Farmáře Františka Němce z Netína na Žďársku mrzí to, že zemědělci nejsou schopní své požadavky místo nátlakových akcí řešit společně jednáním u kulatého stolu. Podle něj to hospodáře zbytečně rozděluje. "Všem nám jde nakonec o to samé, aby fungoval venkov," řekl.

Za důležité považuje hlavně investice do technologií a nemovitostí, které podle něj mohou nejvíc zlepšit ekonomiku farem. Rodina Němcova hospodaří přibližně na 150 hektarech půdy, má 200 kusů skotu a výkrm drůbeže, ale také svoji mlékárnu, drůbeží jatka, výrobu uzenin a e-shop.

Pokud se sníží maximální výše investiční dotace, tak, jak se na tom v úterý podle informací ministerstva zemědělství shodla koaliční rada, by se mělo z tohoto balíku peněz podle Němce dostat na víc žadatelů, což je podle něj dobře. "Mně osobně je jedno, jestli to bude malý, nebo velký zemědělec, protože jsou nějaká pravidla. Jestli je splní velký, ať je (dotace) má velký, jestli je splní malý, ať je má malý," řekl.

Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.

Koaliční rada se v úterý večer také dohodla na tom, že přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou a Zemědělským svazem protestovalo několik tisíc lidí.

Podle Němce by určité omezení u těchto plateb být mohlo, zohlednit by se podle něj ale měly podniky, které dělají i živočišnou nebo jinou pracnější výrobu. Limit by se podle jeho názoru měl týkat hlavně těch, kteří pobírají dotace a neprodukují potraviny. "Protože i takoví jsou," uvedl netínský farmář. Doplnil, že své podnikání se snaží celou dobu dělat tak, aby pro něj tyto dotace nebyly zásadní.*

Ekologové ocenili podporu ekologického zemědělství v úpravě strategického zemědělského plánu. Hnutí Duha to uvedlo v  tiskové zprávě v reakci na výsledky úterního projednání plánu koaliční radou. Ekologové však také míní, že je třeba návrh plánu více zaměřit na obnovu krajinných prvků a mimoprodukčních ploch – například tůní, mokřadů či remízků. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce návrh plánu během ledna poslat k posouzení Evropské komisi.

Podle ekologů je výraznější podpora ekologického zemědělství je vítaná. "Jsme rádi, že si ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvědomuje jeho významnou roli pro udržitelné hospodaření s naší půdou. Nesmíme však zapomínat na minimálně stejně důležitou obnovu krajinné pestrosti skrze obnovu mezí, remízků, mokřadů a dalších míst pro biodiverzitu. Bez nich se neobejdeme také při adaptaci na zhoršující se dopady klimatické změny a předcházení erozi a degradaci půdy," uvedl Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha.

"Od koaliční rady postrádáme závazek zajistit udržitelné hospodaření na veškeré ploše skrze posílení dotačních podmínek stejně jako závazek k posílení již v současné době nedostatečného návrhu tzv. ekoschémat. Budeme si muset zároveň počkat na konkrétní návrhy, se kterými ministerstvo přijde," dodal.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down