Obliba rostlinných produktů u Čechů podle oslovených prodejcůroste. Lidé mají zájem zejména o alternativy mléka, vysoká poptávka je také po rostlinných masech. Prodejci tak stále rozšiřují nabídku. Do kategorie rostlinných produktů nově vstoupila společnost Emco se značkou Pan Hrášek.

On-line supermarket Rohlik.cz podle své mluvčí Denisy Morgensteinové zaznamenal u kategorie "veggie" loni meziroční růst o 70 procent. Lidé podle ní nejvíce kupují sojové a mandlové mléko. Stále oblíbenější jsou podle ní také ovesná nebo hrachová mléka. "Neustále se zvyšuje i poptávka po hotových veganských jídlech," uvedla.
Obchody Albert v posledních letech sledují stoupající popularitu bezmasých výrobků, stejně jako rostoucí sortiment alternativních zdrojů bílkovin rostlinného původu, řekl ředitel komunikace prodejen Jiří Mareček. Nejrychleji podle něj roste kategorie alternativ burgerů. "Motivem k alternativní bezmasé stravě bývá často také obava o životní prostřední a snižování uhlíkové stopy. Potvrzují to také zvýšené prodeje tofu a dalších rostlinných bílkovin v různých variantách. Z veganské kategorie jsou oblíbená rostlinná mléka či různé alternativy mouky," řekl. Albert se podle něj zapojil i do programu zaměřeného na rostlinné produkty ProVeg Veggie Challenge.
Kaufland podle své mluvčí Renaty Maierl nabízí rostlinné produkty různých značek, má je i pod vlastní značkou. "K-take it veggie je alternativou nejen k masným produktům jako burgery a mleté, ale velmi oblíbené jsou též rostlinné nápoje, veggiegurty, krémy na vaření či tzv. nářez," uvedla. Nejprodávanější jsou podle ní rostlinné nápoje.

Z vybraných základních potravin podle analýzy akčních letáků sedmi největších českých řetězců meziročně nejvíce zdražily máslo a chléb. Cena másla proti loňsku stoupla o 47 procent na průměrných 184 korun za kilogram. Chléb zdražil průměrně o 30 procent na zhruba 29 korun. Nákupem potravin v akcích mohou lidé letos ušetřit i pětinu výdajů, loni to bylo až 24 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, dceřiné společnosti Vltava Labe Media, která je největším distributorem akčních letáků v ČR.

Do cen potravin se nyní kromě vysoké inflace podle mluvčího on-line supermarketu Košík.cz Františka Brože promítají i rostoucí ceny energií a nedostatek pracovní síly spojený s tlakem na růst mezd, řekl.
Lidé si letos podle analýzy připlatí rovněž za krystalový cukr. Jeho cena v akčních letácích meziročně vzrostla o 26 procent na průměrných 12 korun za kilogram. Naopak zhruba o čtvrtinu méně než před rokem stojí vepřová pečeně, kilogram lze koupit za 109 korun. Klesla také cena jablek, a to o 14 procent na zhruba 21 korun za kilogram.
Akční ceny Česká distribuční srovnávala i s indexem spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. "V letošním roce byly akční ceny obchodníků průměrně o 20 procent nižší než orientační ceny v indexu, v loňském roce to bylo dokonce o 24 procent méně. Zde je vidět, že i v době, kdy se hovoří o prudkém zdražování, se obchodníci zákazníkům snaží vycházet vstříc a nabízí jim možnosti, jak šetřit rodinný rozpočet," uvedl ředitel společnosti Česká distribuční Petr Sikora.
Růst cen potravin podle Brože ovlivňuje tolik faktorů, že ani výrobci často nedokážou dopočítat, co to bude znamenat. "Dvouciferným tempem na světovém trhu zdražuje například olej, cukr nebo obiloviny. Do toho stoupají ceny energií, které prodražují výrobu. Týká se to i zemního plynu, který se používá pro vytápění skleníků," řekl. Stoupá podle něj také cena hnojiv, surovin pro výrobu obalů, prodražuje se silniční kamionová doprava i lodní kontejnerová.*

Vedení Agrární komory ČR znovu zvažuje protesty nebo happeningy kvůli chování obchodních řetězců. Sdělil to dnes prezident komory Jan Doležal. O podobě protestů a o tom, zda se uskuteční, se patrně rozhodne až po volbách. Komora se dřív rozhodla od protestů ustoupit, podmínila to ale vysvětlením chování řetězců prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomášem Prouzou na jejím prezidiu. Na prezidium se ale Prouza vypravit nechystá, sdělil Doležal.

