Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím kvartálem o 2,1 procenta. V zemích platících eurem se hrubý domácí produkt zvýšil o 2,2 procenta. Tempo růstu v obou regionech zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V meziročním srovnání však tempo růstu prudce zpomalilo. Proti třetímu čtvrtletí 2020 růst HDP celé unie zpomalil na 4,1 procenta ze 13,8 procenta v období duben až červen, v eurozóně pak na 3,9 procenta ze 14,4 procenta v předchozích třech měsících.

Evropská ekonomika se sice pomalu vzpamatovává z propadu způsobeného pandemií, stále je však pod úrovní ze čtvrtého čtvrtletí 2019. Objem HDP eurozóny je o 0,3 procenta menší než na konci roku 2019 a v případě celé EU je menší o 0,1 procenta.

Z jednotlivých členských zemí nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenalo Rakousko, a to o 3,8 procenta. Ve Francii HDP stoupl o tři procenta a v Portugalsku o 2,9 procenta. Naopak v Litvě zůstal HDP beze změny a v Rumunsku a na Slovensku vzrostl jen o 0,4 procenta.

K růstu HDP nejvíce přispěla spotřeba domácností a vládní výdaje. Negativní dopad měla tvorba fixního kapitálu.

Statistický úřad dnes také uvedl, že počet zaměstnaných v eurozóně i v celé EU ve třetím čtvrtletí vzrostl ve srovnání s předchozím kvartálem o 0,9 procenta. Ve druhém čtvrtletí se zvýšil o 0,8 procenta. V meziročním srovnání počet zaměstnaných stoupl o 2,1 procenta po růstu o dvě procenta za duben až červen.

Růst ekonomiky Evropské unie bude letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.

Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.
Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.*

Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.

"V prvním čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu," uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička. Výdaje spojené s pandemií nejsou ale podle něj v případě Česka jediné příčiny zvýšení dluhu. "Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor," dodal.
Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. Dánsko přitom ve čtvrtletí nahradilo Česko na páté pozici s nejnižším dluhem. "Pokud v následujících letech nedojde k systémové konsolidaci státního rozpočtu, s velkou pravděpodobností se budeme v žebříčku nejzadluženějších zemí posouvat směrem vzhůru," uvedl Kymlička.*

Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Ve své zpřesněné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak, že unie se vrátila k hospodářské recesi, za kterou stojí hlavně uzávěry v souvislosti s pandemií. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta.

V eurozóně se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí pokles činil 0,7 procenta. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
"Pokles HDP v Evropské unii v letošním prvním čtvrtletí byl nevyhnutelným důsledkem ekonomických restrikcí proti pandemii. Až na světlou výjimku Belgie došlo v uvedeném období v celé EU k omezení sociálních kontaktů, měřených indexem Google Mobility. Přitom země, kde byla omezení tvrdší, propadly ekonomicky víc než ostatní," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zároveň dodal, že propad HDP v eurozóně byl jen mírný a téměř polovina zemí s dostupnými daty vykázala mezičtvrtletní růst. "USA byly na konci března a stále jsou v předstihu před EU, pokud jde o očkování, takže dřívější oživení ekonomiky USA nepřekvapí. Druhý kvartál nicméně již ukáže oživení rovněž v EU," uvedl Sobíšek.*

Růst české ekonomiky bude po loňském rekordním propadu v letošním roce mírně lepší, než se dosud očekávalo. Počítá s tím dnešní prognóza Evropské komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 3,4 procenta, zatímco předpověď z února uváděla vzestup o 3,2 procenta. Naopak výrazně pomalejší růst očekává komise v Česku v příštím roce, kdy původně předpovídala pět procent. V nové prognóze už počítá s růstem o 4,4 procenta.

Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla podle dnešních údajů komise o rekordních 5,6 procenta.
"Česko tvrdě zasáhla druhá vlna pandemie," uvádí v hodnocení české ekonomiky unijní exekutiva. Oživení by podle komise měla zajistit především domácí a zahraniční poptávka, která díky postupnému uvolňování restrikcí poroste už od druhého čtvrtletí. Podílet by se na něm přitom měly i pokračující vládní podpůrné programy. Ty ale podle komise spolu se snížením daně z příjmu přispějí k rychlému růstu veřejného dluhu vzhledem k HDP.
Komise očekává, že se letos i v příštích dvou letech bude inflace v České republice pohybovat nad unijním průměrem. Letos počítá s průměrnou inflací 2,4 procenta, na příští rok očekává o dvě desetiny bodu méně. Lepší statistiky než průměr unie bude mít Česko v nezaměstnanosti, která sice letos vystoupí na 3,8 procenta, stále však bude o téměř čtyři procentní body pod průměrem zemí unie.*

Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější – dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.

