550 tun plodů. To bylo nejvíce od roku 2013, kdy jich bylo 53 100. Dalšími dobrými roky na lesní úlovky pak byly například roky 2017 a 2015, kdy úroda také překročila 40  tisíc tun.

Lidé také loni nasbírali maliny za 633 milionů Kč, šlo tak o meziroční zvýšení o více než dvounásobek. Na více než dvounásobek se meziročně zvýšila i hodnota ostružin (564 milionů Kč) a necelý dvounásobek byl také u brusinek (112 milionů Kč). U bezinek šlo o zvýšení o polovinu na 327 milionů korun.

V dotazníku pak odpovědělo 70,5 procenta respondentů, že alespoň jednou měsíčně šli do lesa. O rok dříve jich bylo 56,7 procenta. "Zároveň klesl počet lidí, kteří nechtějí nebo nemůžou les navštěvovat z 12,8 procenta v roce 2019 na 7,8 procenta za rok 2020," dodává dokument.

Loni stoupl počet návštěv lesa na jednoho obyvatele na 35,97 návštěvy. Předloni šlo o 22,9 návštěvy lesa ročně.*

Společnost True Shiitake, která v Káraném u Prahy pěstuje houby šiitake, známé také jako houževnatec jedlý, plánuje letos zvýšení produkce. Z loňských 1,7 tuny se chce dostat až na pět tun hub pěstovaných na dubových kládách, řekl jednatel firmy Dalibor Sýkorovský. Lidé mohou produkty firmy ochutnat v restauracích nebo zakoupit na farmářských trzích, kde se jeden kilogram šiitake nabízí za 650 korun. Brzy začne společnost své houby prodávat i v obchodních řetězcích.

Sýkorovský začal s pěstováním hub v roce 2015, v Káraném má farmu třetím rokem. Inspiraci našel při svém pobytu v Americe, kde pomáhal zakládat obdobnou farmu svému příteli. Pěstování se snaží stále zdokonalovat, zároveň zvyšuje produkci farmy. K ruce má kromě manželky jediného stálého pomocníka, který ale zatím není zaměstnancem. Sezonně mu pak přátelé pomáhají například s přesouváním dřeva. Do budoucna počítá s tím, že menší počet zaměstnanců přijme.

Proces pěstování hub šiitake začíná přivezením nakácených stromů z prořezávky, zhruba metrová polena z dubu si pěstitel nechává přivézt na farmu v únoru nebo březnu. "My je pak navrtáváme a naočkujeme podhoubím. V metrovém polenu je 40 až 50 děr, následně je dřevo uložené k inkubaci, která probíhá osm až 12 měsíců," řekl Sýkorovský. Po inkubaci se začne dřevo namáčet, v nádrži s vodou jsou polena ponořená 24 hodin. "Po každém namáčení houby do 14 dnů vyplodí," řekl.

Sezona růstu nyní trvá od dubna do listopadu, v letošním roce by chtěl Sýkorovský pěstovat i na Vánoce, aby pokryl poptávku.*

Češi loni nasbírali lesní plody za 6,6 miliardy korun, meziročně se hodnota zvedla o 1,6 miliardy korun. Celkově lidé nasbírali 41 300 tun lesních plodů, v porovnání s rokem 2016 to bylo o 7500 tun více. Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, borůvky, maliny a ostružiny. Na jednu domácnost připadlo téměř deset kilogramů plodů, z toho 6,7 kilogramu hub. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

"Ze zjištěných údajů vyplývá, že byl rok 2017 mírně nadprůměrným ve fyzickém objemu sběru lesních plodin v rámci celého sledovaného období," uvedlo ministerstvo. Dlouhodobý průměr činí 39 400 tun. Výsledky podle ministerstva potvrzují skutečnost, že ve sběru a produkci lesních plodin existují často meziroční rozdíly, působené řadou přírodních i ekonomických faktorů.
Také v peněžním vyjádření byl loni objem sběru lesních plodů nadprůměrný, ale současně nižší než bylo maximum v roce 2013, kdy celková odhadovaná částka činila téměř 7,7 miliardy korun. Na dlouhodobém růstu hodnoty nasbíraných hub a lesních plodů se podle ministerstva podílí hlavně růst jejich ceny v průběhu 23 let včetně vlivu inflace.
Přestože objemově i hodnotově sběr lesních plodů loni vzrostl, lidé chodili do lesů méně. Loni navštívil les každý Čech v průměru téměř 21krát, v roce 2016 to bylo zhruba 25krát. Houby sbírá 67 procent lidí, borůvky 30 procent lidí, maliny 20 procent lidí a ostružiny 18 procent lidí.*