Komora chtěla Prouzu pozvat na jednání v polovině září. Prezident agrárníků Doležal tím podmiňoval odvolání protestních akcí kvůli chování řetězců. Zemědělci uvádějí, že řetězce prodávají zboží s větší marží, zatímco jim platí stále stejné peníze. Podle Prouzy musí být jednání v mantinelech českých právních předpisů. "Je mi líto, že Agrární komora ČR a její čelní představitelé výše uvedený dialog znemožňují svými prohlášeními o nutnosti plošného navyšování cen či dokonce veřejnou signalizací jimi vyžadované úrovně těchto cen a snahou o dosažení dohody o budoucí výši cen. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR není a nikdy nebude platformou, na které by byla jakákoliv jednání o cenách či dokonce snaha o jejich koordinaci tak, jak se snaží prosadit Agrární komora," uvedl Prouza. Cenová jednání podle něj musí být výhradně mezi dodavateli a odběrateli. "Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR jako instituce, ani já osobně jako její prezident, nemůžeme být účastni žádné snahy Agrární komory ČR a jejích čelných představitelů o koordinaci cen, a už vůbec ne o umělé a koordinované zvyšování cen," dodal. Podle Doležala komora se Zemědělským svazem ČR a Iniciativou zemědělských a potravinářských podniků letos napsala mateřským společnostem obchodních řetězců. Chtěla jednat o nastavení vzájemných dlouhodobě udržitelných vztahů, nechtěla dohodu o cenách. "Odpověděly jen některé řetězce a odkazovaly na své české pobočky, které zastupuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Obrátili jsme se proto na prezidenta SOCR Prouzu s pozváním na jednání o nastavení současných a budoucích vztahů v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály," řekl Doležal. "Podle ohlasů z naší členské základny řetězce se svými dodavateli nejednají, ale místo toho si diktují neférové podmínky," dodal.*

 

Mlékárnám v Česku stoupají náklady kvůli zdražování obalů, energií a pohonných hmot. Farmáři volají po růstu nákupních cen mléka, řekl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček na tiskové konferenci v Přibyslavi. Předpokládá, že v dohledné době dojde u mlékárenských výrobků k určitému navýšení spotřebitelských cen, kupříkladu u másla, i když se tomu zatím brání obchodníci.

"Tlak obchodních řetězců je velký, ale nicméně je potřeba počítat s tím, že v té dohledné době k nějakému navýšení cen spotřebitelských výrobků dojde," řekl Kopáček. Koronavirová epidemie loni podle něj ovlivnila prodej mléčných výrobků pozitivně. Mlékárny sice ztratily část odbytu kvůli zavírání jídelen a restaurací, ale víc prodaly v obchodech. Letos už podle něj mají méně důvodů k optimismu.
Tuzemská spotřeba mléka a mléčných výrobků se podle statistik svazu loni meziročně zvýšila z 249 kilogramů na osobu na 262,5 kilogramu a přiblížila se průměru v EU. "Mlékárenství pokračuje v pozitivním trendu započatém v minulém roce, ale je také pod velkým tlakem zvyšování nákladů," uvedl Kopáček k aktuální situaci.
"Pociťujeme obrovský tlak na zvyšování cen vstupů," potvrdil Miloš Kvasnička, jednatel Mlékárny Polná. Cena mléka podle něj zatím tolik neroste. Zdražuje hlavně obalový materiál, jako jsou kartony, fólie, etikety a mzdové náklady. V mlékárně vyrábějící sýry pracuje 54 lidí.
Nákupní cena mléka se během letošních prvních sedmi měsíců v ČR meziročně zvýšila o 3,2 procenta, teď je podle Kopáčka v průměru 8,85 koruny za litr. Kvůli teplému počasí a zdražení krmiv se v mléce snížil obsah tuku a bílkovin. Výroba másla proto klesla asi o devět procent. "Je potřeba počítat s tím, že dojde ke zvýšení ceny másla," řekl.*

Zemědělci si stěžují na praktiky obchodních řetězců. Agrární komora ČR na sociálních sítích upozornila na to, že pěstitelé brambor byli v minulých týdnech pod tlakem řetězců, které chtěly dát brambory do akčních nabídek. Podle komory by ale náklady nesli pěstitelé. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza sdělil, že jde o normální postup obchodníků, podobně jako v automobilovém průmyslu.