V meziročním srovnání se HDP v celé unii snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta. Výsledek je o trochu lepší, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters totiž předpovídali, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta.
V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější pokles ale ze zemí, za které má Eurostat už data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a pak Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.*

Ekonomika eurozóny podle zpřesněné zprávy ve čtvrtém čtvrtletí klesla méně, než se čekalo. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zemí platících eurem snížil o 0,6 procenta a meziročně o pět procent. První rychlý odhad Eurostatu počítal s mezičtvrtletním poklesem o 0,7 procenta a meziročním o 5,1 procenta.

Ekonomika celé Evropské unie se proti třetímu čtvrtletí pak snížila o 0,4 procenta, zatímco rychlý odhad uváděl pokles o 0,5 procenta. Meziročně se HDP snížil o 4,8 procenta, stejně jako podle prvního odhadu.
Pokles ve čtvrtém čtvrtletí přišel po silném oživení ze čtvrtletí předchozího a po rekordním propadu ve druhém čtvrtletí, za kterým stály dopady pandemie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozím třem měsícům o 12,4 procenta, ekonomika celé EU pak o 11,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí se naopak eurozóna propadla o 11,7 procenta a celá unie o 11,4 procenta.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny klesla o 6,8 procenta, ekonomika celé EU pak o 6,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj první rychlý odhad. Propad způsobila hlavně opatření proti šíření nového koronaviru. V roce 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,2 procenta, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU zaznamenala předloni růst o 1,5 procenta.*

Česká ekonomika po loňském rekordním propadu letos poroste ve srovnání s dřívějšími odhady o něco rychleji. Vyplývá to z prognózy Evropské komise (EK), která proti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok očekává komise pětiprocentní růst.

Loni česká ekonomika kvůli restrikcím spojeným s pandemií klesla podle odhadů komise o rekordních 5,7 procenta.
Restrikce zavedené loni v říjnu zasáhly domácí poptávku a také investice, což se bude podle komise projevovat i na poklesu očekávaném pro letošní první čtvrtletí. České hospodářství by se mělo začít zotavovat od druhého kvartálu a na předkrizovou úroveň by se mohlo dostat koncem letošního roku.
Hlavním motorem oživení by podle komise letos měla být spotřeba domácností, která bude odrážet stabilní situaci na trhu práce – Česká republika má v celé EU dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost.
Česku by mohly k oživení pomoct i peníze z krizového fondu obnovy EU, z něhož by v přímých platbách země mohla získat přes 180 miliard korun. Projekty financované těmito penězi by podle komise mohly tvořit až 0,2 procenta HDP. První peníze by země mohla dostat ve druhé polovině letošního roku.*

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o rekordních 11,5 procenta. Oznámil to statistický úřad Eurostat. Zpřesnil tak svůj listopadový odhad, podle kterého růst činil 11,6 procenta. Ekonomika EU se výrazně zotavila z útlumu ve druhém kvartálu, kdy se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 11,3 procenta v důsledku negativních dopadů pandemie nemoci covid-19.

Tempo hospodářského růstu v samotné eurozóně úřad zpřesnil na 12,5 z 12,6 procenta uvedených v listopadové zprávě. I tak to ale stejně jako v případě celé EU znamená nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Ve druhém kvartálu se HDP eurozóny propadl o 11,7 procenta, uvedl Eurostat.
Nejvýraznější růst ve třetím čtvrtletí zaznamenala Francie, kde se HDP zvýšil o 18,7 procenta. Nejpomaleji naopak rostla řecká ekonomika, a to o 2,3 procenta. V České republice růst činil 6,9 procenta.
Evropská komise minulý měsíc předpověděla, že ekonomika eurozóny letos klesne o rekordních 7,4 procenta. V příštím roce počítá s nárůstem HDP o 4,1 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika v Evropě i jinde potýkala s dopady koronavirových opatření.

Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než uváděl rychlý odhad. V obou případech je to ale i tak po rekordním propadu za druhé čtvrtletí nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadla o 11,4 procenta. HDP eurozóny se snížil o 11,8 procenta.
V meziročním srovnání evropské hospodářství nadále klesá, i když výrazně pomaleji. V EU činil meziroční pokles 4,3 procenta po propadu o 13,9 procenta ve druhém tříměsíčním období roku. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,4 procenta ze 14,8 procenta.
S ohledem na předchozí propad vzrostla proti druhému čtvrtletí ekonomika ve všech členských zemích, z nichž měl Eurostat k dispozici údaje. Ve srovnání se třetím kvartálem minulého roku naproti tomu všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Následovaly ji jihoevropské země nejvíce zasažené první vlnou nákazy: ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česko naproti tomu patřilo k zemím s mírnějším růstem, jeho ekonomika vzrostla o 6,2 procenta.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down