Vzhledem k oteplování klimatu se v českých lesích mění i spektrum hub. Lidé mohou nacházet teplomilnější druhy, které se zde dříve nevyskytovaly nebo rostly jen výjimečně. Jde například o hřib rubínový a bronzový nebo běločechratku trojbarvou. Uvedl to mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran. Skladba hub se podle něj takto změnila v posledních několika letech. "Jsou to druhy, které byly velice vzácné a vyskytovaly se jen na nejteplejších místech, jako hráze rybníků. Teplomilné houby, které rostly jen v jižní Evropě, se postupně posouvají na sever," uvedl Beran.

Změna klimatu podle něj také mění houbařskou sezónu. Například kvůli nedostatku srážek nerostou houby souvislou dobu. "Jedná se o čím dál víc nárazovou záležitost. Voda je zkrátka pro houby limitující faktor," uvedl. Oteplování podle Berana ale způsobuje i to, že houbařská sezóna se posouvá do pozdnějšího období. "Zatímco dříve se končilo v říjnu, nyní lidé houby nacházejí i v listopadu," řekl. Výkyvy počasí se projevily i letos. Beran uvedl, že houby rostly ve větší míře na přelomu června a července a pak dva měsíce prakticky vůbec. Situace se změnila v posledních dnech, což ovlivnilo větší množství srážek ze začátku září. Vzhledem k tomu mohlo Jihočeské muzeum uspořádat výstavu, která dnes v Českých Budějovicích začala. "Její termín určujeme vždy s předstihem a pak musíme doufat, že houby porostou. Letos jsme měli víc štěstí než rozumu, protože ještě pár dní před začátkem výstavy toho v lesích moc nebylo," uvedl.
Koncem minulého týdne se však situace změnila a nyní lidé nacházejí spoustu hub. První den výstavy v Jihočeském muzeu nabídl veřejnosti na 350 druhů hub a spektrum se podle Berana ještě v následujících dnech rozšíří. "Do počtu druhů se jedná o jednu z nejpovedenějších výstav za posledních několik let," řekl.*

Rok 2016 byl podprůměrný ve fyzickém objemu sběru lesních plodin v rámci celého sledovaného období, v němž se u nás dané informace zjišťují – tedy od roku 1994. Celkově bylo podle údajů nasbíráno 33,8 tisíce tun lesních plodin, což je podprůměrný výsledek vzhledem k dlouhodobému průměru 39,3 tisíce tun. Výsledky potvrzují skutečnost, že ve sběru a produkci lesních plodin existují často meziroční rozdíly, které způsobuje mnoho přírodních i ekonomických faktorů. Vyplynulo to z výzkumu marketingové agentury StemMark za období 1. až 9. prosince 2016.

V odhadu peněžního vyjádření byl objem sběru v roce 2016 v hodnotě 5060 mil. Kč nadprůměrný za celé sledované období (průměr činil 4023 mil. Kč) v běžných cenách, ale jinak zcela srovnatelný s rokem 2015, kdy celková odhadovaná částka činila 5851 mil. Kč. Na této hodnotě se výrazně podílí i nárůst cen za lesní plody v průběhu 23 let (včetně vlivu inflace). V intenzitě sběru uvedených lesních plodin na jednotku plochy existují značné rozdíly mezi kraji, což je způsobeno intenzitou sběru domácnostmi, ale i počtem obyvatel (domácností) připadajících na jednotku výměry lesní půdy přístupné veřejnosti (zejména bez lesů ve správě Ministerstva obrany). Výrazně nadprůměrné množství lesních plodin na jednotku plochy je sbíráno na území Středočeského kraje (vliv obyvatel Prahy) oproti průměru ČR.

Návštěvnost lesa byla podle údajů v roce 2016 výrazně nadprůměrná, uskutečnilo se 24,6 návštěvy lesa na obyvatele a 105,1 návštěvy na hektar lesa oproti dlouhodobému průměru 20,8 návštěvy/obyvatele a 87,3 návštěvy/ha lesa za celé sledované období. Návštěvnost lesa je však výrazně místně diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Opět platí, že návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům.

Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, borůvky, maliny a ostružiny. Počet lidí, kteří je sbírají, meziročně mírně poklesl. Houby sbírá 68 % lidí, borůvky 43 %, maliny 35 % a ostružiny 31 % lidí. Bezinky a brusinky se sbírají nejméně, což se meziročně nezměnilo.*

Češi loni nasbírali lesní plody za 5,06 miliardy korun. Meziročně šlo o snížení zhruba o 800 milionů korun, méně se urodilo například malin. Celkově lidé nasbírali 33 800 tun lesních plodin, což je proti dlouhodobé hodnotě 39 300 tun podprůměrný výsledek. Jedna domácnost nasbírala 8,14 kilogramu lesních plodů. Uvádí to zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, kterou dostane pro informaci vláda.

Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, borůvky, maliny a ostružiny. Počet sběračů ale meziročně mírně poklesl. Houby sbírá 68 procent lidí, borůvky 43 procent, maliny 35 procent a ostružiny 31 procent lidí. Bezinky a brusinky se sbírají nejméně, což se meziročně nezměnilo.

Na jednu domácnost připadlo loni 5,29 kilogramu hub, 1,75 kilogramu borůvek, 380 gramů malin, 390 gramů ostružin, 240 gramů bezinek a 90 gramů brusinek. Dohromady tak každá domácnost v průměru nasbírala 8,14 kilogramu lesních plodů.

Houbaři loni nasbírali 21 900 tun hub za 3,59 miliardy Kč, následovalo 7200 tun sesbíraných borůvek za 851 milionů korun. Malin se nasbíralo 1600 tun, což je zhruba polovina dlouhodobého průměru, přičemž by stály 237 milionů Kč. Následovaly ostružiny (za 219 milionů), bezinky (101 milionů) a brusinky (64 milionů Kč). Celková hodnota plodů byla proti dlouhodobému průměru nadprůměrná, což je ale dáno dlouhodobě vzrůstajícími cenami.

Lidé loni více chodili do lesa, každý Čech do něj v průměru zavítal 24,6krát, zatímco v dlouhodobém průměru chodí Češi zhruba 21krát ročně. Jak se uvádí v materiálu, návštěvnost lesa je však výrazně místně diferencována, souvisí nejen s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí, ale i s výskytem lesních plodin. Opět platí, že návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům.

Údaje zpracovávala marketingová agentura STEM/MARK loni v prosinci. Celkový počet rozhovorů a vyplněných dotazníků dosáhl 1008, což je podle materiálu odpovídající k minulým letům.*

V jednu velkou spíž a sklep zaplněný ovocem, zeleninou i kvalitními potravinami se příští týden promění hlavní pavilon Výstaviště Flora v Olomouci, kde začne podzimní etapa celonárodní výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc 2016. Výstavy se od čtvrtka 20. do neděle 23. října v areálu Výstaviště Flora zúčastní 152 pěstitelů z řad profesionálů a zahrádkářů z celé země. Podzimní Floru doprovodí zahradnické trhy a festival gastronomie a nápojů Olima.

Jak uvedla garantka podzimní výstavy Flora Jana Jirovská, návštěvníci podzimní Flory si budou připadat, jako by se najednou ocitli v přeplněných sklepech a spížích. V pavilonu A budou střídat pestrobarevné expozice ovoce a zeleniny. Chybět nebudou ani kompoty," dodala. Při pohledu z galerie prý bude pavilon A připomínat včelí plástev.

Součástí podzimní Flory bude společná expozice Českého zahrádkářského svazu v pavilonu B. K vidění budou nejen vybarvená jablka a švestky, ale i rozmanitá kořenová zelenina, papričky, tykve, brambory a samozřejmě květiny, řekla Jirovská.

V expozici budou vystaveny i houby včetně méně známých druhů, jako je penízovka sametonohá, smrž, hnojník obecný, korálovec ježatý či kotrč kadeřavý.

Festival gastronomie a nápojů Olima, jehož se letos zúčastní zhruba šest desítek producentů potravin z Česka a Slovenska, nabídne Dny moravských vín, degustace či kuchařské a cukrářské soutěže. Nedílnou součástí festivalu Olima je 13. ročník soutěže o nejlepší ovocný destilát Flora košt. Letos bylo do soutěže přihlášeno 270 vzorků a výsledky budou vyhlášeny v sobotu 22. října.

Podzimních zahradnických trhů se příští týden v areálu Výstaviště Flora zúčastní 149 prodejců. K dostání budou rostliny, semena, zahrádkářské pomůcky či potřeby pro kutily.*

Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR chtějí hubit mandelinku bramborovou mikroskopickými houbami a parazity. Tato varianta má nahradit toxické látky v insekticidech, které se na likvidaci škůdce používají nejčastěji. Hubení mandelinky pomocí hub a parazitů je podle vědců mnohem ekologičtější. Navíc, hmyz si dokáže časem vypěstovat proti toxickým látkám v insekticidech odolnost. Uvedla to Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.