"Pamatujete na kilo brambor v akci za jednu korunu? Teď pro změnu supermarkety postupně zavedly obří slevy na rané brambory. V tom by možná nebyl takový problém. Jenže po zveřejnění první slevové akce na brambory v Globusu, který snížil cenu o 55 procent, zaznamenali producenti enormní tlak na cenu i od ostatních řetězců, protože i ony chtěly dát brambory do různých akčních nabídek. Kdo ale nese náklady? Pěstitelé!" argumentují zástupci komory. Podle ní jdou praktiky obchodních řetězců "až na krev". "Chtějí co nejlevněji nakoupit a co nejdráž prodat. Pokud pěstitel nedodá za určenou cenu, jednoduše ho řetězce vylistují a nahradí ho někdo jiný. Třeba z ciziny," dodala komora. Prouza sdělil, že podobně se chovají všechny obchodní obory. "Je to stejné jako když Škoda sežene třeba čipy do svých aut za nižší cenu, tak o minimálně stejné podmínky projeví zájem i Renault, KIA či Toyota. Nastavování cen je součástí obchodní a marketingové strategie jak výrobců, tak i prodejců. A je přitom jedno, zda jde o zemědělce, výrobce čipů anebo prodejce hřebíků," míní Prouza. Podle něj je nejdůležitější, co je ochotný akceptovat zákazník. Uvedl, že svaz obchodu podporuje hlavně spokojeného spotřebitele. Mluvčí Globusu Aneta Turnovská sdělila, že se řetězec pouze snažil brambory zákazníkům více zpřístupnit. "To však neznamená, že atraktivní prodejní cena by byla stanovena na náklady našich dodavatelů. Odmítáme, že bychom naše dodavatele nutili dodávat své zboží za podnákladové ceny. Ohledně zmíněného akčního prodeje nových brambor můžeme uvést, že náklady na tuto mimořádnou nabídku jsou neseny ze strany společnosti Globus, jakožto vstřícný krok vůči jejím zákazníkům," uzavřela.*

 

Stále více českého chřestu se prodává nikoliv na farmářských trzích, ale v obchodních řetězcích. Například od největšího pěstitele, firmy Český chřest, šlo z jejich letošní 240tunové produkce k zákazníkům skrze řetězce 225 tun. Stojí za tím mimo jiné i pandemie koronaviru, kdy byly zavřené restaurace, naopak lidé více vařili doma, řekl na tiskové konferenci za firmu Jan Charvát. Ministerstvo zemědělství se spolu s obchodníky a potravináři snaží podporovat prodej české zeleniny, dnes ocenilo tři prodejní řetězce jakožto nejlepší prodejce českého chřestu.

Podle ministerských informací se chřest do ČR dostal v 18. století a pěstoval se především na Moravě, nejvíce v Ivančicích. "Český chřest byl dodáván na císařský dvůr ve Vídni, do Německa nebo do Říma. Pěstování chřestu se omezilo v období obou světových válek, kdy bylo nutné zajistit výživu obyvatelstva, především obilovinami. V Ivančicích se konají od roku 1994 Slavnosti chřestu. V 90. letech minulého století Nizozemci obnovili tradici pěstování chřestu na Mělnicku, produkci chřestu následně vyváželi do Evropy," uvedl úřad. Od roku 2012 pak firmu vlastní čeští majitelé.
Podle Charváta byl letos jako každý rok problém se zaměstnanci na sezónní práce. Loni s příchodem pandemie se podle něj ukázalo, že práce na polích pro Čechy není, často přišli pracovat na jediný den. Zahraniční zkušení pracovníci jsou podle něj výkonnější. Nyní firma dodává hlavně do řetězců, část úrody ale prodá také ve své farmářské prodejně v Hostíně u Vojkovic.*

Sady Nebílovy, významný pěstitel ovoce v Plzeňském kraji, letos kvůli nepřiměřeným požadavkům velkoobchodů na průměr třešní i na cenu vsadily výhradně na prodej ze dvora a také poprvé na samosběr. Lidé si mohou sami nasbírat třešně za 50 korun za kilo, řekla vedoucí sadů Jana Zikmundová.

"Cena šla proti loňsku dolů, protože letos je jich hodně. A velkoobchody nás začaly týrat průměry třešní, aby odpovídaly kalibru, který nám určí," uvedla. Do velkoobchodů proto letos nedodaly ani kilogram. "Tahají sem třešně z Rakouska, z Turecka. Billy a Kauflandy (obchodní řetězce) mají nařízeno brát z těchto zemí a české ovoce nikdo nechce. Problém, že čeští farmáři mají problém dostat se na náš trh, trvá několik let. Pořád se sem tahá ovoce z ciziny. Ale když je tady české, tak ať se prodá místní nejdřív," řekla Zikmundová.
Do ČR se podle ní vozí třešně z Turecka s průměrem 22 milimetrů. "Dovedete si představit, jak trpí, než sem dojedou, co na nich musí být. A my tady českou třešni nejsme schopni prodat, protože řeknou, že tam našli dvě menší a jednu špatnou a hodí nás přes palubu," uvedla. Velkoobchody požadují po sadech průměr 28 milimetrů. Výkupní ceny jsou různé, pohybují se kolem 65 korun za kilogram. Pokud sady platí brigádníky, nevyplácí se jim to.*

Tuzemské potravinářské řetězce v souvislosti s vysokými teplotami, kterých se Česká republika v posledních dnech dočkala, sledují nárůst zájmu prodeje zmrzlin o desítky procent. Lidé kupují zmrzlinu ve vaničkách i nanuky, vzhledem k tomu, že v pandemii se snížila frekvence nákupu, je vyšší poptávka po baleních po více kusech. Někteří prodejci zaznamenali i větší zájem o balený led. Vyplývá to z ankety mezi řetězci.

Obchody Penny evidují podle jejich mluvčího Tomáše Kubíka u zmrzlin stejný trend jako loni, a to, že lidé výrazněji řeší poměr ceny a kvality. "Proto vzrostl zájem o produkty privátních značek, zejména na úkor dražších značkových produktů. Proto jsme posílili nabídku zmrzlin a nanuků prodávaných pod naší privátní značkou RIOS a zájem zákazníků o tyto produkty i nadále roste," uvedl. Vzhledem k tomu, že lidé nyní chodí do obchodů méně často, ale nakupují více zboží, je podle Kubíka v těchto dnech také nadprůměrný zájem o větší balení zmrzlin a nanuků.
V Globusu je momentálně velká poptávka po zmrzlinách balených, ale zákazníci si dopřávají také zmrzlinové šejky a zmrzlinu kopečkovou i točenou, kterou společnost vyrábí v cukrárnách všech patnácti hypermarketů. "Ze zmrzlin mají lidé největší zájem tradičně o vanilkovou a jahodovou zmrzlinu, ale i o naše novinky, jako je hruškový nebo malinový sorbet. V porovnání s minulým týdnem stouply prodeje naší zmrzliny o zhruba 30 procent," řekla mluvčí společnosti Aneta Turnovská. Doplnila, že Globus nyní sleduje také výrazný zájem o balený led.
Obchody Albert hlásí až násobné prodeje jednoporcových zmrzlin, jako jsou kornouty, nanuky na klacíku či ovocné vodové zmrzliny, uvedl ředitel komunikace prodejen Jiří Mareček.
Tesco sleduje u zmrzliny nárůst prodejů o více než 20 procent ve srovnání s loňským rokem, oproti běžnému období až o 100 procent. "Početná část zákazníků se chodí zchladit do našich obchodů," dodal mluvčí společnosti Václav Koukolíček.*

Průměrná cena vejce ve slevových letácích obchodních řetězců letos meziročně stoupla o čtyři haléře, kus se prodává za 2,26 koruny. Sdělili to zástupci společnosti Česká distribuční, která je největším distributorem letáků v ČR.

"Oproti předchozímu roku vzrostla cena za jedno vajíčko v akčním letáku jen nepatrně v řádu několika haléřů. Jde tedy vidět, že se obchodníci snaží cenu této základní potraviny, tradičně spojené s Velikonocemi, držet nízko, což napomáhá zákazníkům, kteří tak mohou v těžší ekonomické situaci ušetřit i během svátků," uvedl ředitel firmy Petr Sikora. Průměrná sleva na vaječné produkty činí v letácích 31 procent, o pět procentních bodů méně než loni.
Méně často jsou letos ve slevě vejce bílé barvy, v letácích se letos objevila jedna nabídka. "V nabídkách některých řetězců lze pak najít i již uvařená a nabarvená velikonoční vajíčka, jejichž průměrná cena je 5,82 Kč za kus a ve všech případech se prodávají v balení po šesti kusech. V nabídkách se kromě slepičích objevují i křepelčí vajíčka, ta stojí v průměru 2,74 Kč za kus a prodávají se v balení po 12 kusech," dodala firma.
V posledních letech stála vejce nejvíce předloni, kdy i přes slevu vyšla podle ceny v letácích v průměru na 3,07 Kč za kus.
Předloni podle dat Českého statistického úřadu snědl každý Čech v průměru 261 vajec, meziročně o 0,7 procenta méně. "Do této statistiky je ovšem potřeba započítat i všechna vejce, které se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla podle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu," dodala již dříve Českomoravská drůbežářská unie.*

Zavedení prodejních kvót na české potraviny je nesmyslné a mohlo by vést k likvidaci českých zemědělců, shodla se senátní komise pro rozvoj venkova. Doporučila proto kvóty, které jsou navíc v rozporu s právem Evropské unie, z novely zákona o potravinách odstranit. Senát o novele rozhodne za týden.

Zánik českého zemědělství by podle senátora Petra Štěpánka způsobilo to, že by nebylo schopno naplnit kvóty v požadovaném rozsahu, a čeští zemědělci by proto byli vyřazeni z okruhu dodavatelů obchodních řetězců. Některé potraviny, které by kvótám podléhaly, nelze v Česku vypěstovat v dostatečném množství, dodal Štěpánek.
Sněmovna kvóty schválila koncem ledna na návrh poslanců SPD. Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by podle nich musely od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta by měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jako třeba v případě brokolice či vepřového masa.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down