"V naší práci jsme se zaměřili na využití českého kmene mikroskopické houby Isaria fumosorosea proti larvám a kuklám mandelinky bramborové. Také jsme zjistili, že použití houby spolu s parazitickými hlísticemi zvýší úhyn škůdce téměř na 100 procent a je výrazně rychlejší," uvedl vedoucí výzkumného týmu Rostislav Zemek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Kmen houby, která ničí mandelinku, se přirozeně vyskytuje v půdě a vědci jej izolovali v lokalitě jižních Čech. Je uložen v České sbírce mikroorganismů v Brně a je patentově chráněn v USA i v Evropě. "Výhodou těchto organismů je, že se mohou v přírodě reprodukovat a tím delší dobu chránit rostliny před škůdci. Rizika jsou však minimální, protože na rozdíl od chemie nedáváme do prostředí nic cizorodého," řekl Zemek. Jihočeští vědci otestovali patentovaný kmen houby kromě mandelinky bramborové i proti klíněnce jírovcové či svilušce chmelové.*

Seznam s více než osmi stovkami chráněných druhů rostlin, živočichů a hub letos projde velkou aktualizací. Významněji přitom nebyl změněn od svého vzniku v roce 1992. Ministerstvo životního prostředí k tomuto kroku přistoupilo kvůli nejnovějším vědeckým poznatkům. Na vyhlášce již spolupracuje s ministerstvem zemědělství. V seznamu se nově objeví například zubr evropský, karas obecný a čejka chocholatá.

Přírodu stále zatěžují invazní a nepůvodní druhy, nedaří se dostatečně obnovovat mokřady a druhy vázané na unikátní stanoviště. Jiná chráněná zvířata naopak zabíjí pytláci, jde zejména o velké druhy šelem – vlka, medvěda a rysa nebo dravce, dále orla královského, skalního nebo raroha velkého.

Do seznamu chráněných by se tak z obratlovců měl například dostat zubr evropský, který byl na území ČR vyhuben a v době vzniku seznamu se zde nevyskytoval. Nově do seznamu přibude i orel královský, který v ČR v minimálních počtech hnízdí od konce 90. let a patří k nejvzácnějším druhům; čejka chocholatá, jejíž stavy poklesly za posledních 30 let o 80 procent, čolek dunajský nebo karas a losos obecný. Karas se na území ČR dříve vyskytoval hojně, pak počty prudce klesly a nyní je jen v několika málo lokalitách.

Vyřazena by měla být řada druhů ptáků, například brkoslav severní, bramborníček hnědý, ťuhýk rudohlavý, řekl Jan Šíma z oddělení druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí. Z chráněných ryb navrhuje vyřadit mníka jednovousého a jelce jesena, jejichž populaci rybáři zlepšili.

U bezobratlých nastanou větší změny. Ze 40 000 druhů, které se v ČR vyskytují, je chráněno podle Šímy jen velmi malé procento. Z rostlin doplní odborníci nově nalezené druhy, třeba pelyněk bílý a míčovku kulkonosnou, a druhy, jejichž počty klesly, jako je třezalka pěkná.*

Od začátku loňského srpna do konce letošního července bylo vyvezeno z České republiky do zahraničí za 122,8 milionu korun hub. Import této komodity do země byl však ve sledovaném období dvojnásobný a jeho hodnota činila 238,8 milionu korun. Dovozy hub do ČR se navíc dlouhodobě zvyšují. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Nejvíce hub Česká republika vyváží na Slovensko a do Německa, nejvíce jich přiváží z Polska a Makedonie. Import a export hub je však  proti množství, které Češi nasbírají, minimální. Během loňského roku v průměru každá domácnost nasbírala téměř šest kilogramů hub, dohromady s lesními plody v celkové hodnotě 5,95 miliardy korun.
Občané ČR také mohou čerstvé či sušené houby v rámci republiky prodávat. Případní prodejci musí mít podle předsedy České mykologické společnosti Jaroslava Landy zkoušku ze znalosti hub. Tyto testy pořádají krajské hygienické stanice. Mezi Čechy je podle něj největší zájem zejména o hřibovité houby a lišky, na jaře pak o smrže. Z pěstovaných to jsou žampióny a hlívy.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down